Doporučené otázky
Uhrazenou objednávku (platební kartou či bankovním převodem) či objednávku na dobírku již neměníme. Taková objednávka jde rovnou do přípravy, a již není možné objednávku změnit, zrušit nebo sloučit s jinou objednávkou. Objednávkový systém nám u objednávky, která je ve fázi přípravy, neumožňuje žádnou změnu, a to ani přidání či odebrání produktu.
Pokud potřebujete upravit či zrušit neuhrazenou objednávku, která ještě není v přípravě, kontaktujte nás prosím co nejdříve na:
tel.: + 420 732 479 053
e-mail: info@permaseminka.cz
Nejčastější příčiny špatného klíčení semen jsou nekvalitní osivo, nízká či vysoká teplota, nedostatek vláhy, příliš hluboký výsev, příliš krátká doba od výsevu.
1) Nekvalitní osivo s nízkou klíčivostí. Solidní osivářské firmy Vám takové osivo neprodají. První zásadou by proto mělo být kupovat semena z prověřených zdrojů. U nás v Permasemínkách si kvalitu semen pečlivě hlídáme a pravidelně testujeme jejich klíčivost. Nejste-li však přesto s klíčením spokojeni, neváhejte nám napsat na info@permaseminka.cz. Než tak učiníte, projděte si prosím body níže.
2) Nízká či vysoká teplota. Teplota má na klíčení semen zásadní vliv. Nízká teplota patří častým příčinám nevyklíčení semen. Týká se to zejména rajčat, paprik, lilku, okurek, melounů, ačokči. Optimální teplota pro vyklíčení semen těchto druhů se pohybuje v rozmezí 25 - 30°C. Některá semena vyžadují k vyklíčení naopak teplotu nižší v rozmezí 15 - 20°C. To je případ salátu, špenátu, cibule a hrachu. Při vyšších teplotách může být klíčení semen těchto druhů problematické.
3) Nedostatek vláhy. Semena potřebují k vyklíčení vláhu. V suchém stavu klíčit nezačnou. Problém může nastat, když částečně naklíčená semena po výsevu vyschnou. V suchu jim okamžitě zasychá klíček a nastává uhynutí. Proto je důležité výsevní misky či oseté záhony pravidelně zavlažovat a nenechat nikdy vyschnout. Zároveň ale pozor na přemokření a vyplavení semen.
4) Příliš hluboký výsev. Drobná semena zasetá příliš hluboko nemají dost energie k tomu, aby prorazila silnou vrstvou zeminy či substrátu. Platí jednoduché pravidlo, že semena vysévám přibližně do hloubky rovné čtyřnásobku jejich velikosti. Drobná semínka opatrně přihrneme jen několika mm substrátu. Větší semena můžou přijít do hloubky pět až deset centimetrů (fazole, bob).
5) Příliš krátká doba od výsevu. I v optimálních podmínkách může klíčení některých semen trvat sedm až deset dnů. Nejsou-li podmínky optimální (například z důvodu nízké teploty), může se klíčení protáhnout na tři týdny až měsíc. To platí pro většinu zeleninových semen. U semen některých trvalek, stromů a keřů však klíčení běžně trvá tři a více měsíců, přičemž je zde nutná stratifikace - dlouhodobé vystavení semen chladu a vlhku.
Počítejte s tím, že zakoupená semena vydrží minimálně jeden rok nebo déle. Jak dlouho přesně - to se odvíjí od druhu a staří semen a také od podmínek skladování. Každopádně se nemusíte obávat, že když koupíte semena například na podzim, nevydrží Vám do jara. Doba spotřeby je vždy uvedena na obalech, v nichž jsou semena balena. Pokud semena uchováte na suchém a chladném místě (pod 20°C), vydrží Vám až pět let. V mražáku při teplotě -18°C mohou vydržet až 20 let.
Ano, chcete-li znát cenu v eurech, zvolte vpravo na horní liště těchto stránek jako měnu symbol € (vámi zvolená měna bude napsána modrým písmem v modrém rámečku). Veškeré ceny potom uvidíte v eurech. Rovněž objednávka se bude počítat v eurech. Pokud jste objednávku dokončili v korunách, ale chcete platit v eurech, kontaktujte nás nejlépe na telefon 732 479 053 či e-mail info@permaseminka.cz s číslem Vaší objednávky a my Vám ji převedeme na eura.
