Choroby a škůdci
Zbavit se dřepčíků bez chemie nejde ze dne na den. Je to spíše otázka prevence. Existují tři účinná preventivní opatření, jak na dřepčíky vyzrát bez insekticidů. Nejlepšího účinku dosáhnete jejich kombinací.
Bílá netkaná textilie
Bílou netkanou textilii koupíte v každém zahradnictví. Jedná se o světlu a vodě prostupnou látku, kterou zakryjete záhon. Okraje textilie se přihrnují zeminou, nebo zatěžují prkny, aby ji vítr neodfoukl. Dřepčíci se přes textilii k rostlinám nedostanou. Textilie se rozprostírá ihned po výsevu. Mladé čerstvě vyklíčené rostlinky jsou dřepčíky nejzranitelnější. Textilie se odkrývá jen při plení, sklizni, nebo když jsou rostliny dostatečně rozrostlé. Rostliny si ji samy dokážou "nadzvednout", jak rostou. Funguje skvěle, v Permasemínkách ji často používáme.
Správné načasování výsevu či výsadby
Dřepčíci nemají rádi vlhké a chladnější počasí. Nejvíce škody nadělají obvykle v létě, když je vývoj rostlin zpomalen suchem. Pomáhá proto pěstovat brukvovité druhy buď brzy na jaře, nebo koncem léta. Tedy dělat výsevy buď do poloviny dubna pro letní sklizeň nebo od poloviny srpna pro podzimní a zimní sklizeň. V Permasemínkách máme vypozorováno, že roketa či lichořeřišnice skutečně vypadají na podzim mnohem lépe a nemají od dřepčíku tolik "děravé" listy.
Pravidelná a častá zálivka
Dřepčíci nemají rádi vlhko. Pravidelná zálivka dokáže jejich tlak omezit.
Dřepčíci, někdy též skočky, jsou drobní černí nebo černožlutí brouci (do 2,5 mm). Napadají zejména brukvovité druhy. Na světle se lesknou, patří do rodu blýskáčků. Většinou se vyskytují v koloniích mnoha jedinců. Když k nim náhle přiblížíte ruku, odskočí pryč.
Často se na zahrádky šíří z řepkových monokultur. Vyskytují se na ředkvičkách, kapustě, zelí, roketě, lichořeřišnici. Rostliny poškozují vyžíráním velkého množství malých jamek či dírek, které se časem spojují. Nejvíce ohroženy jsou rostlinky do stádia dvou pravých listů. Mohou zcela zdecimovat například záhon vzcházející rokety či ředkvičky takovým způsobem, že na něm nenajdete jedinou rostlinku. Taková je naše opakovaná zkušenost v Permasemínkách.
Tipy, jak se dřepčíkům bránit, najdete zde.
Co se týče podivných nádorů místo klasů, s největší pravděpodobností je jedná o kukuřičnou sněť. je to jedna z významných chorob kukuřice. My se na fytopatologii nespecializujeme, proto doporučujeme poměrně podrobně zpracované informace ZDE: Sněť kukuřičná
Nejefektivnější ekologická ochrana před slimáky na zahradě je ruční sběr kombinovaný s kladením pastí, případně nasazení kachen. Zeleninu je lepší nemulčovat, zejména doporučujeme vyhnout se organickému mulči, který slimákům poskytuje úkryt. Nic jiného se nám v Permasemínkách neosvědčilo. Aromatické bylinky, jehličí, popel, drcené skořápky apod. jsou jen ztrátou času a proti slimákům nefungují.
Není třeba slimáky sbírat po celý rok. Důležitá je ochrana rostlin zejména v jarním období, kdy jsou drobné a zranitelné. Jakmile zesílí, slimáci již pro ně nejsou hrozbou. Slimáci se sbírají v době, kdy na zahradu nesvítí přímé slunce. To jest večer po západu či ráno před východem slunce, za deštivého a zamračeného počasí, případně za tmy s čelovkou. Při jasném dni jsou slimáci zalezlí v úkrytech, těžko se hledají a posbíráte jich málo.
Velmi se nám osvědčilo kombinovat sběr s kladením pastí z prken či velkých listů rostlin, jako je bohyška, rebarbora či křen. Prkna či listy se rozloží kolem záhonů a slimáci se pod ně začnou stahovat. Pak už jen čas od času prkna otočíte a slimáky máte pěkně pohromadě na jednom místě.
Zrnokaz je nejvážnější škůdce hrachu, který dokáže zničit většinu úrody. Protože pěstujeme ekologicky a nechceme používat žádné postřiky, tak při pěstování nepoužíváme ani insekticidy, a napadení tímto škůdcem tudíž není možné zcela eliminovat.
Nicméně zrnokaza ničíme po vymlácení semen tím, že semena zmrazíme, takže se již dále nevyvíjí ani nemnoží.
V některých semenech bohužel zůstane mrtvý brouk a některá taková semena potom nemusí vyklíčit. Semena napadená zrnokazem hrachovým se snažíme ručně vytřídit, ale je to velmi náročná práce.
Pro ochranu proti zrnokazovi doporučujeme prostudovat tuto metodiku:
Metodika ochrany hrachu (Pisum sativum L.) proti zrnokazovi hrachovému (Bruchus pisorum L (z roku 2009).:
U cukrového hrachu je výhoda, že se sklízí ještě před vytvořením semen. Larvy zrnokaza, které vylučují našemu zdraví škodlivé látky, žijí a vyvíjejí se v semenech hrachu.
Naše osobní zkušenost je taková, že v této rané fázi, kdy jsou na luscích cukrového hrachu nakladena vajíčka, je stačí před konzumací mechanicky očistit. Opatrní bychom byli v pozdější fázi, kdy jsou již vytvořená semena a larva zrnokaza může být uvnitř. Semena, ve kterých vidíme červíka, nekonzumujeme.
Protože pěstujeme ekologicky a nechceme používat žádné postřiky, tak při pěstování nepoužíváme ani insekticidy a napadení tudíž není možné zcela eliminovat. A nemáme zatím stroprocentní radu, jak proti zrnokazovi bojovat. Jako preventivní opatření se zdá účinné pěstovat hrách pod sítí, přes kterou se zrnokaz nedostane, aby nakladl vajíčka. Když již zrnokaz na hrachu nakladl vajíčka, doporučujeme včasné sklízení a dostatečné zalévání, zrnokazovi hrachovému se nejvíce daří v suchých a horkých obdobích.