Tento eshop používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie.

Více informací
Přijmout všechny cookies Personalizovat
Přijmout zvolené cookies

PORADNA

Fazole a jejich pěstování

Proč pěstovat fazole?

1) Fazole patří mezi nejméně náročné druhy, není těžké je vypěstovat. Díky svým objemným semenům svižně klíčí a velmi rychle odrostou veškerým plevelům.

2) Fazole jsou dusík fixující druh a obohacují půdu o dusík.

3) Zelené fazolky jsou skvělá zelenina, která se dá dobře konzervovat mražením.

4) Fazolová semena jsou vynikající kalorickou a bezlepkovou potravinou, která se dá skladovat i několik let. Díky vysokému obsahu proteinů jsou skvělou náhražkou masa.

5) Fazole se dají velmi snadno semenařit. Mají malou izolační vzdálenost, takže na jedné zahradě můžete semenařit v jednom roce několik různých odrůd.

6) Tyčkové fazole můžete pěstovat i na malé zahrádce. Pnou se po opoře a zaberou proto velmi málo místa. Pokud je umístíte na severní hranici Vaší zahrádky, nebudou stínit na jiné plodiny.


Kolik existuje druhů fazolí?

Pro lidské potřeby se pěstuje přibližně 70 druhů fazolí. V České republice se pěstuje převážně fazol obecný, v menším měřítku fazol šarlatový a jen vzácně fazol měsíční. Blízce příbuzným druhem fazolu je vigna, která se pěstuje v Asii a Africe. V našich podmínkách je pěstování vigny obtížnější.


Jaký je rozdíl mezi keříčkovými a tyčkovými (pnoucími) fazolemi?

Tyčkové fazole se při růstu zachycují o oporu svými úponky a dosahují délky 2 až 4 metry. Keříčková forma byla vyšlechtěna z pnoucích fazolí a rostlina je díky tomu schopná vyrůst bez opory. Keříčková forma dosahuje výšky do 100 cm. 

Výhodou tyčkových fazolí je pohodlnější sklizeň, kdy se nemusíte hrbit, delší sklizňové okno, úspora místa na malé zahrádce a také menší náchylnost lusků k plesnivění. Výhodou keříčkových fazolí je, že jim nemusíte stavět oporu a většinou uzrají dříve než tyčkové.


Jak se liší fazole pěstované na zeleno a na suché semeno?

Lusky fazolí pěstovaných na suché semeno obsahují tuhá vlákna na hřbetním i břišním švu. Fazole pěstované na zeleno mají jemné lusky a tuhá vlákna postrádají. Fazole pěstované na zeleno lze ovšem pěstovat i na suché semeno.


Jaké jsou vhodné odrůdy fazole na zelené lusky? 

Na zelené lusky je vhodná keříčkové odrůda Urania a Elektra, nebo pnoucí odrůda Helda. Lusky ke konzumaci mohou být zelené (odrůdy Urania, Helda), žluté (odrůda Elektra), nebo fialové (odrůda Blauhilde). Tu lze pěstovat na zelené lusky i na semeno.


Jaké jsou vhodné odrůdy fazole na semeno? 

Odrůdou produkující velké množství semen je stará americká odrůda Černá želva (Black Turtle), která má černá semena připomínající chuť masa. Na semeno lze také doporučit velmi ranou populaci fazolí zvanou Beefy Resilient Grex od šlechtitelky Carol Deppe. Ta o těchto fazolích tvrdí, že chutnají víc po hovězím, než samotném hovězí:-)

Kombinovaně lze využít odrůdu Blauhilde, a to jak na semeno, tak i na zelené lusky. Jakékoli odrůdy pěstované na zelené lusky je možné pěstovat i na semeno, i když semena mohou být menší.


Jaké jsou rané odrůdy fazolí? 

Mezi rané odrůdy fazolí patří velmi raná keříčková odrůda Elektra se žlutými lusky, raná keříčková odrůda Urania a populace Beefy Resilient Grex, která patří mezi nejranější fazole vůbec.


Jaké má fazole nároky na stanoviště?

Fazol je teplomilná rostlina a vyžaduje dobře prosluněné a provzdušněné stanoviště. Pro jeho pěstování nejsou vhodná větrná místa, mrazové kotliny a lokality s vysokou vzdušnou vlhkostí, kde bývá napadán houbovými chorobami. Fazolu se nedaří na kyselých půdách. 

Neutralizovat kyselou půdu můžeme poprášením záhonů popelem ze spáleného dřeva či dřevěných briket. Popel má zásadité pH.


Jak pěstovat keříčkové fazole?

Keříčkové fazole se vysévají přímo na venkovní stanoviště cca 5 cm hluboko do hnízd po 3 – 4 ks ve sponu 30 x 60 cm. Pokud na jaře hrozí přízemní mrazíky a fazole již vzešly, je vhodné je ochránit bílou netkanou textilií. Osvědčilo se po vzejití rostliny přihrnout půdou, aby byly stabilní.


Jak pěstovat tyčkové fazole?

Tyčkové fazole vyséváme přímo na venkovní stanoviště podél opory například z kari sítě nebo oplocenky. Opora by měla být aspoň 2 metry vysoká. Vyséváme do hloubky 5 cm po jednom semeni ve vzdálenosti cca 10 cm od sebe.


Kdy se vysévají fazole?

Fazole jsou náchylné na poškození mrazem. Proto je vyséváme v první polovině května, aby vzešly až po ,,Zmrzlých“, kdy už je riziko přízemních mrazíků minimální. V polohách nad 350 m n. m. vyséváme raději až koncem května či začátkem června. Fazol je teplomilná rostlina, která dobře roste při teplotách od 15 do 27 °C.


Co je předkličování semen a kdy se vyplatí semena předklíčit?

Předkličování semen spočívá v tom, že semena necháme před výsevem lehce předklíčit máčením ve vodě. Semena potřebují k vyklíčení více vláhy, než kolik potřebují k dalšímu růstu. Předkličování se proto vyplatí zejména při suchém počasí na jaře, kdy je půda vyprahlá a hrozí, že semena by vůbec nevyklíčila. Zrychlí se tím klíčení a zvýší se šance, že semena prokoření do hlubší vrstvy, která si ještě podržuje vláhu.


Jak předklíčit semena fazolí?

Semena určená k výsevu dáme do nádoby s vodou na jeden až dva dny. Alespoň třikrát denně vodu slejeme a vyměníme. Předcházíme tím přemnožení bakterií, které způsobují hnití semen. Jakmile semena nabobtnají, aniž by jim však vyrašily klíčky, můžeme je vyset na zahradu.


Jak fazole dodávají půdě dusík?

Na koříncích rostlin čeledi bobovitých, kam patří i fazole, se vyskytují hlízkové bakterie žijící s rostlinami v symbióze. Bakterie na koříncích fazolí fixují vzdušný dusík, který je pak přístupný i pro další rostliny. Tímto procesem je přirozeným způsobem dodán dusík do půdy, aniž by bylo nutné použít minerální hnojiva.

Kuličky dusík fixujících bakterií lze pozorovat na kořenech fazolí, když je vytrhneme. Fotky hlízkových bakterií na koříncích a podrobnější informace o symbióze těchto bakterií s rostlinami si můžete také prohlédnout ve vědeckém časopise Nature.


Jak využít fazole jako zdroj dusíku?

Fazole díky symbióze s bakteriemi fixujícími dusík zajišťují přísun tohoto prvku pro půdu. Fazole můžeme pěstovat ve smíšené kultuře, přičemž dusík vytvářený bakteriemi na koříncích fazolí je přístupný i pro ostatní rostliny. Další variantou využití symbiózy fazolí a bakterií je záměrné pěstování na dusík náročnějších druhů na pozemku, kde byly předtím pěstovány fazole. Po fazolích zůstává v půdě vyšší množství dusíku, který následná plodina využije pro svůj vývoj. Zelenina s velkou potřebou dusíku vhodná k pěstování na půdě po fazolích je například zelí, květák, tykev či rajče.


Co jsou to ,,Tři sestry“?

Fazole pěstovali indiáni v dávných dobách společně s kukuřicí a dýněmi. Tato polykulturní metoda pěstování se nazývá ,,Tři sestry“. Pěstování těchto plodin funguje na základě vzájemné symbiózy. Fazole zpřístupní kukuřici dusík potřebný k jejich vývoji. Kukuřice slouží jako opora pro fazole. Dýně využívá volný prostor mezi kukuřicí, která roste zejména do výšky. ,,Tři sestry“ tak efektivně využívají prostor a dochází k přirozenému obohacení půdy o dusík. Z fazolí se nám v Permasemínkách osvědčil pro ,,Tři sestry“ odrůda Helda.


Kdy sklízet zelené fazolové lusky?

Sklizňovou zralost poznáme tak, že zelené fazolové lusky jsou pevné a je možné je rozlomit na kousky. Semena v luscích by měla být stále velmi malá a neměla by vytvářet boule na luscích. Zelené fazolové lusky sbíráme průběžně jak dorůstají. Trháme je opatrně, abychom omylem nevytrhli celou rostlinu.


Kdy sklízet semena fazolí?

Zralá semena poznáme podle zralých lusků, které před sklizní musí uschnout a zdřevnatět. Sklízíme celé lusky, z nichž semena následně vyluštíme. Zejména u keříčkových fazolí je důležité sklízet lusky ihned, jakmile dozrají, abychom předešli jejich zplesnivění. Sklizeň se proto obvykle provádí postupně v několika sklizňových vlnách.

 


Jak vyzrát na zrnokaza – častého škůdce fazolí?

Zrnokaz fazolový (Acanthoscelides obsoletus) patří mezi časté škůdce fazolí. Jedná se o brouka oválného tvaru s tmavohnědými skvrnkami.  Semena jsou často napadená již v době sklizně, aniž by to na nich bylo vidět. Zrnokaz potom může uskladněná semena poškodit. 

Semena napadená zrnokazem je možné zničit mrazem. V Permasemínkách se nám osvědčilo umístit dobře vysušené semena po sklizni do mrazáku s teplotou -18°C a nechat je tam cca tři týdny. Tak se lze zbavit veškerých vývojových stádií tohoto škůdce. Více o zrnokazovi naleznete na rostlinolékařském portále Ústředního a kontrolního ústavu zemědělského.


Jak předejít plynatosti z fazolí?  

Potíže s nadýmáním může zmírnit vaření luštěnin s kurkumou, kmínem, česnekem, hřebíčkem, pepřem nebo zázvorem. Můžeme použít také jablečný ocet zmírňující nadýmání. Plynatost dále zmírňuje například saturejka horská. Pokud ovšem jíme fazole častěji, tělo se dokáže přizpůsobit a plynatost postupně mizí.


Jsou syrové fazole jedovaté?

Ano, neuvařená semena fazolí obsahují řadu toxinů, které způsobují otravu provázející zvracení, křeče a průjmy. Toxiny odbouráme vařením po dobu alespoň dvaceti minut. Teprve po důkladné tepelné úpravě lze fazole bezpečně konzumovat!


Jak správně zmrazit fazolové lusky?  

Nejprve odstraníme poškozené části lusků, popřípadě je nakrájíme na menší kousky. Před zamrazením fazole krátce povaříme ve vroucí vodě, stačí cca tři minuty a necháme okapat a vychladnout. Potom je můžeme zmrazit.


Odběr novinek