Dobře vysušená semena mráz nepoškodí. Nemusíte se tedy bát zasílání semen poštou v zimě, když je venkovní teplota pod nulou. Semena, která nabízíme, jsou z naší vlastní produkce, takže můžeme garantovat, že jsou dostatečně suchá na to, aby je mráz nepoškodil.
Ano, posíláme i na Slovensko a do členských zemí EU (ceny dopravy zde). Na Slovensko lze objednat i na dobírku (přes Zásilkovnu), do jiných zemí EU lze objednávku zaplatit jen kartou či bankovním převodem. Jakmile v nákupním košíku zadáte požadovanou zemi doručení, tak se Vám nabídnou odpovídající způsoby dopravy. Objednávku můžete zadávat rovnou v eurech, ať neplatíte zbytečně své bance za převod - viz postup zde.
Časté otázky
Jedná se o projekt Marka Kvapila, který je registrovaný jako zemědělský podnikatel na Ministerstvu zemědělství a evidovaný jako osivář na ÚKZÚZ. Jeho cílem je vytvořit dlouhodobě udržitelnou kolekci nehybridních semen starých i novějších odrůd vhodných pro pěstování bez chemie v době, kdy osivářské firmy v rostoucí míře nahrazují nehybridní odrůdy F1 hybridy a nutí tak pěstitele k opakovaným nákupům osiv.
Kromě Marka Kvapila tvoří tým permasemínek Marie Kvapilová, která má na starosti přípravu a rozesílání zásilek. Jana Málková má na starosti eshop a komunikaci se zákazníky. S pěstováním, čištěním a pytlíkováním permasemínek pomáhají také Šárka Růžičková, Roman Menšík a tým dalších osmi spolupracovníků.
Na rodinné farmě Marka Kvapila v Pňovicích. Nejsme jen eshop. Semínka, která prodáváme, jsme sami namnožili a máme s nimi spoustu zkušeností, které se snažíme předávat dál. Mimo jiné i prostřednictvím této poradny.
Při pěstování permasemínek se snažíme uplatňovat permakulturní principy. Klademe důraz na biodiverzitu a zásadně nepoužíváme chemické postřiky. Díky tomu snadno odhalíme slabé a na chemii závislé průmyslové odrůdy, které se do našeho sortimentu nedostanou. Někdy tak ztratíme veškerou produkci semen neodolné odrůdy, kterou jsme plánovali daný rok namnožit. Je pro nás ale důležitější nabízet prověřené neprůmyslové odrůdy. Semena závislá na chemickém ošetření nechceme šířit mezi další pěstitele.
Zobrazit více >>
Garantujeme dodání do deseti dnů od dokončení objednávky (při platbě na dobírku či kartou online), nebo jejího uhrazení (při platbě převodem). Většinou to stihneme dříve. V zimě expedujeme až čtyřikrát týdně. Deset dnů si necháváme jako rezervu pro případ, že se nám na farmě nahromadí větší množství neodkladné práce. Nejsme jen e-shop. Veškerá semínka si sami pěstujeme, což někdy obnáší velké návaly práce, kterou za nás nikdo jiný neudělá.
Někdy ano, ale vždy až po předchozí domluvě. Kontaktujte nás prosím na tel.: 732 479 053 nebo e-mailu info@permaseminka.cz. Bude-li to možné, rádi Vám vyjdeme vstříc.
U objednávky s platbou převodem může být problém v tom, že nebyla dosud uhrazena, nebo že nebyl správně zadán variabilní symbol a platba se nespárovala. Pokud jste si jistí, že jste platbu poslali, nebo pokud jste objednali na dobírku, napište nám prosím číslo Vaší objednávky na info@permaseminka.cz. Prověříme stav Vaší zásilky a co nejdříve dáme vědět.
Zobrazit více >>
Uhrazenou objednávku (platební kartou či bankovním převodem) či objednávku na dobírku již neměníme. Taková objednávka jde rovnou do přípravy, a již není možné objednávku změnit, zrušit nebo sloučit s jinou objednávkou. Objednávkový systém nám u objednávky, která je ve fázi přípravy, neumožňuje žádnou změnu, a to ani přidání či odebrání produktu.
