Kolekce starých odrůd I česnek kuchyňský I allium sativum I permasemínka
    Kolekce starých odrůd I česnek kuchyňský I allium sativum I permasemínka
    Kolekce starých odrůd I česnek kuchyňský I allium sativum I permasemínka
    Kolekce starých odrůd I česnek kuchyňský I allium sativum I permasemínka
    Kolekce starých odrůd I česnek kuchyňský I allium sativum I permasemínka
  • Vyprodáno
  • Stará odrůda
  • Bestseller
Garance spokojenosti Množitelná semínka Bez chemie

VELIKOST SADBOVÉHO ČESNEKU

Sadbový česnek pěstujeme z vlastní nemořené sadby a zcela bez chemických postřiků a průmyslových hnojiv. To má pochopitelně vliv na velikost cibulí, které mohou být drobnější než cibule z konvenční produkce vyhnané průmyslovými hnojivy.

Garantujeme Vám, že průměr sadbových cibulí je nejméně 3,5 cm. Může se to zdát málo, ale vězte, že i z drobnějších stroužků získaných z cibulí
o průměru 3,5 cm lze vypěstovat plnohodnotný česnek.

SEVERSKÝ PALIČÁK

•    stará odrůda ze severní Moravy
•    ozimý česnek
•    paličák, tvoří květní stvoly s pacibulkami
•    počet stroužků 5 - 11, nejčastěji 9
•    středně raná odrůda
•    malé cibule, malé stroužky
•    balkonový česnek - vhodný pro pěstování v nádobách
•    odolnější suchu než jiné odrůdy
•    dlouhá až velmi dlouhá skladovatelnost
•    středně ostrá chuť

Odrůda Severský paličák byla nalezena na severní Moravě někdy v 80. letech dvacátého století a dostala se do kolekce česneků jedné genové banky. Zde jsme ji objevili pod názvem Severský paličák. Podařilo se nám získat několik cibulí, odrůdu jsme přihlásili do registrace v roce 2021. Národní odrůdový úřad ji povolil k uvádění do oběhu v roce 2023.

Odrůda se zdá být odolnější suchu než jiné odrůdy. V roce 2023, navzdory velkému suchu, se podařilo vypěstovat větší cibule, než jaké byly použity na sadbu, zatímco u ostatních odrůd tomu bylo přesně naopak.

Severský paličák je středně raná odrůda, má malé cibule a malé stroužky. Díky menší velikosti cibulí a odolnosti vůči suchu je vhodná pro pěstování v nádobách či truhlících. Dá se dlouho skladovat (než začnou stroužky pučet). Barva suknic u cibule je žlutavě bílá s antokyanovými (fialovými) pruhy. Suknice stroužků jsou hnědavé a rovněž s antokyanovými (fialovými) pruhy. Barva dužniny je nažloutlá.

MANIN JARNÍ Z DOLNĚMČÍ

•    stará odrůda z tradiční česnekářské vesnice Dolní Němčí
•    jarní česnek, lze sázet od listopadu do zač. března
•    nepaličák, netvoří květní stvol s pacibulkami
•    počet stroužků 8 - 15, nejčastěji 10
•    středně raná odrůda
•    středně velké cibule, malé až střední stroužky
•    velmi dlouhá skladovatelnost, až 12 měsíců
•    mírně ostrá chuť

Stará odrůda uchovaná v česnekářské rodině z Dolního Němčí. Odrůdu nám poskytla Lenka Š., která ji získala od své maminky Marie Tinkové. Lenka Š. nám o původu odrůdy napsala:

