Je lépe zahradu rýt nebo pěstovat bezorebně?

Otázka, zda rýt či nerýt, zaměstnává permakulturní zahradníky napříč světem. Skutečnost je taková, že možné je obojí.

Velmi záleží na tom, jaký typ půdy máte, zda lehkou, středně těžkou nebo těžkou sléhavou. Obecně se dá říci, že u těžké jílovité půdy je lépe rýt než nerýt, půda se tím načechrá a okysličí. Zvláště pro zeleninu je vhodnější kyprá provzdušněná půda, která dá větší výnos. 

U středně těžkých a lehkých půd je to čistě na zvážení a rytí nemusí být nutností. Nabízí se různé způsoby kypření, mulčování a povrchového zapravování organické hmoty.

Také je důležité zvážit, zda a v jaké míře máte záhon zaplevelený vytrvalými plevely. Rytí částečně napomáhá jejich vymrznutí, když se kořeny dostanou na povrch záhonu. Při bezorebném způsobu obdělávání půdy musíte také odplevelit, např. pomocí rycích vidlí, kdy ale neobracíte půdu, jen uvolníte kořeny a vyberete je. Dalším, ze zkušenosti velmi podstatným limitujícím faktorem je výskyt španělských plzáků, kteří na mnoha místech zcela znemožňují pěstování v mulči. 

Tím nechceme hanět bezorebné hospodaření, jen upozorňujeme, že není vhodné pro každý typ pozemku a intenzity pěstování. Nabízí se různé kompromisní metody, např. je možné rýt jen nejvíce zaplevelené záhony, zatímco záhony čisté necháte pod vrstvou mulče nebo je projedete jen ploskořezem, motykou či plečkou. Možné je také bezorebné pěstování s tím, že jednou za pár let záhon zryjete a pak opět několik let pěstujete bezorebně.