POZNÁMKA
Pacibulky jsou určeny k okamžité výsadbě. Objednáváte u nás jednu pacibulku pro vypěstování jedné rostliny. Abychom Vám mohli garantovat alespoň jednu rostlinu, dáváme do balení celkem tři pacibulky. Pacibulky vysaďte co nejdříve. Čím dříve, tím lépe. Doma v suchu a teple mohou začít vysychat. Pacibulky jsou živé a mohou začít rašit přímo uvnitř balení. Proto je ihned po obdržení zkontrolujte a pokud zjistíte, že začaly rašit, ihned je vysaďte.
PŘÍBĚH ODRŮDY
V roce 2017 jsme byli s rodinou na dovolené v rumunském Banátu, v malé české vesničce, odříznuté od okolního světa, zvané Rovensko, kde ještě žije několik českých rodin tradičním zemědělským způsobem života. V Rovensku jsme se seznámili s Josefem Pinkavou, který nás vzal na voze taženém koňmi na svou salaš vzdálenou asi hodinu jízdy. Tam jsme na jeho zahrádce objevili tuto starou odrůdu poschoďové cibule. Josef Pinkava nám o původu této odrůdy řekl následující příběh, který zde volně parafrázujeme:
„V Rovensku žil jistý Rudolf Fiala, který zde postavil první větrný mlýn. Ze svého dětství, když jsem byl ještě malý kluk, si pamatuji, že Rudolf Fiala sklízel tuto cibuli v zimě pod sněhem. Když na ni dostal chuť, vzal lopatu, odházel sníh od zdi salaše, natrhal zelenou nať a přidal ji třeba do smažených vajíček. Vzal jsem si tehdy od něj několik pacibulek a od té doby ji pěstuji. Je to již padesát let. Používám z ní podzemní i nadzemní část.“
CO JE POSCHOĎOVÁ CIBULE A KDE SE VZALA
Cibule poschoďová (též patrová, egyptská či prorůstavá) je raritní mezidruhový hybrid, jenž vznikl zkřížením cibule kuchyňské (Allium cepa) a cibule sečky (Allium fistulosum), s nimiž je přibuzný. Je sterilní, může kvést, ale semena netvoří. Množí se vegetativně pomocí pacibulek. Ty mnohdy vyraší ještě přímo na rostlině, čímž vzniká druhé patro pacibulek, které mohou rovněž vyrašit a vytvořit další poschodí pacibulek. Odtud název patrová či poschoďová cibule. Někdy se rostlina pod vahou pacibulek ohne až k zemi. Když pacibulky zakoření, vyroste z nich nová rostlina. Proto jí česky říkáme také prorůstavá cibule. Podobně anglicky bývá označována jako walking onion – kráčející cibule.
Výhodou cibule poschoďové je mrazuvzdornost a nenáročná množitelnost pomocí pacibulek, které lze snadno poskytnout sousedům či jiným zahradníkům, jak ukazuje i příběh Josefa Pinkavy. Málo pěstitelů si uvědomuje, že i u cibule poschoďové se rozlišují různé odrůdy podobně jako třeba u rajčat. Odrůda Pinkava je jednou z mnoha odrůd. Vyznačuje se červenými pacibulkami, které rostou v počtu přibližně dva až patnáct kusů na jednom stvolu. Jiné odrůdy se mohou lišit zbarvením, množstvím či velikostí pacibulek na stvolech, výškou rostlin nebo pálivostí natě. Diverzita kultivarů poschoďové cibule je důsledkem křížení různých odrůd cibule kuchyňské (Allium cepa) a cibule sečky (Allium fistulosum). V přírodě i na zahradách je takové křížení velmi vzácné, protože cibule sečka kvete dříve než cibule kuchyňská, takže k opylení mezi těmito druhy běžně nedochází. Nicméně tu a tam k němu může dojít a důsledkem potom je nová odrůda poschoďové cibule.
PĚSTOVÁNÍ (viz záložka Návod na pěstování)
Pacibulky vysaďte cca pět cm hluboko na dobře odplevelený záhon. Ideální doba výsadby je od září do konce roku. Cibule poschoďová je trvalka. Počítejte s tím, že na vybraném stanovišti zůstane několik let. Prvním rokem vyroste z každé pacibulky jedna rostlina, která se v dalších letech rozroste. Květní stvol s pacibulkami se tvoří prvním nebo až druhým rokem. Kromě množení z pacibulek ji lze reprodukovat také dělením starších trsů.
Nať se sklízí a využívá podobně jako u cibule sečky. Zatímco pacibulky lze po usušení skladovat celou zimu, zelená nať se dá v zimě sklízet přímo ze zahrady, jako to dělal Rudolf Fiala z Rovenska.