“Ano, Marie Tinková je moje maminka, rok 1982 byl první, kdy měli možnost odrůdu pěstovat, protože tatínek začal pracovat v zemědělském družstvu a měl možnost si pronajmout půdu. Česnek získal od rodičů, kteří ho s největší pravděpodobností získali od známých z vesnice (bohužel nedokážeme říct kdy, tatínek si pamatuje, že ho opravdu měli vždy, narozen je 1940, takže cca 50 - 70 let ano). Jarním česnekem byla obec Dolní Němčí poměrně proslulá (v okolních vesnicích měla přezdívku „česnekáři“) a vždy se odrůdy měnili mezi vesničany, aby nedošlo k „degradaci“ semene neustálým pěstováním na stejném místě. Což probíhá i v dnešní době (maminka má několik „verzí“, které si průběžně mění s kamarádkami). Je tedy těžké říct, jak dlouho tato „odrůda“ koluje, ale princip je takový, že vždy vyberou největší a nejhezčí hlávky, které smění/koupí/prodá. Počet pěstitelů ale během cca 20 let výrazně klesl.”

Předností odrůdy Manin jarní z Dolněmčí je opravdu dlouhá skladovatelnost. Dárkyně odrůdy, Lenka Š., k tomu píše:

“Je silně aromatický, má menší stroužky, netvoří středovou palici, není nutné moření ani jiná „chemická“ údržba, dlouhá skladovatelnost více než 12 měsíců.”

Manin jarní z Dolněmčí je středně raná odrůda. Cibule jsou střední velikosti se žlutavě bílými suknicemi a antokyanovými (fialovými) pruhy. Stroužky jsou malé až střední velikosti s hnědou barvou suknic, která je silně zakryta výraznými antokyanovými (červeno-fialovými) pruhy. Dužnina stroužku je nažloutlá. Skladovatelnost velmi dlouhá.

HNĚVOTÍNSKÝ JARNÍ

•    stará odrůda z Hněvotína u Olomouce
•    jarní česnek
•    paličák, tvoří květní stvoly s pacibulkami
•    počet stroužků 4 - 9, nejčastěji 6
•    středně raná odrůda
•    středně velké cibule, střední až velké stroužky
•    dlouhá až velmi dlouhá skladovatelnost
•    středně ostrá chuť

Stará odrůda česneku původem z hanácké obce Hněvotín ležící západně od Olomouce. Marek dostal pár stroužků od pana Komínka z Bystročic při setkání v olomoucké Semínkovně. Odrůdu se podařilo uchovat v rodině pana Komínka. Pan Komínek si pamatuje, že jeho hněvotínská babička, narozená v roce 1901, česnek pěstovala a dělala si vlastní sadbu. Odrůdu jsme přihlásili do registrace v roce 2021. Národní odrůdový úřad odrůdu otestoval a povolil k uvádění do oběhu v roce 2023. Máme radost, že můžeme obohatit nabídku českých sadbových česneků o tuto starou hanáckou krajovou odrůdu.

Jedná se o jarní česnek, který lze sázet nejen na podzim, ale i na jaře. Jarní výsadbu je třeba udělat velmi brzy, ideálně koncem února až začátkem března, aby se česnek stihl rozdělit na stroužky.

Odrůda Hněvotínský jarní je středně raná a lze ji poměrně dlouho skladovat (než začnou stroužky pučet). Je podobná ruským paličákům (tzv. rusákům), možná se jedná o jeden z klonů této skupiny česneků. Má střední až velké stroužky s hnědavě zbarvenými suknicemi, protkanými antokyanovými (fialovými) proužky. Barva dužniny je nažloutlá.

ROVENSKÝ

•    stará odrůda z české vesničky Rovensko v rumunském Banátu
•    ozimý česnek
•    nepaličák, netvoří květní stvol s pacibulkami
•    počet stroužků 5 - 15, nejčastěji 10
•    raná až středně raná odrůda
•    velké cibule, střední stroužky
•    dlouhá skladovatelnost
•    mírně ostrá chuť

Stará odrůda česneku od paní Pinkavové ze zapadlé horské vesničky Rovensko v rumunském Banátu. Rovensko je nejvýše položená a nejvíce izolovaná ze všech šesti českých vesnic v Banátu. Díky tomu se zde uchoval nejen jazyk ale také některé staré odrůdy. Pochází odtud například salát Listonoh, nebo poschoďová cibule Pinkava. Mnozí obyvatelé Rovenska si pěstují vlastní semínka a uchovávají si své vlastní odrůdy.

