Abyste u nás nakoupili co nejpohodlněji, používáme cookies. Nastavení používání cookies můžete upravit v nastavení Vašeho prohlížeče. Souhlasím

PORADNA

Jedlé trvalky

Co jsou jedlé trvalky?

Daly by se označit jako vytrvalá zelenina. Jedná se o jedlé druhy vytrvalých bylin, které po výsadbě na jednom stanovišti vydrží nejméně tři roky. Tím se liší od letniček, které mají jednoletý životní cyklus a dvouletek, které se dožívají dvou let. Mnohé jedlé trvalky Vám však vydrží na zahrádce déle než tři roky - mohou se dožít deseti, dvaceti a někdy i více let.

Jedlé trvalky se často používají v permakulturních zahradách, v bylinném patře jedlého lesa nebo do smíšených trvalkových výsadeb.


Které jedlé trvalky lze pěstovat ve stínu?

Obecně zejména stínomilné druhy, mezi něž patří například medvědí česnek, bohyška (hosta), udatna lesní nebo kavkazský špenát. V polostínu lze pěstovat také druhy jako cibule sečka, vytrvalý pórekrebarbora či čechřice vonná.


Jaké jsou výhody jedlých trvalek?

1) Nenáročná péče. Oproti tradiční jednoleté zelenině je s nimi méně práce. Jakmile se Vám rozrostou, starají se o sebe do značné míry samy a vyžadují jen občasné mulčování. Navíc je nemusíte vysévat či vysazovat každý rok znovu jako jednoletou zeleninu. 

2) Lze je pěstovat na marginálních místech. Mnohé jedlé trvalky lze pěstovat na takových místech v zahradě, kde by se zelenině příliš nedařilo. Například v polostínu, pod stromy, na kamenitých, mělkých a neúrodných půdách.

3) Vyšší obsah vitamínů a minerálů. Je pravděpodobné, že obsah vitamínů a minerálů v jedlých trvalkách je vyšší než v klasické zelenině.

4) Vyšší odolnost vůči suchu. Jedlé trvalky tvoří mohutnější kořenový systém, který trvale prokořeňuje půdu. Jsou tudíž odolnější vůči suchu a není třeba je zavlažovat tak intenzivně jako jednoletou zeleninu.

5) Časně jarní sklizeň. Většina jedlých trvalek se sklízí na jaře v době, kdy se jednoletá zelenina teprve vysévá či začíná rašit. Díky tomu Vám zajistí vitamíny a minerály v době, kdy jich klasická zeleninová zahrádka mnoho nabídnout nedokáže.


Jaký je rozdíl mezi měsíčními a lesními jahodami?

Měsíční jahody (Fragaria vesca ssp. semperflorens L.) jsou poddruhem lesních divokých jahod (Fragaria vesca). Vyznačují se tím, že neodnožují (netvoří šlahouny) a jsou stáleplodící. Nedají se použít jako půdokryvná trvalka.  Jahodník lesní, který máme v sortimentu permasemínek, odnožuje a lze ho použít jako půdopokryvný druh ve smíšených trvalkových výsadbách. Plodí od začátku června do července.


Co je vytrvalý pór a jak se liší od póru zahradního?

Vytrvalý pórek (Allium ampeloprasum), známý také pod názvem „oerprei“ (= prastarý pór), je prapůvodní planý předek známého póru zahradního (Allium porrum). Dodnes roste divoce ve volné přírodě ve státech Středozemí, kde je sbírán jako jedlá rostlina. Komerčně se nepěstuje, ale bývá někdy vysazován v užitkových zahradách. Od póru zahradního se liší zejména tím, že tvoří dceřiné cibule, čímž postupně vzniká houstnoucí trs. Pór zahradní byl naopak selektován tak, aby cibule netvořil a měl maximálně rovný stonek. Zatímco pór zahradní je dvouletým druhem a pěstuje se vždy znovu ze semen, vytrvalý pórek řadíme mezi jedlé trvalky.


Jak se pěstuje vytrvalý pórek?

V únoru až květnu vysejte semena do výsevní misky naplněné výsevním substrátem do hloubky cca 0,5 cm. Je normální, že semenáčky, které ze semen vyrostou, jsou tenké jako nitky. Nechte je povyrůst do velikosti 10 – 20 cm. V dubnu až červnu vysaďte na dobře odplevelený záhon do sponu 15 x 60 cm, později vyjednoťte na 30 cm. Vytrvalý pórek lze na zahradě pěstovat jako trvalku. První rok se podobá klasickému póru, v dalších letech vytvoří většina rostlin dceřiné cibulky, z nichž se trsovitě rozrůstá. Semena koupíte zde.

Postup, jak sklízet vytrvalý pórek, najdete zde.


Jak sklízet vytrvalý pór?

První a druhý rok vytrvalý pór sklízíme na základě principu negativní selekce. K jídlu vyrýváme jen ty rostliny, které nevytvořily dceřiné cibulky nebo jich vytvořily nejméně v porovnání s ostatními. Od vytrvalého póru chceme vytrvalost a podle toho i selektujeme s cílem ponechat na zahradě rostliny, které se v největší míře rozrůstají pomocí dceřiných cibulek. Poznáme je tak, že kolem nich vyraší mladé miniaturní pórky. Mohou se objevit již první rok na podzim, nebo až druhým rokem. Mladé rostliny, které vyrašily z dceřiných cibulí, můžeme rozsadit a použít je jako základ pro sklizeň následující rok. Takto vybrané rostliny budou rovněž tvořit dceřiné cibule, takže celý cyklus lze opakovat stále znovu. Původní matečnou rostlinu můžeme sníst.

Jak se liší vytrvalý pórek od póru zahradního? Odpověď najdete zde.


Odběr novinek