Garance spokojenosti Množitelná semínka Bez chemie

Pozor, nejedná se o pnoucí malabarský špenát (Basella alba či Basella rubra), který není odolný mrazíkům a vyžaduje přímé slunce. Druh Hablitzia tamnoides je v ČR téměř neznámý a nenašli jsme nikoho, kdo by ho zde pěstoval. Proto jsme rádi, že můžeme nabídnout semínka této opomíjené rostliny pěstitelům u nás. Máme vyzkoušeno, že se dá v našich podmínkách dobře pěstovat jako trvalka a bez problémů přežije zimu. Druh Hablitzia tamnoides je jediným existujícím druhem rodu Hablitzia. Původním areálem výskytu této rostliny je Kavkaz. Ve Skandinávii zdomácněl a je tam pěstován jako kulturní plodina. Podrobnosti o kavkazském špenátu si můžete přečíst v tomto článku.

VYUŽITÍ: Nejchutnější částí rostliny jsou mladé načervenalé výhonky, které začínají rašit ze země někdy již v zimě a zejména v průběhu března až dubna je lze sklízet jako náhražku salátu. Jsou křehké, křupavé a velmi lahodné. Později se sbírají mladé lístky nebo koncové části úponků, které se přidávají na chleba či do salátu. Starší listy lze vařit jako špenát, hodí se například do polévek nebo na pizzu. 

PĚSTOVÁNÍ: Na jaře vysazujeme předpěstované sazenice (viz záložka Návod na pěstování) ven na zahradu. Někam do polostínu, třeba pod ovocné stromy (skvělá rostlina do jedlého lesa). Slunným stanovištím se raději vyhneme. Máme vypozorováno, že rostliny na plném slunci nerostou zdaleka tak dobře a mají mnohem menší listy než rostliny v polostínu až stínu. Na plném slunci sice mohou růst také, ale zdaleka nebudou prospívat tak dobře jako rostliny na stinnějších místech. V prvním roce je růst pomalý a rostliny se mohou zdát slabé a ochablé. Od druhého roku dál je růst bujnější. Z jedné rostliny vyraší každé jaro desítky výhonů, které lze sklidit nebo nechat plazit po zemi či pnout po opoře. Jako oporu můžeme použít pruty, kari síť nebo oplocenku. Dorůstá do výšky 2 - 3 m.

POZNÁMKA K NÁZVU: V době, kdy jsme semínka druhu Hablitzia tamnoides zařadili do sortimentu permasemínek, neměl druh ustálený český název. Po diskuzi na facebooku ohledně českého názvu této rostliny jsme se zde přiklonili k názvu Kavkazský špenát.

Známka 
Eva z Ostravy 30.04.2023

Klíčení

Misku nevyklíčených semen jsem vytáhla z lednice po 6. týdnech a umístila v garáži na světlo při teplotě 10 stupňu. Během 3. dnu semínka vyklíčili. Dnes jsem přesadila 35 ks vyklíčených rostlinek do větších kontejneru. Ven pujdou po zmrzlých a to za dva týdny.

  • Pro 1 z 1 je toto hodnocení užitečné.
Známka 
Zuzana B 18.03.2023

600mnm

Prvý rok som podcenila pracovný postup pri výseve a sadeničky neprežili. Minulý rok som si dala naozaj záležať a sadeničky som posadila k skleníku z jeho severnej strany. Môžem len potvrdiť - čím menej slnka, tým krajšie rastlinky, aj pomalšie vybiehali do kvetu. Východný koniec skleníka je viac na slnku, špenát bol malý a skoro zožltol. Západný koniec je v tieni domu, slnko tam zasvieti naozaj minimálne a rastlinky mali naozaj obrovské listy, napriek tomu výbornej chuti. Ja mám veľmi rada akékoľvek listy v praženici alebo ako prílohu k čomukoľvek. Nesklamal ani špenát, ani mangoldy. A teraz okrem haldy klíčkov vidím všade naokolo malé rastlinky, asi samovýsev. Aj pôvodné rastliny budem musieť rozsadiť, dala som ich po dve do svahovej tvárnice 30 cm širokej a je tam plno. Tienistých miest máme doma ešte dosť :)