Přesvědčili jsme se o tom na vlastní oči v roce 2017, kdy jsme se vypravili na rodinnou dovolenou právě do této nádherné horské vesničky. Při návštěvě statku rodiny Pinkavových jsme si všimli, že na dvoře se pod stříškou nějaké kůlničky suší česnek. Když jsme se zeptali na původ, paní Pinkavová nám sdělila, že se jedná o původní rovenský česnek a byla tak laskavá, že nám darovala několik cibulí.

Ty jsme si z dovolené přivezli domů a na naší farmě v Pňovicích jsme je postupně namnožili. Odrůda nás zaujala zejména svými nadprůměrně velkými cibulemi, větším počtem stroužků a také svou raností. Stroužky jsou uvnitř nažloutlé s hnědou barvou suknic a antokyanovými (fialovými) pruhy. Barva suknic u cibule je žlutavě bílá.

    Jsou permasemínka bioosivem?

    Ano, oficiálně jsou Permasemínka v režimu ekologického zemědělství s produkcí certifikovaného bioosiva od roku 2021. V Permasemínkách hospodaříme a vždy jsme hospodařili zcela bez chemie. Semínka nemoříme. Dodržujeme zásady ekologického zemědělství, jak jsou stanoveny v Zákoně o ekologickém zemědělství.

    Naší kontrolní organizací je Biokont: CZ-BIO-003. Registrace je na Marka Kvapila, který je registrovaný jako ekologický zemědělec a zodpovídá za činnost Permasemínek.

    Přesto v tuto chvíli nejsou všechna naše semena oficiálně bio. Z jednoho důvodu. Poptávka po permasemínkách neustále roste. Abychom ji uspokojili, musíme přikupovat nové pozemky. Přechod do ekologického zemědělství na novém pozemku trvá dva roky.

    Semena vypěstovaná na novém pozemku jsou z tzv. přechodného období. I když při jejich výrobě neaplikujeme žádné chemické ošetření, certifikaci bio nemají.

    Je to však dočasný stav.


    Jaký je rozdíl mezi hybridními a nehybridními semen y?

    Hybrid =  kříženec. Hybridní F1 semena vznikají zkřížením dvou či více rodičovských linií. Dokáže je produkovat pouze šlechtitelská firma, která má vybrané linie pod kontrolou. Hybridní semena nejsou v první tzv. F1 generaci geneticky stabilní. Při semenaření u nich proto dochází ke štěpení znaků a obvykle i poklesu kvality. Proto nejsou vhodná ke svépomocnému množení. Pěstitelé je obvykle každý rok znovu kupují.

    Naopak nehybridní semena jsou geneticky stabilní. Při dodržení základních pravidel semenaření jsou množitelná bez výraznějších změn a kdokoli si je může svépomoci množit.


    Jsou v sortimentu Permasemínek i hybridní semena (odrůdy)?

    Ne. Chceme našim zákazníkům poskytovat pouze odrůdy nehybridní, které jsou geneticky ustálené a dají se semenařit.


    Jak poznat hybridní semena?

    Hybridní semena poznáte tak, že na pytlíku se semeny je napsáno buď „hybrid“ nebo „F1“. Pokud tam nic z toho uvedeno není, jedná se o nehybridní osivo a lze ho semenařit. Permasemínka jsou vždy nehybridní.


    Proč osivářské firmy nabízejí stále více hybridní odrůdy?

    Protože na hybridních semenech lze více vydělat. Hybridní semena vznikají křížením několika linií, které má pod kontrolou jen šlechtitel či osivářská firma. Nikdo jiný potom nemůže hybridní semena množit, aniž by došlo ke ztrátě důležitých znaků odrůdy. To pěstitele odrazuje od semenaření a naopak je to motivuje k opakovaným nákupům hybridních semen. To vše je pro osivářské firmy ekonomicky výhodné.