Pokud potřebujete upravit či zrušit neuhrazenou objednávku, která ještě není v přípravě, kontaktujte nás prosím co nejdříve na:
tel.: + 420 732 479 053
e-mail: info@permaseminka.cz
Semínka předem z organizačních a logistických důvodů nerezervujeme. U každé nedostupné odrůdy máme k dispozici tzv. “hlídacího psa”, který Vám pošle informaci o jejich naskladnění na e-mail.
Po sklizni semínka sušíme, čistíme, pytlíkujeme a testujeme jejich klíčivost. Během podzimu a zimy je postupně přidáváme na e-shop. Všechna semínka pro danou sezonu budou k dispozici vždy nejpozději 1. března.
Novinky najdete na tomto odkazu.
Pokud máte obavu, že se jiná semínka, o která máte zájem, mezitím vyprodají, mrkněte zde.
Aby Vám neutekla žádná novinka z Permasemínek, doporučujeme odběr Newsletteru, který posíláme cca 1x za čtvrt roku.
Pokud na e-shopu zásoba pytlíků semínek konkrétní odrůdy či zásoba některé z knih klesne pod 100 kusů, objeví se na e-shopu oranžový rámeček s nápisem “skladem posledních xx kusů”, který se pravidelně aktualizuje. Můžete tak sledovat, zda zásoba semínek či knih u nás na skladu nedochází.
Pokud chcete mít jistotu, že se semínka nevyprodají, tak nejjednodušší cesta je objednat nyní semínka, která jsou skladem, a u těch nedostupných využít službu “hlídacího psa”. Jakmile Vám pak přijde informační e-mail o tom, že je daná odrůda či kniha skladem, můžete zadat novou objednávku. Všechna semínka pro danou sezonu budou k dispozici vždy nejpozději 1. března.
Novinky najdete zde.
Zobrazit více >>
Semena rajčat se vysévají přibližně v půli března, aby do poloviny května vyrostly v silné sazenice. Z únorových výsevů bývají sazenice zbytečně přerostlé. Pozdější dubnové a květnové výsevy jsou možné, ale zpožďují sklizeň. Na pozdější výsevy jsou vhodnější velmi rané odrůdy rajčat jako Latah a Stupické polní rané, případně keříčkové odrůdy jako Bogus Fruchta, Siberian či Imun. Z divokých rajčat se k pozdějším výsevům hodí ultra raná odrůda Koralik.
Výsevní nádobku, například kelímek od jogurtu, naplňte kompostem, výsevním substrátem nebo prokypřenou půdou z krtinců (v nouzi) a urovnejte povrch. Neplňte nádobku zcela po okraj, aby při zálivce substrát se semeny nepřetekl ven. Vložte semena rajčat a zahrňte či zasypte zlehka jen několika milimetry substrátu. Opatrně zavlažte, aby se semena nevyplavila, například rozprašovačem.
Umístěte semena na teplé místo - třeba ke kamnům nebo na topení. Na chladném místě budou klíčit hůře nebo vůbec nevzejdou. Udržujte substrát vlhký. Semen vždy vysejte raději více, ne všechna musejí vyklíčit. Záleží na podmínkách klíčení a klíčivosti osiva.
Nemusí a pravděpodobně budete schopni vypěstovat rajčata i v nesterilním kompostu ze zahrady. Nicméně sterilní substrát, například propařovaný kompost, snižuje riziko úhynu čerstvě vzešlých rostlinek – tzv. padání klíčních rostlin. To může být způsobeno houbovými chorobami v nesterilním substrátu. Substrát si snadno sterilizujete sami v troubě na starém plechu při 180 °C. Po půl hodině bude sterilní.
Zobrazit více >>
Zbavit se dřepčíků bez chemie nejde ze dne na den. Je to spíše otázka prevence. Existují tři účinná preventivní opatření, jak na dřepčíky vyzrát bez insekticidů. Nejlepšího účinku dosáhnete jejich kombinací.
Bílá netkaná textilie
Bílou netkanou textilii koupíte v každém zahradnictví. Jedná se o světlu a vodě prostupnou látku, kterou zakryjete záhon. Okraje textilie se přihrnují zeminou, nebo zatěžují prkny, aby ji vítr neodfoukl. Dřepčíci se přes textilii k rostlinám nedostanou. Textilie se rozprostírá ihned po výsevu. Mladé čerstvě vyklíčené rostlinky jsou dřepčíky nejzranitelnější. Textilie se odkrývá jen při plení, sklizni, nebo když jsou rostliny dostatečně rozrostlé. Rostliny si ji samy dokážou "nadzvednout", jak rostou. Funguje skvěle, v Permasemínkách ji často používáme.
Správné načasování výsevu či výsadby
Dřepčíci nemají rádi vlhké a chladnější počasí. Nejvíce škody nadělají obvykle v létě, když je vývoj rostlin zpomalen suchem. Pomáhá proto pěstovat brukvovité druhy buď brzy na jaře, nebo koncem léta. Tedy dělat výsevy buď do poloviny dubna pro letní sklizeň nebo od poloviny srpna pro podzimní a zimní sklizeň. V Permasemínkách máme vypozorováno, že roketa či lichořeřišnice skutečně vypadají na podzim mnohem lépe a nemají od dřepčíku tolik "děravé" listy.
Pravidelná a častá zálivka
Dřepčíci nemají rádi vlhko. Pravidelná zálivka dokáže jejich tlak omezit.
Dřepčíci, někdy též skočky, jsou drobní černí nebo černožlutí brouci (do 2,5 mm). Napadají zejména brukvovité druhy. Na světle se lesknou, patří do rodu blýskáčků. Většinou se vyskytují v koloniích mnoha jedinců. Když k nim náhle přiblížíte ruku, odskočí pryč.
Často se na zahrádky šíří z řepkových monokultur. Vyskytují se na ředkvičkách, kapustě, zelí, roketě, lichořeřišnici. Rostliny poškozují vyžíráním velkého množství malých jamek či dírek, které se časem spojují. Nejvíce ohroženy jsou rostlinky do stádia dvou pravých listů. Mohou zcela zdecimovat například záhon vzcházející rokety či ředkvičky takovým způsobem, že na něm nenajdete jedinou rostlinku. Taková je naše opakovaná zkušenost v Permasemínkách.
Tipy, jak se dřepčíkům bránit, najdete zde.
Nejefektivnější ekologická ochrana před slimáky na zahradě je ruční sběr kombinovaný s kladením pastí, případně nasazení kachen. Zeleninu je lepší nemulčovat, zejména doporučujeme vyhnout se organickému mulči, který slimákům poskytuje úkryt. Nic jiného se nám v Permasemínkách neosvědčilo. Aromatické bylinky, jehličí, popel, drcené skořápky apod. jsou jen ztrátou času a proti slimákům nefungují.
Není třeba slimáky sbírat po celý rok. Důležitá je ochrana rostlin zejména v jarním období, kdy jsou drobné a zranitelné. Jakmile zesílí, slimáci již pro ně nejsou hrozbou. Slimáci se sbírají v době, kdy na zahradu nesvítí přímé slunce. To jest večer po západu či ráno před východem slunce, za deštivého a zamračeného počasí, případně za tmy s čelovkou. Při jasném dni jsou slimáci zalezlí v úkrytech, těžko se hledají a posbíráte jich málo.
Velmi se nám osvědčilo kombinovat sběr s kladením pastí z prken či velkých listů rostlin, jako je bohyška, rebarbora či křen. Prkna či listy se rozloží kolem záhonů a slimáci se pod ně začnou stahovat. Pak už jen čas od času prkna otočíte a slimáky máte pěkně pohromadě na jedno místě.
Nejlepším indikátorem zralosti je u papriky barva plodů. Ta se obvykle v průběhu zrání mění ze zelené do červené. U některých odrůd se však mohou vyskytnout v různých stádiích zralosti i jiná zbarvení.
Zeleninové papriky se často sklízejí před dosažením plné zralosti, již při tzv. technické či konzumní zralosti, kdy mají plody zbarvené buď do zelené (Sweet Chocolate) a žluté, někdy i fialové či nazelenale bílé barvy. Je to dáno odrůdou. Dají se sklízet i později v plné botanické zralosti, kdy plody získávají svou finální červenou (Pantos), žlutou, oranžovou či hnědou (Sweet Chocolate) barvu a často i sladší chuť.
Naopak kořeninové papriky včetně chilli papriček se obvykle sklízejí až ve zralosti botanické, kdy plody získávají svou finální červenou, žlutou (Gelbe Kirschen), oranžovou (Numex Twilight) či hnědou barvu. Chilli papričky dosahují maximální pálivosti právě v botanické zralosti. Některé odrůdy kořeninových paprik se však mohou sklízet i v konzumní zralosti, kdy jsou jejich plody dosud zelené (Jalapeňos), žluté či fialové (Numex Twilight). Časnější sklizní lze zredukovat jejich pálivost.
Papriky, aby vyrostly ze semen v pěkné sazenice, potřebují více času a vyšší teplotu než rajčata. Proto se vysévají již od poloviny února. Nejzazší termín výsevu je polovina března.
Optimální teplota pro vyklíčení semen papriky je 25-30°C. Při teplotě pod 20°C klíčí semena pomalu a nespolehlivě. Při ještě nižších teplotách se dokonce klíčení zcela zastavuje. Doma je řešením umístit výsevní misku se semeny někam ke zdroji tepla: Na topení, ke kamnům, do kotelny apod. Semena k vyklíčení nepotřebují žádné světlo. Je tedy možné umístit je do úplné tmy - za předpokladu, že je budete pravidelně kontrolovat a jakmile vyklíčí, tak je ihned přemístíte na světlo.
Všechna semena vysejte nejprve do výsevní misky. Ve stádiu prvních dvou pravých lístků je přepíchejte do samostatných kontejnerů. Sazeničkám papriky stačí k růstu teplota 15 - 20°C. Potřebují ale dostatek světla, aby se nevytahovaly. Umístěte je například na parapet jižně orientovaného okna. Nebo na zasklený balkon. Doma za oknem se ovšem vytahování nedá zcela zabránit. Částečně pomůže pravidelné otáčení rostlin.
Papriky se vysazují v druhém polovině května, když pominulo nebezpečí mrazů. V polohách nad 300 m n. m. raději až začátkem června. Dříve jen tehdy, máte-li dostatek rezervní sadby.
Papriky jsou teplomilným druhem. Vyberte jim proto nejteplejší a nejlépe prosluněné místo na zahradě. V chladnějších oblastech pěstujte ve skleníku, foliovníku či pařeništi - zde lze papriky vysazovat dříve, od poloviny dubna. Nebo se zaměřte na rané odrůdy jako je Sweet Chocolate, Numex Twilight nebo Gelbe Kirschen.
Sazenice mohou mít nasazená poupata, neměly by však kvést. Proto případné květy či malé plody těsně před výsadbou otrhejte. Rostliny před založením plodů musí nejprve zesílit. Týden před výsadbou sazenice otužujte, aby si postupně zvykly na přímé slunce a venkovní počasí.
Paprika se vysazuje tzv. na vodu. Vyhlubte si jamky, prolijte je vodou a počkejte, až se voda vsákne. Sazenice vysaďte malinkou hlouběji, než byly v kontejnerech. Doporučený spon výsadby je 50 x 30 cm.
Zobrazit více >>
Daly by se označit jako vytrvalá zelenina. Jedná se o jedlé druhy vytrvalých bylin, které po výsadbě na jednom stanovišti vydrží nejméně tři roky. Tím se liší od letniček, které mají jednoletý životní cyklus a dvouletek, které se dožívají dvou let. Mnohé jedlé trvalky Vám však vydrží na zahrádce déle než tři roky - mohou se dožít deseti, dvaceti a někdy i více let.
Jedlé trvalky se často používají v permakulturních zahradách, v bylinném patře jedlého lesa nebo do smíšených trvalkových výsadeb.
Obecně zejména stínomilné druhy, mezi něž patří například medvědí česnek, bohyška (hosta), udatna lesní nebo kavkazský špenát. V polostínu lze pěstovat také druhy jako cibule sečka, vytrvalý pórek, rebarbora či čechřice vonná.
1) Nenáročná péče. Oproti tradiční jednoleté zelenině je s nimi méně práce. Jakmile se Vám rozrostou, starají se o sebe do značné míry samy a vyžadují jen občasné mulčování. Navíc je nemusíte vysévat či vysazovat každý rok znovu jako jednoletou zeleninu.
2) Lze je pěstovat na marginálních místech. Mnohé jedlé trvalky lze pěstovat na takových místech v zahradě, kde by se zelenině příliš nedařilo. Například v polostínu, pod stromy, na kamenitých, mělkých a neúrodných půdách.
3) Vyšší obsah vitamínů a minerálů. Je pravděpodobné, že obsah vitamínů a minerálů v jedlých trvalkách je vyšší než v klasické zelenině.
4) Vyšší odolnost vůči suchu. Jedlé trvalky tvoří mohutnější kořenový systém, který trvale prokořeňuje půdu. Jsou tudíž odolnější vůči suchu a není třeba je zavlažovat tak intenzivně jako jednoletou zeleninu.
5) Časně jarní sklizeň. Většina jedlých trvalek se sklízí na jaře v době, kdy se jednoletá zelenina teprve vysévá či začíná rašit. Díky tomu Vám zajistí vitamíny a minerály v době, kdy jich klasická zeleninová zahrádka mnoho nabídnout nedokáže.
Zobrazit více >>
Nejčastější příčiny špatného klíčení semen jsou nekvalitní osivo, nízká či vysoká teplota, nedostatek vláhy, příliš hluboký výsev, příliš krátká doba od výsevu.
1) Nekvalitní osivo s nízkou klíčivostí. Solidní osivářské firmy Vám takové osivo neprodají. První zásadou by proto mělo být kupovat semena z prověřených zdrojů. U nás v Permasemínkách si kvalitu semen pečlivě hlídáme a pravidelně testujeme jejich klíčivost. Nejste-li však přesto s klíčením spokojeni, neváhejte nám napsat na info@permaseminka.cz. Než tak učiníte, projděte si prosím body níže.
2) Nízká či vysoká teplota. Teplota má na klíčení semen zásadní vliv. Nízká teplota patří častým příčinám nevyklíčení semen. Týká se to zejména rajčat, paprik, lilku, okurek, melounů, ačokči. Optimální teplota pro vyklíčení semen těchto druhů se pohybuje v rozmezí 25 - 30°C. Některá semena vyžadují k vyklíčení naopak teplotu nižší v rozmezí 15 - 20°C. To je případ salátu, špenátu, cibule a hrachu. Při vyšších teplotách může být klíčení semen těchto druhů problematické.
3) Nedostatek vláhy. Semena potřebují k vyklíčení vláhu. V suchém stavu klíčit nezačnou. Problém může nastat, když částečně naklíčená semena po výsevu vyschnou. V suchu jim okamžitě zasychá klíček a nastává uhynutí. Proto je důležité výsevní misky či oseté záhony pravidelně zavlažovat a nenechat nikdy vyschnout. Zároveň ale pozor na přemokření a vyplavení semen.
4) Příliš hluboký výsev. Drobná semena zasetá příliš hluboko nemají dost energie k tomu, aby prorazila silnou vrstvou zeminy či substrátu. Platí jednoduché pravidlo, že semena vysévám přibližně do hloubky rovné čtyřnásobku jejich velikosti. Drobná semínka opatrně přihrneme jen několika mm substrátu. Větší semena můžou přijít do hloubky pět až deset centimetrů (fazole, bob).
5) Příliš krátká doba od výsevu. I v optimálních podmínkách může klíčení některých semen trvat sedm až deset dnů. Nejsou-li podmínky optimální (například z důvodu nízké teploty), může se klíčení protáhnout na tři týdny až měsíc. To platí pro většinu zeleninových semen. U semen některých trvalek, stromů a keřů však klíčení běžně trvá tři a více měsíců, přičemž je zde nutná stratifikace - dlouhodobé vystavení semen chladu a vlhku.
Počítejte s tím, že zakoupená semena vydrží minimálně jeden rok nebo déle. Jak dlouho přesně - to se odvíjí od druhu a staří semen a také od podmínek skladování. Každopádně se nemusíte obávat, že když koupíte semena například na podzim, nevydrží Vám do jara. Doba spotřeby je vždy uvedena na obalech, v nichž jsou semena balena. Pokud semena uchováte na suchém a chladném místě (pod 20°C), vydrží Vám až pět let. V mražáku při teplotě -18°C mohou vydržet až 20 let.
Základní podmínky správného skladování semen jsou: Sucho, chladno a temno.
1) Sucho. Semena musejí být dobře vysušená a zabezpečená proti zvlhnutí. Máte-li doma relativní vlhkost nad 60%, uložte semena do plastových sáčků se zipem nebo sklenic s klipovým uzávěrem a gumovým těsněním.
2) Chladno. Čím nižší teplota, tím déle semena vydrží. Uložte je proto doma na co nejchladnější místo. Pokud chcete semena uchovat po dobu deseti a více let, uložte je do mražáku při teplotě -18°C. Tak Vám vydrží až dvacet let. Ujistěte se ale před tím, že jsou opravdu dobře vysušená. Jinak by je mráz mohl poškodit.
3) Temno. Na semena by nemělo svítit přímé slunce a ideální je uchovávat je v úplné tmě. Třeba jako sušené bylinky. Sucho a chladno jsou ovšem důležitější faktory.
Zobrazit více >>
Bytové zahradničení se musí vypořádat se dvěma limitujícími faktory, jimiž jsou nedostatek místa a nedostatek světla. Platí to jak pro pěstování na balkóně, tak pro pěstování doma za oknem. Jedině správným výběrem plodin a odrůd se lze těmto limitům přizpůsobit.
Nedostatek místa dobře snášejí chilli papričky zakrslejšího vzrůstu. Například odrůdy Numex Twilight nebo Gelbe Kirschen. Nebudou sice plodit tak hojně jako na prosluněné zahrádce, ale pálivého kapsaicinu sklidíte pořád dost. Z rajčat jsou dobře adaptovaná na nedostatek místa balkonová rajčata, která lze pěstovat v květináčích. Jsou to odrůdy Red Robin, Micro Tom a Bogus Fruchta. Existuje dokonce balkonová mrkev, odrůda Parmex, která je díky zakrslému kořenu skvěle adpatovaná na limitovaný prostor truhlíků či květináčů!
Nedostatek světla snáší nejlépe listová zelenina. Velice vhodná pro pěstování v truhlících je roketa setá, která neuvěřitelně rychle roste a dá se pěstovat i v zimním období. Podobně portulák a saláty, z nichž lze doporučit starou odrůdu Stupický kamenáč, která má velmi malé hlávky. Pokud plánujete bytovou zahrádku na déle než rok, tak můžete zkusit i jedlé trvalky - například cibuli sečku nebo česnek ořešec.
Mrkněte na tento článek od naší zákaznice paní Sotolářové, která v něm popisuje své tipy a zkušenosti s pěstováním rajčat na balkóně včetně odrůd..
Nejvhodnější plodiny do skleníku jsou rajče, salát, mrkev, kopr, ředkvička, fazol tyčkový a okurka. Tyto druhy lze snadno pěstovat a rychlit i v nevytápěném skleníku. Rychlení znamená, že zkracujeme dobu od výsevu do sklizně.
Ze sortimentu permasemínek doporučujeme do skleníku zejména tyčková rajčata. Výhodou skleníku při pěstování rajčat je teplejší mikroklima a ochrana před jarními a podzimními mrazíky. Díky tomu lze rajčata dříve vysadit, dříve je začít sklízet a na podzim je sklízet déle. Zásadní výhodou skleníku je také ochrana rajčat před deštěm, takže jim mnohem méně praskají plody a mnohem méně podléhají plísni bramborové. Tato choroba při dlouhodobě deštivém a chladném počasí mnohdy zničí veškerá rajčata na zahradě. Z tyčkových rajčat doporučujeme do skleníku odrůdy Dívčí prs, Green Tiger, Black Cherry, Summer Cider, Red Cherry, Goldiana, Zuckertraube, Primabella, Rosa, Berner Rose, Gardener´s Delight, Auriga, Ruthje, Quadro.
Osvědčenou plodinou pro skleník je salát, který se zde pěstuje buď na jaře či na podzim, čímž pěkně doplňuje rajčata. V létě se zde salát nepěstuje, protože vybíhá do květu. Pro dubnovou sklizeň se dělá výsev salátu již v prosinci s výsadbou v únoru až březnu. Pro sklizeň v listopadu až prosinci vyséváme salát koncem srpna a do skleníku vysazujeme koncem září. Odrůdy salátu vhodné k rychlení ve skleníku jsou Zlatý rekord, Rolando a Stupický kamenáč.
Ve skleníku lze rychlit také mrkev. Ta se vysévá koncem února až začátkem března do půdy, kterou je vhodné připravit si již předešlý rok na podzim. Sklízí se potom v květnu až červnu. K rychlení ve skleníku je velmi vhodná stará československá odrůda karotky Stupická k rychlení.
Ve skleníku můžeme na jaře velmi rychle vypěstovat úrodu kopru. Kopr ve skleníku vyséváme od konce února do dubna a sklízíme za cca 5 týdnů. Kopr parádně funguje ve smíšené kultuře s mrkvičkou nebo salátem, kdy ho vyséváme do meziřádku.
Málo se ví, že ve skleníku lze na podzim pěstovat tyčkové fazole, které jsou zde chráněné před mrazem a můžeme je sklízet až do Vánoc. Využijeme tak skleník po sklizni rajčat. Výsev fazolí se dělá v červenci až srpnu. Do skleníku doporučujeme odrůdy Helda a Blauhilde.
Ve skleníku se vyplatí pěstovat také ředkvičky. Urychlíme tím jejich sklizeň o několik týdnů. Při únorových výsevech můžeme sklízet za 35 - 40 dní. Při březnových výsevech za 25 - 30 dní. Při výsevu v září sklízíme za 40 - 45 dnů.
Ve skleníku lze pěstovat také okurky. Nicméně nehybridní okurky ze sortimentu Permasemínek mohou mít ve skleníku problém s opylením. Abychom tomu předešli, je třeba umožnit opylovačům vstup do skleníku skrze otevřená okna a dveře. Čím lepší přístup budou opylovači mít, tím lépe budou okurky plodit. Opylovače lze ke skleníku přilákat pomocí kvetoucích bylin jako je sléz maurský, saturejka, třapatka, měsíček apod.
Některé druhy je lepší ve skleníku z různých důvodů nepěstovat. Týká se to zejména divokých rajčat, ačokči a papriky.
Divoká rajčata rostou velmi bujně a zaberou spoustu místa, což je ve skleníku škoda. I když se jim v teplejším mikroklimatu bude náramně dařit, je výhodnější pěstovat je venku na zahradě. Co se týče výnosů na malé ploše uvnitř skleníku, určitě zde vychází lépe rajčata tyčková.
Ani ačokča do skleníku příliš vhodná není ze stejného důvod jako divoká rajčata – příliš bujný růst. Setkali jsme se s případy, kdy zarostla celý skleník a začala se tlačit okny a dveřmi ven.
Papriky bývají ve skleníku napadány mšicemi, sviluškami, případně molicemi více než venku na zahradě. Existují sice mšicomaři a jiní draví predátoři, které lze ve skleníku proti těmto škůdcům nasadit, ale ne vždy se tím problém zcela vyřeší. Při pěstování bez chemických postřiků se nám proto zdá vhodnější i papriky situovat na zahradu mimo skleník na teplé a dobře prosluněné stanoviště. Naše nejranější papriky (Lipstick a Liebesapfel) lze pěstovat bez skleníku i v chladnějších oblastech.
1) Fazole patří mezi nejméně náročné druhy, není těžké je vypěstovat. Díky svým objemným semenům svižně klíčí a velmi rychle odrostou veškerým plevelům.
2) Fazole jsou dusík fixující druh a obohacují půdu o dusík.
3) Zelené fazolky jsou skvělá zelenina, která se dá dobře konzervovat mražením.
4) Fazolová semena jsou vynikající kalorickou a bezlepkovou potravinou, která se dá skladovat i několik let. Díky vysokému obsahu proteinů jsou skvělou náhražkou masa.
5) Fazole se dají velmi snadno semenařit. Mají malou izolační vzdálenost, takže na jedné zahradě můžete semenařit v jednom roce několik různých odrůd.
6) Tyčkové fazole můžete pěstovat i na malé zahrádce. Pnou se po opoře a zaberou proto velmi málo místa. Pokud je umístíte na severní hranici Vaší zahrádky, nebudou stínit na jiné plodiny.
Pro lidské potřeby se pěstuje přibližně 70 druhů fazolí. V České republice se pěstuje převážně fazol obecný, v menším měřítku fazol šarlatový a jen vzácně fazol měsíční. Blízce příbuzným druhem fazolu je vigna, která se pěstuje v Asii a Africe. V našich podmínkách je pěstování vigny obtížnější.
Tyčkové fazole se při růstu zachycují o oporu svými úponky a dosahují délky 2 až 4 metry. Keříčková forma byla vyšlechtěna z pnoucích fazolí a rostlina je díky tomu schopná vyrůst bez opory. Keříčková forma dosahuje výšky do 100 cm.
Výhodou tyčkových fazolí je pohodlnější sklizeň, kdy se nemusíte hrbit, delší sklizňové okno, úspora místa na malé zahrádce a také menší náchylnost lusků k plesnivění. Výhodou keříčkových fazolí je, že jim nemusíte stavět oporu a většinou uzrají dříve než tyčkové.
Zobrazit více >>