  • Pro 1 z 1 je toto hodnocení užitečné.
Známka 
Eliška 24.11.2022

okres Kladno

Jižní svah, sušší oblast, máme jej ve stínu na dvou chudých místech, kde jsou jinak jen skalničky, roste velice dobře a bujně, v létě občas zalévám. Nasazuje listy zkraje sezóny zhruba do poloviny léta, pak zasychá. Chutné zejména mladé listy a celé výhonky za syrova.

  • Pro 4 z 4 je toto hodnocení užitečné.
Známka 
Nikol 25.10.2022

Nadšení

Listy tohoto špenátu sklízíme do salátů už prvním rokem, chuť lístků výborná (připomíná mi asi nejvíc polníček), krásně se nám rozrostl v polostínu pod meruňkou.

  • Pro 6 z 6 je toto hodnocení užitečné.
Známka 
Eva 06.10.2022

Spenat

Dakujem za perfektny navod na pestovanie.Vdaka nemu sa tesim krasnej urode hned v prvom roku.Drzim Vam palce

  • Pro 3 z 3 je toto hodnocení užitečné.
Známka 
Jiří Doležal 15.04.2022

rostou třetím rokem

Už mám sklizenou první letošní misku,Loni jsem udělal pokus s vegetativním množením rozdělením trsu a vše se bez problému ujalo a nyní po zimě roste.Odstřihnutím prvních,nejchutnějších šlahounů délky cca 15 cm se podpoří růst dalších. Jak jsem vyporozoval, ideální období je do začátku léta,pak začne rostlina vytvářet semena na úkor kvality listů.Jak už jsem psal, jedna z nejlepších věcí z nabídky,roste absulutně bez slunka.

  • Pro 9 z 9 je toto hodnocení užitečné.
Známka 
jiří doležal 01.05.2021

dobrá volba

Ze začátku se nedařilo ,i přes dodržení rad se mi podařilo vypěstovat jen16. sazeniček ,které jsem sázel až v červenci. Jak se píše,rostliny byly velice slabé ,táhly se okolo plotu,na podzim uschly.Jaké bylo moje překvapení,když hned po zimě začly rašit výhony u všech rostlinek a ted v dubnu si natrhám mističku výhonů nebo lupenů. Jsou skvělé,baštíme to celá rodina.Rostou v úplném stínu,kde nikdy nedosáhne slunce, u studené zdi, takže takto zaplní jinak nevyužitelné místo.Zatím nejlepší volba z permasemínek.

  • Pro 16 z 16 je toto hodnocení užitečné.
Známka 
Ro 17.04.2021

Výborný

Výborný, velmi chutný. První rok jsem pěstovala jak v zemi tak v květináčích. V obou přežil a nyní začíná druhý rok, kdy už krásně raší malé lístky. Zbytek semen jsem letos zasadila zase a pojedeme druhé kolo. Chutný i za syrova.

  • Pro 9 z 9 je toto hodnocení užitečné.
Známka 
Lucie H. 25.09.2020

Kavkazský špenát

Rostliny krásné, silné již v prvním roce po výsevu. Poradily si i s okusem slimáků. Pěstuji na severní straně u paty domu v okrajové části tvrdého sadu v oblasti 300m n/m. Výborná zkušenost.

  • Pro 10 z 10 je toto hodnocení užitečné.
Známka 
Tereza Pavelková 17.09.2020

Překvapivě skvělý

Zatím největší překvapení, co se semínek z Permasemínek týče. Je chuťově skvělý, druhý rok ohromně výnosný. Při dodržení návodu pro pěstování naprosto bezproblémově roste a je opravdu lahodný. Navíc využije polostinná a stinná místa na zahradě, která jsou jinak obtížněji využitelná.

  • Pro 16 z 16 je toto hodnocení užitečné.

Napište svůj názor !

    Jsou permasemínka bioosivem?

    Ano, oficiálně jsou Permasemínka v režimu ekologického zemědělství s produkcí certifikovaného bioosiva od roku 2021. V Permasemínkách hospodaříme a vždy jsme hospodařili zcela bez chemie. Semínka nemoříme. Dodržujeme zásady ekologického zemědělství, jak jsou stanoveny v Zákoně o ekologickém zemědělství.

    Naší kontrolní organizací je Biokont: CZ-BIO-003. Registrace je na Marka Kvapila, který je registrovaný jako ekologický zemědělec a zodpovídá za činnost Permasemínek.

    Přesto v tuto chvíli nejsou všechna naše semena oficiálně bio. Z jednoho důvodu. Poptávka po permasemínkách neustále roste. Abychom ji uspokojili, musíme přikupovat nové pozemky. Přechod do ekologického zemědělství na novém pozemku trvá dva roky.

    Semena vypěstovaná na novém pozemku jsou z tzv. přechodného období. I když při jejich výrobě neaplikujeme žádné chemické ošetření, certifikaci bio nemají.

    Je to však dočasný stav.


    Jaký je rozdíl mezi hybridními a nehybridními semen y?

    Hybrid =  kříženec. Hybridní F1 semena vznikají zkřížením dvou či více rodičovských linií. Dokáže je produkovat pouze šlechtitelská firma, která má vybrané linie pod kontrolou. Hybridní semena nejsou v první tzv. F1 generaci geneticky stabilní. Při semenaření u nich proto dochází ke štěpení znaků a obvykle i poklesu kvality. Proto nejsou vhodná ke svépomocnému množení. Pěstitelé je obvykle každý rok znovu kupují.

    Naopak nehybridní semena jsou geneticky stabilní. Při dodržení základních pravidel semenaření jsou množitelná bez výraznějších změn a kdokoli si je může svépomoci množit.


    Jsou v sortimentu Permasemínek i hybridní semena (odrůdy)?

    Ne. Chceme našim zákazníkům poskytovat pouze odrůdy nehybridní, které jsou geneticky ustálené a dají se semenařit.


    Jak poznat hybridní semena?

    Hybridní semena poznáte tak, že na pytlíku se semeny je napsáno buď „hybrid“ nebo „F1“. Pokud tam nic z toho uvedeno není, jedná se o nehybridní osivo a lze ho semenařit. Permasemínka jsou vždy nehybridní.


    Proč osivářské firmy nabízejí stále více hybridní odrůdy?

    Protože na hybridních semenech lze více vydělat. Hybridní semena vznikají křížením několika linií, které má pod kontrolou jen šlechtitel či osivářská firma. Nikdo jiný potom nemůže hybridní semena množit, aniž by došlo ke ztrátě důležitých znaků odrůdy. To pěstitele odrazuje od semenaření a naopak je to motivuje k opakovaným nákupům hybridních semen. To vše je pro osivářské firmy ekonomicky výhodné.


    Jak na slimáky bez chemie?

    Nejefektivnější ekologická ochrana před slimáky na zahradě je ruční sběr kombinovaný s kladením pastí, případně nasazení kachen. Zeleninu je lepší nemulčovat, zejména doporučujeme vyhnout se organickému mulči, který slimákům poskytuje úkryt. Nic jiného se nám v Permasemínkách neosvědčilo. Aromatické bylinky, jehličí, popel, drcené skořápky apod. jsou jen ztrátou času a proti slimákům nefungují.

