Abyste u nás nakoupili co nejpohodlněji, používáme cookies. Nastavení používání cookies můžete upravit v nastavení Vašeho prohlížeče. Souhlasím

Roketa

55,00 Kč

Nový produkt

2 gramy osiva | klíčivost: 94% (09/2020)

| ROKETA SETÁ | ERUCA SATIVA | 

Roketa patří mezi tzv. samovýsevné rostliny, které se v zahradě snadno množí samy. Je to jedna z nejsnadněji pěstovatelných listových zelenin. Svižně klíčí a rychle roste. Doslova jako plevel. Ovšem jedlý a chutný plevel. Její křehké pikantní lístky můžeme používat takřka denně ke zpestření či dochucení pokrmů.

Více…

Do seznamu přání

TIP 1: Roketový záhonek zakládáme co nejblíže obydlí na snadno dostupném místě, například vedle terasy či u vstupu do domu, abychom se při každodenní sklizni čerstvých listů příliš nenaběhali.

TIP 2: Doma se nám osvědčilo pěstovat roketu způsobem, kdy z jednoho výsevu získáme dvě sklizně. V březnu vysejeme, v květnu a červnu sklízíme listy, ale decentně, aby rostliny mohly vykvést. Roketa se sama vysemení a od září do hluboké zimy opět sklízíme výživné zelené listy.

PŘÍMÝ VÝSEV: březen - květen / srpen - září

POLOHA: plné slunce

OPTIMÁLNÍ TEPLOTA PRO KLÍČENÍ: 18 - 22 °C

OPORA: ne

SPON (NÁROKY NA PROSTOR): 1 x 30  cm 

UMÍSTĚNÍ: venku

Roketa je jedna z nejsnadněji pěstovatelných listových zelenin. Patří mezi nejrychleji klíčící a rostoucí druhy. Vysévá se buď záhy na jaře, nebo koncem léta na husto (nadrobením) do řádků vzdálených 30 cm. Raší během několika dnů.

Pro kvalitní a nepoškozené listy je zásadní chránit porost proti dřepčíkům zakrytím bílou netkanou textilií, kterou po stranách záhonu zahrneme zeminou. Roketa, jak roste, si textilii postupně nadzvedává.

V Permasemínkách se nám osvědčilo pěstovat roketu způsobem, kdy z jednoho výsevu získáme dvě sklizně.

V březnu vysejeme, v květnu a červnu sklízíme listy, ale decentně, aby rostliny mohly vykvést. Roketa se potom sama hojně vysemení a od září do hluboké zimy opět sklízíme výživné zelené listy.

Při tomto způsobu pěstování je důležité netkanou textilii odkrýt nejpozději v době, kdy roketa začíná vybíhat do květu. 

Známka 
10.08.2020

Výborná do salátů

Roketa mě i dcerku nadchla, skvělá je do salátů, mírně štiplavá, chová se trochu invazivně, takž mi ji můj muž všechnu vytrhal a musím si koupit nové balení. Na zahrádce ji mít musím. :-)

  • Pro 3 z 3 je toto hodnocení užitečné.
Známka 
15.04.2019

roketa

Výborná, neuvěřitelně rychle roste a nemá velké nároky, letos ale budu vysévat postupně. Měla bych dotaz, můžu založit smíšený záhon z rokety, silenky, měsíčku a polníčku?

  • Pro 1 z 1 je toto hodnocení užitečné.

Napsat svou recenzi!

Napsat recenzi

Roketa

Roketa

2 gramy osiva | klíčivost: 94% (09/2020)

| ROKETA SETÁ | ERUCA SATIVA | 

Roketa patří mezi tzv. samovýsevné rostliny, které se v zahradě snadno množí samy. Je to jedna z nejsnadněji pěstovatelných listových zelenin. Svižně klíčí a rychle roste. Doslova jako plevel. Ovšem jedlý a chutný plevel. Její křehké pikantní lístky můžeme používat takřka denně ke zpestření či dochucení pokrmů.

    Jsou permasemínka bioosivem?

    Ano, oficiálně jsou Permasemínka v režimu ekologického zemědělství s produkcí certifikovaného bioosiva od roku 2021. Semena vypěstovaná od tohoto roku dál jsou tedy bio. Nicméně v reálu v Permasemínkách již deset let hospodaříme ekologicky bez pesticidů a průmyslových hnojiv. Fungujeme dokonce v daleko přísnějším ekologickém režimu než stanovuje zákon o ekologickém zemědělství, který povoluje některé chemické postřiky na ochranu rostlin. Na naší farmě jsme nikdy žádné pesticidy nepoužili. Semínka nemoříme.


    Jaký je rozdíl mezi hybridními a nehybridními semeny?

    Hybrid =  kříženec. Hybridní F1 semena vznikají zkřížením dvou či více rodičovských linií. Dokáže je produkovat pouze šlechtitelská firma, která má vybrané linie pod kontrolou. Hybridní semena nejsou v první tzv. F1 generaci geneticky stabilní. Při semenaření u nich proto dochází ke štěpení znaků a obvykle i poklesu kvality. Proto nejsou vhodná ke svépomocnému množení. Pěstitelé je obvykle každý rok znovu kupují.

    Naopak nehybridní semena jsou geneticky stabilní. Při dodržení základních pravidel semenaření jsou množitelná bez výraznějších změn a kdokoli si je může svépomoci množit.


    Jsou v sortimentu Permasemínek i hybridní semena (odrůdy)?

    Ne. Chceme našim zákazníkům poskytovat pouze odrůdy nehybridní, které jsou geneticky ustálené a dají se semenařit.


    Jak poznat hybridní semena?

    Hybridní semena poznáte tak, že na pytlíku se semeny je napsáno buď „hybrid“ nebo „F1“. Pokud tam nic z toho uvedeno není, jedná se o nehybridní osivo a lze ho semenařit. Permasemínka jsou vždy nehybridní.


    Proč osivářské firmy nabízejí stále více hybridní odrůdy?

    Protože na hybridních semen lze více vydělat. Hybridní semena vznikají křížením několika linií, které má pod kontrolou jen šlechtitel či osivářská firma. Nikdo jiný potom nemůže hybridní semena množit, aniž by došlo ke ztrátě důležitých znaků odrůdy. To pěstitele odrazuje od semenaření a naopak je to motivuje k opakovaným nákupů hybridních semen. To vše je pro osivářské firmy ekonomicky výhodné.


    Jak se bránit dřepčíkům bez chemie?

    Zbavit se dřepčíků bez chemie nejde ze dne na den. Je to spíše otázka prevence. Existují tři účinná preventivní opatření, jak na dřepčíky vyzrát bez insekticidů. Nejlepšího účinku dosáhnete jejich kombinací.

    Bílá netkaná textilie

    Bílou netkanou textilii koupíte v každém zahradnictví. Jedná se o světlu a vodě prostupnou látku, kterou zakryjete záhon. Okraje textilie se přihrnují zeminou, nebo zatěžují prkny, aby ji vítr neodfoukl. Dřepčíci se přes textilii k rostlinám nedostanou. Textilie se rozprostírá ihned po výsevu. Mladé čerstvě vyklíčené rostlinky jsou dřepčíky nejzranitelnější. Textilie se odkrývá jen při plení, sklizni, nebo když jsou rostliny dostatečně rozrostlé. Rostliny si ji samy dokážou "nadzvednout", jak rostou. Funguje skvěle, v Permasemínkách ji často používáme.

    Správné načasování výsevu či výsadby

    Dřepčíci nemají rádi vlhké a chladnější počasí. Nejvíce škody nadělají obvykle v létě, když je vývoj rostlin zpomalen suchem. Pomáhá proto pěstovat brukvovité druhy buď brzy na jaře, nebo koncem léta. Tedy dělat výsevy buď do poloviny dubna pro letní sklizeň nebo od poloviny srpna pro podzimní a zimní sklizeň. V Permasemínkách máme vypozorováno, že roketa či lichořeřišnice skutečně vypadají na podzim mnohem lépe a nemají od dřepčíku tolik "děravé" listy. 

    Pravidelná a častá zálivka

    Dřepčíci nemají rádi vlhko. Pravidelná zálivka dokáže jejich tlak omezit. 


    Jak poznat dřepčíky a jak se projevují na napadených rostlinách?

    Dřepčíci, někdy též skočky, jsou drobní černí nebo černožlutí brouci (do 2,5 mm). Napadají zejména brukvovité druhy. Na světle se lesknou, patří do rodu blýskáčků. Většinou se vyskytují v koloniích mnoha jedinců. Když k nim náhle přiblížíte ruku, odskočí pryč.

    Často se na zahrádky šíří z řepkových monokultur. Vyskytují se na ředkvičkách, kapustě, zelí, roketě, lichořeřišnici. Rostliny poškozují vyžíráním velkého množství malých jamek či dírek, které se časem spojují. Nejvíce ohroženy jsou rostlinky do stádia dvou pravých listů. Mohou zcela zdecimovat například záhon vzcházející rokety či ředkvičky takovým způsobem, že na něm nenajdete jedinou rostlinku. Taková je naše opakovaná zkušenost v Permasemínkách.