    Jak na slimáky bez chemie?

    Nejefektivnější ekologická ochrana před slimáky na zahradě je ruční sběr kombinovaný s kladením pastí, případně nasazení kachen. Zeleninu je lepší nemulčovat, zejména doporučujeme vyhnout se organickému mulči, který slimákům poskytuje úkryt. Nic jiného se nám v Permasemínkách neosvědčilo. Aromatické bylinky, jehličí, popel, drcené skořápky apod. jsou jen ztrátou času a proti slimákům nefungují.

    Není třeba slimáky sbírat po celý rok. Důležitá je ochrana rostlin zejména v jarním období, kdy jsou drobné a zranitelné. Jakmile zesílí, slimáci již pro ně nejsou hrozbou. Slimáci se sbírají v době, kdy na zahradu nesvítí přímé slunce. To jest večer po západu či ráno před východem slunce, za deštivého a zamračeného počasí, případně za tmy s čelovkou. Při jasném dni jsou slimáci zalezlí v úkrytech, těžko se hledají a posbíráte jich málo.

    Velmi se nám osvědčilo kombinovat sběr s kladením pastí z prken či velkých listů rostlin, jako je bohyška, rebarbora či křen. Prkna či listy se rozloží kolem záhonů a slimáci se pod ně začnou stahovat. Pak už jen čas od času prkna otočíte a slimáky máte pěkně pohromadě na jednom místě.


    Proč mi semena neklíčí?

    Nejčastější příčiny špatného klíčení semen jsou nekvalitní osivo, nízká či vysoká teplota, nedostatek vláhy, příliš hluboký výsev, příliš krátká doba od výsevu.

    1) Nekvalitní osivo s nízkou klíčivostí. Solidní osivářské firmy Vám takové osivo neprodají. První zásadou by proto mělo být kupovat semena z prověřených zdrojů. U nás v Permasemínkách si kvalitu semen pečlivě hlídáme a pravidelně testujeme jejich klíčivost. Nejste-li však přesto s klíčením spokojeni, neváhejte nám napsat na info@permaseminka.cz. Než tak učiníte, projděte si prosím body níže.

    2) Nízká či vysoká teplota. Teplota má na klíčení semen zásadní vliv. Nízká teplota patří častým příčinám nevyklíčení semen. Týká se to zejména rajčat, paprik, lilku, okurek, melounů, ačokči. Optimální teplota pro vyklíčení semen těchto druhů se pohybuje v rozmezí 25 - 30°C. Některá semena vyžadují k vyklíčení naopak teplotu nižší v rozmezí 15 - 20°C. To je případ salátu, špenátu, cibule a hrachu. Při vyšších teplotách může být klíčení semen těchto druhů problematické.

    3) Nedostatek vláhy. Semena potřebují k vyklíčení vláhu. V suchém stavu klíčit nezačnou. Problém může nastat, když částečně naklíčená semena po výsevu vyschnou. V suchu jim okamžitě zasychá klíček a nastává uhynutí. Proto je důležité výsevní misky či oseté záhony pravidelně zavlažovat a nenechat nikdy vyschnout. Zároveň ale pozor na přemokření a vyplavení semen.

    4) Příliš hluboký výsev. Drobná semena zasetá příliš hluboko nemají dost energie k tomu, aby prorazila silnou vrstvou zeminy či substrátu. Platí jednoduché pravidlo, že semena vysévám přibližně do hloubky rovné čtyřnásobku jejich velikosti. Drobná semínka opatrně přihrneme jen několika mm substrátu. Větší semena můžou přijít do hloubky pět až deset centimetrů (fazole, bob).

    5) Příliš krátká doba od výsevu. I v optimálních podmínkách může klíčení některých semen trvat sedm až deset dnů. Nejsou-li podmínky optimální (například z důvodu nízké teploty), může se klíčení protáhnout na tři týdny až měsíc. To platí pro většinu zeleninových semen. U semen některých trvalek, stromů a keřů však klíčení běžně trvá tři a více měsíců, přičemž je zde nutná stratifikace - dlouhodobé vystavení semen chladu a vlhku.


    Jak dlouho semena vydrží klíčivá?

    Zakoupená semena vydrží minimálně jeden rok nebo déle. Jak dlouho přesně, to se odvíjí od druhu a staří semen a také od podmínek skladování. Každopádně se není třeba obávat, že když koupíte semena například na podzim, nevydrží Vám do jara. Doba spotřeby je vždy uvedena na obalech, v nichž jsou semena balena. Pokud semena uchováte na suchém a chladném místě (pod 20°C), vydrží až pět let. V mrazáku při teplotě -18°C mohou vydržet až 20 let. 


    Jak správně skladovat semena?

    Základní podmínky správného skladování semen jsou: Sucho, chladno a temno.

    1) Sucho. Semena musejí být dobře vysušená a zabezpečená proti zvlhnutí. Máte-li doma relativní vlhkost nad 60%, uložte semena do plastových sáčků se zipem nebo sklenic s klipovým uzávěrem a gumovým těsněním.

    2) Chladno. Čím nižší teplota, tím déle semena vydrží. Uložte je proto doma na co nejchladnější místo. Pokud chcete semena uchovat po dobu deseti a více let, uložte je do mražáku při teplotě -18°C. Tak Vám vydrží až dvacet let. Ujistěte se ale před tím, že jsou opravdu dobře vysušená. Jinak by je mráz mohl poškodit.

    3) Temno. Na semena by nemělo svítit přímé slunce a ideální je uchovávat je v úplné tmě. Třeba jako sušené bylinky. Sucho a chladno jsou ovšem důležitější faktory.


    Může mráz poškodit semena?

    Dobře vysušená semena mráz nepoškodí. Nemusíte se tedy bát zasílání semen poštou v zimě, když je venkovní teplota pod nulou. Semena, která nabízíme, jsou z naší vlastní produkce, takže můžeme garantovat, že jsou dostatečně suchá na to, aby je mráz nepoškodil.


    Co pěstovat na balkoně či doma za oknem?

    Bytové zahradničení se musí vypořádat se dvěma limitujícími faktory, jimiž jsou nedostatek místa a nedostatek světla. Platí to jak pro pěstování na balkóně, tak pro pěstování doma za oknem. Jedině správným výběrem plodin a odrůd se lze těmto limitům přizpůsobit.

    Nedostatek místa dobře snášejí chilli papričky zakrslejšího vzrůstu. Například odrůdy Numex Twilight nebo Gelbe Kirschen. Nebudou sice plodit tak hojně jako na prosluněné zahrádce, ale pálivého kapsaicinu sklidíte pořád dost. Z rajčat jsou dobře adaptovaná na nedostatek místa balkonová rajčata, která lze pěstovat v květináčích. Jsou to odrůdy Red Robin, Micro Tom a Bogus Fruchta. Existuje dokonce balkonová mrkev, odrůda Parmex, která je díky zakrslému kořenu skvěle adpatovaná na limitovaný prostor truhlíků či květináčů!

    Nedostatek světla snáší nejlépe listová zelenina. Velice vhodná pro pěstování v truhlících je roketa setá, která neuvěřitelně rychle roste a dá se pěstovat i v zimním období. Podobně portulák a saláty, z nichž lze doporučit starou odrůdu Stupický kamenáč, která má velmi malé hlávky. Pokud plánujete bytovou zahrádku na déle než rok, tak můžete zkusit i jedlé trvalky - například cibuli sečku nebo česnek ořešec.


    Kdy sázet česnek?

    Většinou na podzim od listopadu do konce roku, během zimy lze sázet do nezamrzlé půdy. Pozdější výsev způsobuje nižší výnosy. 


Ze stejné kategorie (5):

Podobné produkty pro více pestrosti v zahradě i na talíři: