- Vyprodáno opět dostupné 01.12.2025
- Bestseller
- Z našeho šlechtění
120 pacibulek
| ČESNEK KUCHYŇSKÝ | ALLIUM SATIVUM |
PŘÍBĚH ODRŮDY ANEB JAK BYL VYŠLECHTĚN HANÁCKÝ PALIČÁK
Marek Kvapil
Botanici se až donedávna domnívali, že česnek jakožto druh je sterilní, semena netvoří a že se množí jen vegetativně pomocí stroužků či pacibulek. V posledních letech se ovšem ukazuje, že existují fertilní (plodné) kultivary schopné za určitých podmínek vytvořit semena. Byly vypracovány postupy, jak tyto kultivary přimět k tvorbě semen.
Pro šlechtění česneku je to svým způsobem revoluce. Pohlavní množení znamená řádově vyšší genetickou diverzitu než množení vegetativní pomocí stroužků. Pro šlechtitele je to obrovská příležitost vyselektovat nové odolné odrůdy.
V ČR se pár nadšenců pokouší přimět česnek, aby vytvořil skutečná semínka. Vím jen o dvou případech, kdy se to u nás někomu podařilo. Kdysi prý vypěstoval pár semínek Ing. Pavel Havránek, CSc. V současnosti zaznamenal úspěch Václav Kavka, který sklidil pár desítek semen, ale žádné mu nevyklíčilo. Já se o to pokouším již asi pět let, ale zatím bez úspěchu.
Nicméně v roce 2014 se mi podařilo získat od jednoho šlechtitele skutečná semena česneku. Nikoli pacibulky, ale pravá semínka, která jsou výsledkem pohlavního množení. Je to velká rarita a vzácnost.
Ze semínek jsem vypěstoval několik rostlin česneku. Protože semínka jsou výsledkem pohlavního množení, z každého vyrostla trošku jiná rostlina. Díky tomu jsem mohl udělat selekci a vybrat klon s nejlepšími vlastnostmi.
Po několika letech množení a testování ze semen odvozených klonů jsem vybral jeden nejzdravější a nejodolnější klon, který tvořil pěkné velké cibule a stroužky. Selekci jsem prováděl v ekologických podmínkách bez chemických postřiků. Sledoval jsem zejména odolnost vůči rzi, která napadá listy česneku, ale i celkový zdravotní stav a výnos.
Vybraný klon jsem dál vegetativně množil pomocí stroužků. V roce 2019 jsem měl sadby dostatečné množství, abych mohl odrůdu přihlásit k registraci u Národního odrůdového úřadu. Odrůda prošla zkoušením a koncem roku 2021 byla uznána a zařazena do Státní odrůdové knihy a Společného katalogu odrůdu zeleniny EU.
Čím je odrůda Hanácký paličák výjimečná?
1) Byla vyšlechtěna a selektovaná v ekologickém režimu bez moření a bez použití herbicidů, fungicidů či jakýchkoli jiných chemických postřiků. Proto je vhodná pro každého, kdo nepoužívá chemii, nebo ji chce omezit na nezbytné minimum.
2) Je fertilní a za určitých podmínek je schopna tvořit pravá česneková semena, která lze použít k dalšímu šlechtění. Pravá česneková semena se od pacibulek a stroužků liší tím, že mají větší potenciál genetické diverzity.
Právě genetická diverzita je pro česnek, po staletí množený vegetativně, tedy klonováním, velmi prospěšná a zdravá. Je předpokladem jeho dalšího evolučního vývoje a adaptace novým podmínkám. Je předpokladem přežití nejen česneku jakožto kulturního druhu, ale i celého zemědělství.