    Není třeba slimáky sbírat po celý rok. Důležitá je ochrana rostlin zejména v jarním období, kdy jsou drobné a zranitelné. Jakmile zesílí, slimáci již pro ně nejsou hrozbou. Slimáci se sbírají v době, kdy na zahradu nesvítí přímé slunce. To jest večer po západu či ráno před východem slunce, za deštivého a zamračeného počasí, případně za tmy s čelovkou. Při jasném dni jsou slimáci zalezlí v úkrytech, těžko se hledají a posbíráte jich málo.

    Velmi se nám osvědčilo kombinovat sběr s kladením pastí z prken či velkých listů rostlin, jako je bohyška, rebarbora či křen. Prkna či listy se rozloží kolem záhonů a slimáci se pod ně začnou stahovat. Pak už jen čas od času prkna otočíte a slimáky máte pěkně pohromadě na jednom místě.


    Jak pěstovat papriku jako trvalku?

    Papriky se sice obvykle pěstují jako jednoletky, ale ve skutečnosti se jedná o trvalky. Problém je, že u nás nepřežijí zimu. Pokud je však na zimu vykopete, přesadíte do květináče a schováte domů, nezmrznou. Je třeba to stihnout před prvními podzimními mrazíky.  Potom můžete sklízet čerstvé papriky ještě o Vánocích či v lednu. Na jaře v květnu je znovu vysaďte ven na zahradu. Před tím každou rostlinu zastřihněte a odstraňte veškeré uschlé části stonku.

    V Permasemínkách máme dobrou zkušenost zejména s přezimováním chilli papriček. Úspěšně jsme přezimovali například odrůdu Numex Twilight nebo Alberto´s Locoto.


    Co jsou jedlé trvalky?

    Daly by se označit jako vytrvalá zelenina. Jedná se o jedlé druhy vytrvalých bylin, které po výsadbě na jednom stanovišti vydrží nejméně tři roky. Tím se liší od letniček, které mají jednoletý životní cyklus a dvouletek, které se dožívají dvou let. Mnohé jedlé trvalky Vám však vydrží na zahrádce déle než tři roky - mohou se dožít deseti, dvaceti a někdy i více let.

    Jedlé trvalky se často používají v permakulturních zahradách, v bylinném patře jedlého lesa nebo do smíšených trvalkových výsadeb.


    Které jedlé trvalky lze pěstovat ve stínu?

    Obecně zejména stínomilné druhy, mezi něž patří například medvědí česnek, bohyška (hosta), udatna lesní nebo kavkazský špenát. V polostínu lze pěstovat také druhy jako cibule sečka, vytrvalý pórekrebarbora či čechřice vonná.


    Jaké jsou výhody jedlých trvalek?

    1) Nenáročná péče. Oproti tradiční jednoleté zelenině je s nimi méně práce. Jakmile se Vám rozrostou, starají se o sebe do značné míry samy a vyžadují jen občasné mulčování. Navíc je nemusíte vysévat či vysazovat každý rok znovu jako jednoletou zeleninu. 

    2) Lze je pěstovat na marginálních místech. Mnohé jedlé trvalky lze pěstovat na takových místech v zahradě, kde by se zelenině příliš nedařilo. Například v polostínu, pod stromy, na kamenitých, mělkých a neúrodných půdách.

    3) Vyšší obsah vitamínů a minerálů. Je pravděpodobné, že obsah vitamínů a minerálů v jedlých trvalkách je vyšší než v klasické zelenině.

    4) Vyšší odolnost vůči suchu. Jedlé trvalky tvoří mohutnější kořenový systém, který trvale prokořeňuje půdu. Jsou tudíž odolnější vůči suchu a není třeba je zavlažovat tak intenzivně jako jednoletou zeleninu.

    5) Časně jarní sklizeň. Většina jedlých trvalek se sklízí na jaře v době, kdy se jednoletá zelenina teprve vysévá či začíná rašit. Díky tomu Vám zajistí vitamíny a minerály v době, kdy jich klasická zeleninová zahrádka mnoho nabídnout nedokáže.