    Tipy, jak se dřepčíkům bránit, najdete zde.


    Jak na slimáky bez chemie?

    Nejefektivnější ekologická ochrana před slimáky na zahradě je ruční sběr kombinovaný s kladením pastí, případně nasazení kachen. Zeleninu je lepší nemulčovat, zejména doporučujeme vyhnout se organickému mulči, který slimákům poskytuje úkryt. Nic jiného se nám v Permasemínkách neosvědčilo. Aromatické bylinky, jehličí, popel, drcené skořápky apod. jsou jen ztrátou času a proti slimákům nefungují.

    Není třeba slimáky sbírat po celý rok. Důležitá je ochrana rostlin zejména v jarním období, kdy jsou drobné a zranitelné. Jakmile zesílí, slimáci již pro ně nejsou hrozbou. Slimáci se sbírají v době, kdy na zahradu nesvítí přímé slunce. To jest večer po západu či ráno před východem slunce, za deštivého a zamračeného počasí, případně za tmy s čelovkou. Při jasném dni jsou slimáci zalezlí v úkrytech, těžko se hledají a posbíráte jich málo.

    Velmi se nám osvědčilo kombinovat sběr s kladením pastí z prken či velkých listů rostlin, jako je bohyška, rebarbora či křen. Prkna či listy se rozloží kolem záhonů a slimáci se pod ně začnou stahovat. Pak už jen čas od času prkna otočíte a slimáky máte pěkně pohromadě na jedno místě.


    Proč mi semena neklíčí?

    Nejčastější příčiny špatného klíčení semen jsou nekvalitní osivo, nízká či vysoká teplota, nedostatek vláhy, příliš hluboký výsev, příliš krátká doba od výsevu.

    1) Nekvalitní osivo s nízkou klíčivostí. Solidní osivářské firmy Vám takové osivo neprodají. První zásadou by proto mělo být kupovat semena z prověřených zdrojů. U nás v Permasemínkách si kvalitu semen pečlivě hlídáme a pravidelně testujeme jejich klíčivost. Nejste-li však přesto s klíčením spokojeni, neváhejte nám napsat na kvapil@permaseminka.cz. Než tak učiníte, projděte si prosím body níže.

    2) Nízká či vysoká teplota. Teplota má na klíčení semen zásadní vliv. Nízká teplota patří častým příčinám nevyklíčení semen. Týká se to zejména rajčat, paprik, lilku, okurek, melounů, ačokči. Optimální teplota pro vyklíčení semen těchto druhů se pohybuje v rozmezí 25 - 30°C. Některá semena vyžadují k vyklíčení naopak teplotu nižší v rozmezí 15 - 20°C. To je případ salátu, špenátu, cibule a hrachu. Při vyšších teplotách může být klíčení semen těchto druhů problematické.

    3) Nedostatek vláhy. Semena potřebují k vyklíčení vláhu. V suchém stavu klíčit nezačnou. Problém může nastat, když částečně naklíčená semena po výsevu vyschnou. V suchu jim okamžitě zasychá klíček a nastává uhynutí. Proto je důležité výsevní misky či oseté záhony pravidelně zavlažovat a nenechat nikdy vyschnout. Zároveň ale pozor na přemokření a vyplavení semen.

    4) Příliš hluboký výsev. Drobná semena zasetá příliš hluboko nemají dost energie k tomu, aby prorazila silnou vrstvou zeminy či substrátu. Platí jednoduché pravidlo, že semena vysévám přibližně do hloubky rovné čtyřnásobku jejich velikosti. Drobná semínka opatrně přihrneme jen několika mm substrátu. Větší semena můžou přijít do hloubky pět až deset centimetrů (fazole, bob).

    5) Příliš krátká doba od výsevu. I v optimálních podmínkách může klíčení některých semen trvat sedm až deset dnů. Nejsou-li podmínky optimální (například z důvodu nízké teploty), může se klíčení protáhnout na tři týdny až měsíc. To platí pro většinu zeleninových semen. U semen některých trvalek, stromů a keřů však klíčení běžně trvá tři a více měsíců, přičemž je zde nutná stratifikace - dlouhodobé vystavení semen chladu a vlhku.


    Jak dlouho semena vydrží klíčivá?

    Počítejte s tím, že zakoupená semena vydrží minimálně jeden rok nebo déle. Jak dlouho přesně - to se odvíjí od druhu a staří semen a také od podmínek skladování. Každopádně se nemusíte obávat, že když koupíte semena například na podzim, nevydrží Vám do jara. Doba spotřeby je vždy uvedena na obalech, v nichž jsou semena balena. Pokud semena uchováte na suchém a chladném místě (pod 20°C), vydrží Vám až pět let. V mražáku při teplotě -18°C mohou vydržet až 20 let. 


    Jak správně skladovat semena?

    Základní podmínky správného skladování semen jsou: Sucho, chladno a temno.

    1) Sucho. Semena musejí být dobře vysušená a zabezpečená proti zvlhnutí. Máte-li doma relativní vlhkost nad 60%, uložte semena do plastových sáčků se zipem nebo sklenic s klipovým uzávěrem a gumovým těsněním.

    2) Chladno. Čím nižší teplota, tím déle semena vydrží. Uložte je proto doma na co nejchladnější místo. Pokud chcete semena uchovat po dobu deseti a více let, uložte je do mražáku při teplotě -18°C. Tak Vám vydrží až dvacet let. Ujistěte se ale před tím, že jsou opravdu dobře vysušená. Jinak by je mráz mohl poškodit.

    3) Temno. Na semena by nemělo svítit přímé slunce a ideální je uchovávat je v úplné tmě. Třeba jako sušené bylinky. Sucho a chladno jsou ovšem důležitější faktory.


    Může mráz poškodit semena?

    Dobře vysušená semena mráz nepoškodí. Nemusíte se tedy bát zasílání semen poštou v zimě, když je venkovní teplota pod nulou. Semena, která nabízíme, jsou z naší vlastní produkce, takže můžeme garantovat, že jsou dostatečně suchá na to, aby je mráz nepoškodil.


    Co pěstovat na balkoně či doma za oknem?

    Bytové zahradničení se musí vypořádat se dvěma limitujícími faktory, jimiž jsou nedostatek místa a nedostatek světla. Platí to jak pro pěstování na balkóně, tak pro pěstování doma za oknem. Jedině správným výběrem plodin a odrůd se lze těmto limitům přizpůsobit.

    Nedostatek místa dobře snášejí chilli papričky zakrslejšího vzrůstu. Například odrůdy Numex Twilight nebo Gelbe Kirschen. Nebudou sice plodit tak hojně jako na prosluněné zahrádce, ale pálivého kapsaicinu sklidíte pořád dost. Z rajčat jsou dobře adaptovaná na nedostatek místa balkonová rajčata, která lze pěstovat v květináčích. Jsou to odrůdy Red Robin, Micro Tom a Bogus Fruchta. Existuje dokonce balkonová mrkev, odrůda Parmex, která je díky zakrslému kořenu skvěle adpatovaná na limitovaný prostor truhlíků či květináčů!

    Nedostatek světla snáší nejlépe listová zelenina. Velice vhodná pro pěstování v truhlících je roketa setá, která neuvěřitelně rychle roste a dá se pěstovat i v zimním období. Podobně portulák a saláty, z nichž lze doporučit starou odrůdu Stupický kamenáč, která má velmi malé hlávky. Pokud plánujete bytovou zahrádku na déle než rok, tak můžete zkusit i jedlé trvalky - například cibuli sečku nebo česnek ořešec.


    Co pěstovat ve vyšších polohách 600 - 900 m n. m.?
    K pěstování do vyšších poloh lze doporučit druhy s kratší vegetační dobou. Zejména listovou zeleninu, která zaplodí výrazně dříve než zelenina kořenová či plodová. Ze sortimentu Permasemínek je to zejména roketasaláty, sléz, polníček, lebeda. Z kořenové zeleniny je vhodná velmi raná odrůda mrkve Stupická k rychlení. Z plodové zeleniny určitě hrách, který lze vysévat brzy na jaře. Zkusit lze také cukety, například ranou odrůdu Zuboda, případně patizóny - odrůda Golden Marbre. Z bylinek určitě měsíček. I ten se vysévá brzy na jaře a klíčí při nízkých teplotách. Z jedlých trvalek doporučujeme pažitku, cibuli zimní - sečku, zvonek karpatský, jahodník obecnýbarborku a případně k vyzkoušení také česnek ořešec, poschoďovou cibuli, vytrvalý pórekkavkazský špenát a reveň. Pro jedlé trvalky je vhodné vybrat chráněné stanoviště u zdi domu, případně v blízkosti koruny stromu či vzrostlého keře, a na zimu je zakrývat vrstvou mulče. Je to prevence vymrznutí při velmi tuhých zimách.

Další odrůdy

Kompletní nabídka semen

Odběr novinek