Neměl jsem přesně spočítáno, kolik bylo dodáno pacibulek tohoto česneku, ale nakonec bylo sklizeno 72 kuliček česneku o velikosti 1,5 až 3 cm. Pacibulky byly sázeny začátkem ledna do kompostu po okurkách. Nadmořská výška 495 m n.m. na slunném prostranství (sluneční svit od východu slunce do cca 17.-18. hodiny, preventivní zalití konví za sezonu 3-4x. Se sázením česneku jsem si moc nelámal hlavu, prostě do rýhy byly pacibulky vsypány bez orientace spodní/horní části pacibulek. Uvidíme přístí rok :)) PS: pro mičuriny vhodná volba jak si napěstovat velké množství česneku :)
Ano, oficiálně jsou Permasemínka v režimu ekologického zemědělství s produkcí certifikovaného bioosiva od roku 2021. V Permasemínkách hospodaříme a vždy jsme hospodařili zcela bez chemie. Semínka nemoříme. Dodržujeme zásady ekologického zemědělství, jak jsou stanoveny v Zákoně o ekologickém zemědělství.
Naší kontrolní organizací je Biokont: CZ-BIO-003. Registrace je na Marka Kvapila, který je registrovaný jako ekologický zemědělec a zodpovídá za činnost Permasemínek.
Přesto v tuto chvíli nejsou všechna naše semena oficiálně bio. Z jednoho důvodu. Poptávka po permasemínkách neustále roste. Abychom ji uspokojili, musíme přikupovat nové pozemky. Přechod do ekologického zemědělství na novém pozemku trvá dva roky.
Semena vypěstovaná na novém pozemku jsou z tzv. přechodného období. I když při jejich výrobě neaplikujeme žádné chemické ošetření, certifikaci bio nemají.
Je to však dočasný stav.
Hybrid = kříženec. Hybridní F1 semena vznikají zkřížením dvou či více rodičovských linií. Dokáže je produkovat pouze šlechtitelská firma, která má vybrané linie pod kontrolou. Hybridní semena nejsou v první tzv. F1 generaci geneticky stabilní. Při semenaření u nich proto dochází ke štěpení znaků a obvykle i poklesu kvality. Proto nejsou vhodná ke svépomocnému množení. Pěstitelé je obvykle každý rok znovu kupují.
Naopak nehybridní semena jsou geneticky stabilní. Při dodržení základních pravidel semenaření jsou množitelná bez výraznějších změn a kdokoli si je může svépomoci množit.
Ne. Chceme našim zákazníkům poskytovat pouze odrůdy nehybridní, které jsou geneticky ustálené a dají se semenařit.
Hybridní semena poznáte tak, že na pytlíku se semeny je napsáno buď „hybrid“ nebo „F1“. Pokud tam nic z toho uvedeno není, jedná se o nehybridní osivo a lze ho semenařit. Permasemínka jsou vždy nehybridní.
Protože na hybridních semenech lze více vydělat. Hybridní semena vznikají křížením několika linií, které má pod kontrolou jen šlechtitel či osivářská firma. Nikdo jiný potom nemůže hybridní semena množit, aniž by došlo ke ztrátě důležitých znaků odrůdy. To pěstitele odrazuje od semenaření a naopak je to motivuje k opakovaným nákupům hybridních semen. To vše je pro osivářské firmy ekonomicky výhodné.
Nejčastější příčiny špatného klíčení semen jsou nekvalitní osivo, nízká či vysoká teplota, nedostatek vláhy, příliš hluboký výsev, příliš krátká doba od výsevu.
1) Nekvalitní osivo s nízkou klíčivostí. Solidní osivářské firmy Vám takové osivo neprodají. První zásadou by proto mělo být kupovat semena z prověřených zdrojů. U nás v Permasemínkách si kvalitu semen pečlivě hlídáme a pravidelně testujeme jejich klíčivost. Nejste-li však přesto s klíčením spokojeni, neváhejte nám napsat na info@permaseminka.cz. Než tak učiníte, projděte si prosím body níže.
2) Nízká či vysoká teplota. Teplota má na klíčení semen zásadní vliv. Nízká teplota patří častým příčinám nevyklíčení semen. Týká se to zejména rajčat, paprik, lilku, okurek, melounů, ačokči. Optimální teplota pro vyklíčení semen těchto druhů se pohybuje v rozmezí 25 - 30°C. Některá semena vyžadují k vyklíčení naopak teplotu nižší v rozmezí 15 - 20°C. To je případ salátu, špenátu, cibule a hrachu. Při vyšších teplotách může být klíčení semen těchto druhů problematické.
3) Nedostatek vláhy. Semena potřebují k vyklíčení vláhu. V suchém stavu klíčit nezačnou. Problém může nastat, když částečně naklíčená semena po výsevu vyschnou. V suchu jim okamžitě zasychá klíček a nastává uhynutí. Proto je důležité výsevní misky či oseté záhony pravidelně zavlažovat a nenechat nikdy vyschnout. Zároveň ale pozor na přemokření a vyplavení semen.
4) Příliš hluboký výsev. Drobná semena zasetá příliš hluboko nemají dost energie k tomu, aby prorazila silnou vrstvou zeminy či substrátu. Platí jednoduché pravidlo, že semena vysévám přibližně do hloubky rovné čtyřnásobku jejich velikosti. Drobná semínka opatrně přihrneme jen několika mm substrátu. Větší semena můžou přijít do hloubky pět až deset centimetrů (fazole, bob).
5) Příliš krátká doba od výsevu. I v optimálních podmínkách může klíčení některých semen trvat sedm až deset dnů. Nejsou-li podmínky optimální (například z důvodu nízké teploty), může se klíčení protáhnout na tři týdny až měsíc. To platí pro většinu zeleninových semen. U semen některých trvalek, stromů a keřů však klíčení běžně trvá tři a více měsíců, přičemž je zde nutná stratifikace - dlouhodobé vystavení semen chladu a vlhku.
Zakoupená semena vydrží minimálně jeden rok nebo déle. Jak dlouho přesně, to se odvíjí od druhu a staří semen a také od podmínek skladování. Každopádně se není třeba obávat, že když koupíte semena například na podzim, nevydrží Vám do jara. Doba spotřeby je vždy uvedena na obalech, v nichž jsou semena balena. Pokud semena uchováte na suchém a chladném místě (pod 20°C), vydrží až pět let. V mrazáku při teplotě -18°C mohou vydržet až 20 let.
Základní podmínky správného skladování semen jsou: Sucho, chladno a temno.
1) Sucho. Semena musejí být dobře vysušená a zabezpečená proti zvlhnutí. Máte-li doma relativní vlhkost nad 60%, uložte semena do plastových sáčků se zipem nebo sklenic s klipovým uzávěrem a gumovým těsněním.
2) Chladno. Čím nižší teplota, tím déle semena vydrží. Uložte je proto doma na co nejchladnější místo. Pokud chcete semena uchovat po dobu deseti a více let, uložte je do mražáku při teplotě -18°C. Tak Vám vydrží až dvacet let. Ujistěte se ale před tím, že jsou opravdu dobře vysušená. Jinak by je mráz mohl poškodit.
3) Temno. Na semena by nemělo svítit přímé slunce a ideální je uchovávat je v úplné tmě. Třeba jako sušené bylinky. Sucho a chladno jsou ovšem důležitější faktory.
Dobře vysušená semena mráz nepoškodí. Nemusíte se tedy bát zasílání semen poštou v zimě, když je venkovní teplota pod nulou. Semena, která nabízíme, jsou z naší vlastní produkce, takže můžeme garantovat, že jsou dostatečně suchá na to, aby je mráz nepoškodil.
Bytové zahradničení se musí vypořádat se dvěma limitujícími faktory, jimiž jsou nedostatek místa a nedostatek světla. Platí to jak pro pěstování na balkóně, tak pro pěstování doma za oknem. Jedině správným výběrem plodin a odrůd se lze těmto limitům přizpůsobit.
Nedostatek místa dobře snášejí chilli papričky zakrslejšího vzrůstu. Například odrůdy Numex Twilight nebo Gelbe Kirschen. Nebudou sice plodit tak hojně jako na prosluněné zahrádce, ale pálivého kapsaicinu sklidíte pořád dost. Z rajčat jsou dobře adaptovaná na nedostatek místa balkonová rajčata, která lze pěstovat v květináčích. Jsou to odrůdy Red Robin, Micro Tom a Bogus Fruchta. Existuje dokonce balkonová mrkev, odrůda Parmex, která je díky zakrslému kořenu skvěle adpatovaná na limitovaný prostor truhlíků či květináčů!
Nedostatek světla snáší nejlépe listová zelenina. Velice vhodná pro pěstování v truhlících je roketa setá, která neuvěřitelně rychle roste a dá se pěstovat i v zimním období. Podobně portulák a saláty, z nichž lze doporučit starou odrůdu Stupický kamenáč, která má velmi malé hlávky. Pokud plánujete bytovou zahrádku na déle než rok, tak můžete zkusit i jedlé trvalky - například cibuli sečku nebo česnek ořešec.
Většinou na podzim od listopadu do konce roku, během zimy lze sázet do nezamrzlé půdy. Pozdější výsev způsobuje nižší výnosy.
Pacibulky vysejte na podzim v období od listopadu do zámrazu, případně během oteplení v zimním období do řádně označeného řádku na srovnaný a odplevelený záhon. Vzdálenost mezi pacibulkami by měla být cca 5 cm. Jakmile se na jaře oteplí, nenechte zarůst plevelem. Rostlinky jsou tenoučké a nemuseli byste je pak najít. Po sezóně je třeba kuličky ze země vyndat již koncem července. Skladují se v chladu a suchu a na podzim se opět vysadí na záhon, tentokrát však již na rozestup 8 cm.
Následující léto sklidíte menší stroužkové česneky a určitý podíl nestroužkových kuliček. Dospělé stroužkové česneky již můžete využít jako sadbu. Kuličky je potřeba ještě rok dopěstovat. Celkem tedy trvá 2-3 roky, než naroste stroužkový česnek vhodný k dalšímu množení.
Podrobnější informace k pěstování česneku z pacibulek naleznete zde:
Pacibulky i stroužkovou sadbu je nejlepší skladovat před podzimním výsevem na místě, kde je nižší než pokojová teplota. V pokojové teplotě cibulky dříve vysychají. Tedy neuchovávat je doma, ale na trochu chladnějším místě, které není ani příliš vlhké, ale ani příliš suché - např. v šopě, garáži, ne příliš vlhkém sklepě, na balkoně (ne na slunci) apod. Pokud vidíte, že stroužková sadba již vykazuje známky plesnivění nebo hniloby, doporučuje se cibule rozebrat na jednotlivé stroužky a nechat jen ty naprosto zdravé. Kdyby česneky začaly předčasně rašit, nezbývá, než je vysadit co nejdříve.
Pravá semena česneku jsou běžně nedostupná, protože valná většina odrůd česneku se semeny nemnoží. Vytváří pacibulky. Ani my semena česneku neprodáváme, nevíme ani o jiném prodejci v EU
Vše, o čem zde v okolí víme, je na bázi drobného experimentování, kdy jsou pokusníci nadšení ze tří semínek a je to považováno za úspěch. Nám se to dosud nikdy nepodařilo.
Posílám odkaz na příběh Hanáckého paličáku, kde je vše podrobněji vypsáno: https://permaseminka.cz/allium-rod-cesneku/203-hanacky-palicak.html
Aby se vytvořila semínka, tak je třeba vydrolit z květů pacibulky, květy pak budou mít větší šanci se opylit. Nám se to zatím ale ještě také nepodařilo. Často je potíž v tom, že semena nestačí dozrát.
V ČR se pár nadšenců pokouší přimět česnek, aby vytvořil skutečná semínka. Vím jen o dvou případech, kdy se to u nás někomu podařilo. Kdysi prý vypěstoval pár semínek Ing. Pavel Havránek, CSc. V současnosti zaznamenal úspěch Václav Kavka, který sklidil pár desítek semen, ale žádné mu nevyklíčilo. Já se o to pokouším již asi pět let, ale zatím bez úspěchu. Návod najdete například zde, ale je to běh na dlouhou trať:
http://garden.lofthouse.com/true-garlic-seed.phtml
Ponechání palic se nedoporučuje, protože má výrazně negativní vliv na velikost sklizených česnekových cibulí. Rostlina by věnovala energii do tvorby květních pacibulek a stroužky by byly malé. Proto se květní stvoly odstraňují, ideálně v době, kdy se zkroucený stvol začne narovnávat. Některé odrůdy jsou citlivé na včasnost tohoto zásahu, jiné méně, u všech však je rozdíl viditelný.