    Co je vytrvalý pór a jak se liší od póru zahradního?

    Vytrvalý pórek (Allium ampeloprasum), známý také pod názvem „oerprei“ (= prastarý pór), je prapůvodní planý předek známého póru zahradního (Allium porrum). Dodnes roste divoce ve volné přírodě ve státech Středozemí, kde je sbírán jako jedlá rostlina. Komerčně se nepěstuje, ale bývá někdy vysazován v užitkových zahradách. Od póru zahradního se liší zejména tím, že tvoří dceřiné cibule, čímž postupně vzniká houstnoucí trs. Pór zahradní byl naopak selektován tak, aby cibule netvořil a měl maximálně rovný stonek. Zatímco pór zahradní je dvouletým druhem a pěstuje se vždy znovu ze semen, vytrvalý pórek řadíme mezi jedlé trvalky.


    Jak se pěstuje vytrvalý pórek?

    V únoru až květnu vysejte semena do výsevní misky naplněné výsevním substrátem do hloubky cca 0,5 cm. Je normální, že semenáčky, které ze semen vyrostou, jsou tenké jako nitky. Nechte je povyrůst do velikosti 10 – 20 cm. V dubnu až červnu vysaďte na dobře odplevelený záhon do sponu 15 x 60 cm, později vyjednoťte na 30 cm. Vytrvalý pórek lze na zahradě pěstovat jako trvalku. První rok se podobá klasickému póru, v dalších letech vytvoří většina rostlin dceřiné cibulky, z nichž se trsovitě rozrůstá. Semena koupíte zde.

    Postup, jak sklízet vytrvalý pórek, najdete zde.


    Jak sklízet vytrvalý pór?

    První rok vytrvalý pór sklízíme jako klasický ozimý pór. Pokud chcete využít pórek jako trvalku, tak alespoň několik rostlin pórku nesklízejte a nechejte v zemi. Druhý rok tyto pórky (mateční rostliny) vykvetou. Květy můžete vylámat či nechat pro semena a hmyz.


    Mateční rostlina po odkvětu uschne, nechejte ji však stále v zemi, protože během srpna až října se u většiny matečních rostlin vytvoří dceřiné cibulky, z nichž se pórek trsovitě rozrůstá. (U některých rostlin se dceřinné cibulky vytváří již prvním rokem.)

    Dceřinné rostliny, které jsou dostatečně silné, můžeme rozsadit již na podzim a postupně sklízet. Nebo můžeme brzy na jaře vykopat celý trs, rozdělit ho na jednotlivé cibule a ty rozsadit po 30 cm. 

    POZNÁMKA: Pokud je chladné jaro (alespoň 6-8 týdnů s teplotami pod 13 stupňů), tak se může stát, že dceřinné rostliny půjdou do květu a stanou se z nich hned mateční. Nebojte se tedy největší pórky průběžně konzumovat již od podzimu. 

    SELEKCE: V dalších letech sklízejte z jednotlivých trsů vždy jen část rostlin a část ponechte k dalšímu rozrůstání. Od vytrvalého póru chceme vytrvalost a podle toho i selektujeme s cílem ponechat na zahradě rostliny, které se v největší míře rozrůstají pomocí dceřiných cibulek. Poznáme je tak, že kolem nich vyraší mladé miniaturní pórky (většinou druhým, ale někdy i prvním rokem).

    Jak se liší vytrvalý pórek od póru zahradního? Odpověď najdete zde.


    Lze rozsadit kavkazský špenát dělením trsů?

    Kavkazský špenát je v dospělosti poměrně odolná rostlina. Na konci vegetace nebo v předjaří můžete trs rýčem rozdělit a zkusit přesadit. Pěkný článek o kavkazském špenátu je tady: Vytrvalý špenát z Kavkazu

    Je potřeba pracovat s citem a ostrým rýčem, aby se kořeny neponičily. Trsy ihned zasaďte do připravených jam, zahrňte kvalitní zeminou a nezapomeňte řádně zalít. Hloubka výsadby má být stejná jako u původních trsů.


    Proč mi semena neklíčí?

    Nejčastější příčiny špatného klíčení semen jsou nekvalitní osivo, nízká či vysoká teplota, nedostatek vláhy, příliš hluboký výsev, příliš krátká doba od výsevu.

    1) Nekvalitní osivo s nízkou klíčivostí. Solidní osivářské firmy Vám takové osivo neprodají. První zásadou by proto mělo být kupovat semena z prověřených zdrojů. U nás v Permasemínkách si kvalitu semen pečlivě hlídáme a pravidelně testujeme jejich klíčivost. Nejste-li však přesto s klíčením spokojeni, neváhejte nám napsat na info@permaseminka.cz. Než tak učiníte, projděte si prosím body níže.

    2) Nízká či vysoká teplota. Teplota má na klíčení semen zásadní vliv. Nízká teplota patří častým příčinám nevyklíčení semen. Týká se to zejména rajčat, paprik, lilku, okurek, melounů, ačokči. Optimální teplota pro vyklíčení semen těchto druhů se pohybuje v rozmezí 25 - 30°C. Některá semena vyžadují k vyklíčení naopak teplotu nižší v rozmezí 15 - 20°C. To je případ salátu, špenátu, cibule a hrachu. Při vyšších teplotách může být klíčení semen těchto druhů problematické.

    3) Nedostatek vláhy. Semena potřebují k vyklíčení vláhu. V suchém stavu klíčit nezačnou. Problém může nastat, když částečně naklíčená semena po výsevu vyschnou. V suchu jim okamžitě zasychá klíček a nastává uhynutí. Proto je důležité výsevní misky či oseté záhony pravidelně zavlažovat a nenechat nikdy vyschnout. Zároveň ale pozor na přemokření a vyplavení semen.

    4) Příliš hluboký výsev. Drobná semena zasetá příliš hluboko nemají dost energie k tomu, aby prorazila silnou vrstvou zeminy či substrátu. Platí jednoduché pravidlo, že semena vysévám přibližně do hloubky rovné čtyřnásobku jejich velikosti. Drobná semínka opatrně přihrneme jen několika mm substrátu. Větší semena můžou přijít do hloubky pět až deset centimetrů (fazole, bob).

    5) Příliš krátká doba od výsevu. I v optimálních podmínkách může klíčení některých semen trvat sedm až deset dnů. Nejsou-li podmínky optimální (například z důvodu nízké teploty), může se klíčení protáhnout na tři týdny až měsíc. To platí pro většinu zeleninových semen. U semen některých trvalek, stromů a keřů však klíčení běžně trvá tři a více měsíců, přičemž je zde nutná stratifikace - dlouhodobé vystavení semen chladu a vlhku.


    Jak dlouho semena vydrží klíčivá?

    Zakoupená semena vydrží minimálně jeden rok nebo déle. Jak dlouho přesně, to se odvíjí od druhu a staří semen a také od podmínek skladování. Každopádně se není třeba obávat, že když koupíte semena například na podzim, nevydrží Vám do jara. Doba spotřeby je vždy uvedena na obalech, v nichž jsou semena balena. Pokud semena uchováte na suchém a chladném místě (pod 20°C), vydrží až pět let. V mrazáku při teplotě -18°C mohou vydržet až 20 let. 


    Jak správně skladovat semena?

    Základní podmínky správného skladování semen jsou: Sucho, chladno a temno.

    1) Sucho. Semena musejí být dobře vysušená a zabezpečená proti zvlhnutí. Máte-li doma relativní vlhkost nad 60%, uložte semena do plastových sáčků se zipem nebo sklenic s klipovým uzávěrem a gumovým těsněním.

    2) Chladno. Čím nižší teplota, tím déle semena vydrží. Uložte je proto doma na co nejchladnější místo. Pokud chcete semena uchovat po dobu deseti a více let, uložte je do mražáku při teplotě -18°C. Tak Vám vydrží až dvacet let. Ujistěte se ale před tím, že jsou opravdu dobře vysušená. Jinak by je mráz mohl poškodit.

    3) Temno. Na semena by nemělo svítit přímé slunce a ideální je uchovávat je v úplné tmě. Třeba jako sušené bylinky. Sucho a chladno jsou ovšem důležitější faktory.


    Může mráz poškodit semena?

    Dobře vysušená semena mráz nepoškodí. Nemusíte se tedy bát zasílání semen poštou v zimě, když je venkovní teplota pod nulou. Semena, která nabízíme, jsou z naší vlastní produkce, takže můžeme garantovat, že jsou dostatečně suchá na to, aby je mráz nepoškodil.


    Co pěstovat na balkoně či doma za oknem?

    Bytové zahradničení se musí vypořádat se dvěma limitujícími faktory, jimiž jsou nedostatek místa a nedostatek světla. Platí to jak pro pěstování na balkóně, tak pro pěstování doma za oknem. Jedině správným výběrem plodin a odrůd se lze těmto limitům přizpůsobit.

    Nedostatek místa dobře snášejí chilli papričky zakrslejšího vzrůstu. Například odrůdy Numex Twilight nebo Gelbe Kirschen. Nebudou sice plodit tak hojně jako na prosluněné zahrádce, ale pálivého kapsaicinu sklidíte pořád dost. Z rajčat jsou dobře adaptovaná na nedostatek místa balkonová rajčata, která lze pěstovat v květináčích. Jsou to odrůdy Red Robin, Micro Tom a Bogus Fruchta. Existuje dokonce balkonová mrkev, odrůda Parmex, která je díky zakrslému kořenu skvěle adpatovaná na limitovaný prostor truhlíků či květináčů!

    Nedostatek světla snáší nejlépe listová zelenina. Velice vhodná pro pěstování v truhlících je roketa setá, která neuvěřitelně rychle roste a dá se pěstovat i v zimním období. Podobně portulák a saláty, z nichž lze doporučit starou odrůdu Stupický kamenáč, která má velmi malé hlávky. Pokud plánujete bytovou zahrádku na déle než rok, tak můžete zkusit i jedlé trvalky - například cibuli sečku nebo česnek ořešec.


    Co pěstovat ve vyšších polohách 600 - 900 m n. m.?
    K pěstování do vyšších poloh lze doporučit druhy s kratší vegetační dobou. Zejména listovou zeleninu, která zaplodí výrazně dříve než zelenina kořenová či plodová. Ze sortimentu Permasemínek je to zejména roketasaláty, sléz, polníček, lebeda.
    Z kořenové zeleniny je vhodná velmi raná odrůda mrkve Stupická k rychlení.
    Z luštěnin určitě hrách, který lze vysévat brzy na jaře.
    Zkusit lze také cukety, například ranou odrůdu Zuboda, případně patizóny - odrůda Golden Marbre.
    Z bylinek určitě měsíček. I ten se vysévá brzy na jaře a klíčí při nízkých teplotách. Z jedlých trvalek doporučujeme pažitku, cibuli zimní - sečku, zvonek karpatský, jahodník obecnýbarborku a případně k vyzkoušení také česnek ořešec, poschoďovou cibuli, vytrvalý pórekkavkazský špenát a reveň. Pro jedlé trvalky je vhodné vybrat chráněné stanoviště u zdi domu, případně v blízkosti koruny stromu či vzrostlého keře, a na zimu je zakrývat vrstvou mulče. Je to prevence vymrznutí při velmi tuhých zimách.

Ze stejné kategorie (16):

Podobné produkty pro více pestrosti v zahradě i na talíři: