Pěstování obecně

Co mohu vysévat v červenci a v srpnu?

V červenci můžete vysévat ještě mrkev Cosmic Purple, červené řepy, listový mangold, polníček, sléz kučeravý, kopr a lebedu. 

V srpnu lze vysévat většinu listové zeleniny pro podzimní sklizeň – např. roketu, polníček, všechny saláty - kromě Listonoha,lebedu, mangold Fordhook Giant, v září můžete přidat ředkvičky.

Co mohu vysévat už v únoru?

Určitě můžete začít vysévat už v únoru papriky, rané saláty (např. Zlatý rekord, Hilde II, Saba, Stupický kamenáč), pórek Freezo, vytrvalý pórek, pažitku, česnek Hanácký paličák z pacibulek, ze stroužků Mánin jarní z Dolněmčí a Hněvotínský jarní, poschoďovou cibuli a můžete zkusit třeba i bazalku. Česnek a poschoďová cibule mohou jít rovnou na záhon. U každé odrůdy máme pod fotografiemi záložku Návod na pěstování.

Co pěstovat ve vyšších polohách 600 - 900 m n. m.?
K pěstování do vyšších poloh lze doporučit druhy s kratší vegetační dobou. Zejména listovou zeleninu, která zaplodí výrazně dříve než zelenina kořenová či plodová. Ze sortimentu Permasemínek je to zejména roketa, saláty, sléz, polníček, lebeda.
Z kořenové zeleniny je vhodná velmi raná odrůda mrkve Stupická k rychlení.
Z luštěnin určitě hrách, který lze vysévat brzy na jaře.
Zkusit lze také cukety, například ranou odrůdu Zuboda, případně patizóny - odrůda Golden Marbre.
Z bylinek určitě měsíček. I ten se vysévá brzy na jaře a klíčí při nízkých teplotách. Z jedlých trvalek doporučujeme pažitku, cibuli zimní - sečku, zvonek karpatský, jahodník obecný, barborku a případně k vyzkoušení také česnek ořešec, poschoďovou cibuli, vytrvalý pórek, kavkazský špenát a reveň. Pro jedlé trvalky je vhodné vybrat chráněné stanoviště u zdi domu, případně v blízkosti koruny stromu či vzrostlého keře, a na zimu je zakrývat vrstvou mulče. Je to prevence vymrznutí při velmi tuhých zimách.
Co pěstovat ve skleníku?

Nejvhodnější plodiny do skleníku jsou rajče, salát, mrkev, kopr, ředkvička, fazol tyčkový a okurka. Tyto druhy lze snadno pěstovat a rychlit i v nevytápěném skleníku. Rychlení znamená, že zkracujeme dobu od výsevu do sklizně.

Ze sortimentu permasemínek doporučujeme do skleníku zejména tyčková rajčata. Výhodou skleníku při pěstování rajčat je teplejší mikroklima a ochrana před jarními a podzimními mrazíky. Díky tomu lze rajčata dříve vysadit, dříve je začít sklízet a na podzim je sklízet déle. Zásadní výhodou skleníku je také ochrana rajčat před deštěm, takže jim mnohem méně praskají plody a mnohem méně podléhají plísni bramborové. Tato choroba při dlouhodobě deštivém a chladném počasí mnohdy zničí veškerá rajčata na zahradě. Z tyčkových rajčat doporučujeme do skleníku odrůdy Dívčí prs, Green Tiger, Black Cherry, Summer Cider, Red Cherry, Goldiana, Zuckertraube, Primabella, Rosa, Berner Rose, Gardener´s Delight, Auriga, Ruthje, Quadro.

Osvědčenou plodinou pro skleník je salát, který se zde pěstuje buď na jaře či na podzim, čímž pěkně doplňuje rajčata. V létě se zde salát nepěstuje, protože vybíhá do květu. Pro dubnovou sklizeň se dělá výsev salátu již v prosinci s výsadbou v únoru až březnu. Pro sklizeň v listopadu až prosinci vyséváme salát koncem srpna a do skleníku vysazujeme koncem září. Odrůdy salátu vhodné k rychlení ve skleníku jsou Zlatý rekord, Rolando a Stupický kamenáč.

Ve skleníku lze rychlit také mrkev. Ta se vysévá koncem února až začátkem března do půdy, kterou je vhodné připravit si již předešlý rok na podzim. Sklízí se potom v květnu až červnu. K rychlení ve skleníku je velmi vhodná stará československá odrůda karotky Stupická k rychlení.

Ve skleníku můžeme na jaře velmi rychle vypěstovat úrodu kopru. Kopr ve skleníku vyséváme od konce února do dubna a sklízíme za cca 5 týdnů. Kopr parádně funguje ve smíšené kultuře s mrkvičkou nebo salátem, kdy ho vyséváme do meziřádku.

Málo se ví, že ve skleníku lze na podzim pěstovat tyčkové fazole, které jsou zde chráněné před mrazem a můžeme je sklízet až do Vánoc. Využijeme tak skleník po sklizni rajčat. Výsev fazolí se dělá v červenci až srpnu. Do skleníku doporučujeme odrůdy Helda a Blauhilde.

Ve skleníku se vyplatí pěstovat také ředkvičky. Urychlíme tím jejich sklizeň o několik týdnů. Při únorových výsevech můžeme sklízet za 35 - 40 dní. Při březnových výsevech za 25 - 30 dní. Při výsevu v září sklízíme za 40 - 45 dnů.

Ve skleníku lze pěstovat také okurky. Nicméně nehybridní okurky ze sortimentu Permasemínek mohou mít ve skleníku problém s opylením. Abychom tomu předešli, je třeba umožnit opylovačům vstup do skleníku skrze otevřená okna a dveře. Čím lepší přístup budou opylovači mít, tím lépe budou okurky plodit.  Opylovače lze ke skleníku přilákat pomocí kvetoucích bylin jako je sléz maurský, saturejka, třapatka, měsíček apod.

Co ve skleníku raději nepěstovat?

Některé druhy je lepší ve skleníku z různých důvodů nepěstovat. Týká se to zejména divokých rajčat, ačokči a papriky.

Divoká rajčata rostou velmi bujně a zaberou spoustu místa, což je ve skleníku škoda. I když se jim v teplejším mikroklimatu bude náramně dařit, je výhodnější pěstovat je venku na zahradě. Co se týče výnosů na malé ploše uvnitř skleníku, určitě zde vychází lépe rajčata tyčková.

Ani ačokča do skleníku příliš vhodná není ze stejného důvodujako divoká rajčata – příliš bujný růst. Setkali jsme se s případy, kdy zarostla celý skleník a začala se tlačit okny a dveřmi ven.

Papriky bývají ve skleníku napadány mšicemi, sviluškami, případně molicemi více než venku na zahradě. Existují sice mšicomaři a jiní draví predátoři, které lze ve skleníku proti těmto škůdcům nasadit, ale ne vždy se tím problém zcela vyřeší. Při pěstování bez chemických postřiků se nám proto zdá vhodnější i papriky situovat na zahradu mimo skleník na teplé a dobře prosluněné stanoviště. Naše nejranější papriky (Lipstick a Liebesapfel) lze pěstovat bez skleníku i v chladnějších oblastech.

Příliš vhodné nejsou ani nehybridní okurky, které potřebují k dobrému opylení přístup hmyzu. Pro pěstování ve skleníku je potřeba mít skleník co nejvíce otevřený, aby se hmyz dostal ke květům. 

Je lépe zahradu rýt nebo pěstovat bezorebně?

Otázka, zda rýt či nerýt, zaměstnává permakulturní zahradníky napříč světem. Skutečnost je taková, že možné je obojí.

Velmi záleží na tom, jaký typ půdy máte, zda lehkou, středně těžkou nebo těžkou sléhavou. Obecně se dá říci, že u těžké jílovité půdy je lépe rýt než nerýt, půda se tím načechrá a okysličí. Zvláště pro zeleninu je vhodnější kyprá provzdušněná půda, která dá větší výnos. 

U středně těžkých a lehkých půd je to čistě na zvážení a rytí nemusí být nutností. Nabízí se různé způsoby kypření, mulčování a povrchového zapravování organické hmoty.

Také je důležité zvážit, zda a v jaké míře máte záhon zaplevelený vytrvalými plevely. Rytí částečně napomáhá jejich vymrznutí, když se kořeny dostanou na povrch záhonu. Při bezorebném způsobu obdělávání půdy musíte také odplevelit, např. pomocí rycích vidlí, kdy ale neobracíte půdu, jen uvolníte kořeny a vyberete je. Dalším, ze zkušenosti velmi podstatným limitujícím faktorem je výskyt španělských plzáků, kteří na mnoha místech zcela znemožňují pěstování v mulči. 

Tím nechceme hanět bezorebné hospodaření, jen upozorňujeme, že není vhodné pro každý typ pozemku a intenzity pěstování. Nabízí se různé kompromisní metody, např. je možné rýt jen nejvíce zaplevelené záhony, zatímco záhony čisté necháte pod vrstvou mulče nebo je projedete jen ploskořezem, motykou či plečkou. Možné je také bezorebné pěstování s tím, že jednou za pár let záhon zryjete a pak opět několik let pěstujete bezorebně. 

Jak zabránit vybíhání salátu do květu?

Pro vypěstování kvalitního salátu je rozhodující termín výsevu či výsadby. Salát se vysazuje při krátkém dni v březnu až dubnu pro jarní či časně letní sklizeň, nebo v srpnu až září pro podzimní sklizeň. Při dlouhém dni salát vybíhá do květu a hlávku buď vůbec nevytvoří, nebo dojde k jejímu znehodnocení a zhořknutí. Salát obvykle nasadí na květ několik dnů po letním slunovratu. 

Podobně to má také ředkvička, špenát či roketa.

Důležité je také to, jak daleko od sebe jsou rostliny vysazeny. Když nejsou včas vyjednoceny a tísní se vedle sebe, vybíhají do květu dříve než rostliny ve správném sponu.