Časté otázky
Na rodinné farmě Marka Kvapila v Pňovicích. Nejsme jen eshop. Semínka, která prodáváme, jsme sami namnožili a máme s nimi spoustu zkušeností, které se snažíme předávat dál. Mimo jiné i prostřednictvím této poradny.
Jedná se o projekt Marka Kvapila, který je registrovaný jako zemědělský podnikatel na Ministerstvu zemědělství a evidovaný jako osivář na ÚKZÚZ. Jeho cílem je vytvořit dlouhodobě udržitelnou kolekci nehybridních semen starých i novějších odrůd vhodných pro pěstování bez chemie v době, kdy osivářské firmy v rostoucí míře nahrazují nehybridní odrůdy F1 hybridy a nutí tak pěstitele k opakovaným nákupům osiv.
Kromě Marka Kvapila tvoří tým Permasemínek Marie Kvapilová, která má na starosti přípravu a rozesílání zásilek. Klára Skácelová a Lenka Voštová mají na starosti e-shop a komunikaci se zákazníky.
S pěstováním, čištěním a pytlíkováním permasemínek pomáhá také tým dalších osmi spolupracovníků.
Při pěstování permasemínek se snažíme uplatňovat permakulturní principy. Klademe důraz na biodiverzitu a zásadně nepoužíváme chemické postřiky. Díky tomu snadno odhalíme slabé a na chemii závislé průmyslové odrůdy, které se do našeho sortimentu nedostanou. Někdy tak ztratíme veškerou produkci semen neodolné odrůdy, kterou jsme plánovali daný rok namnožit. Je pro nás ale důležitější nabízet prověřené neprůmyslové odrůdy. Semena závislá na chemickém ošetření nechceme šířit mezi další pěstitele.
Zobrazit více >>
Někdy ano, ale vždy až po předchozí domluvě. Kontaktujte nás prosím na tel.: 732 479 053 nebo e-mailu info@permaseminka.cz. Bude-li to možné, rádi Vám vyjdeme vstříc.
Česká pošta a Zásilkovna - podrobný ceník najdete zde.
Garantujeme dodání do deseti dnů od dokončení objednávky (při platbě na dobírku či kartou online), nebo jejího uhrazení (při platbě převodem). Většinou to stihneme dříve. V zimě expedujeme až čtyřikrát týdně. Deset dnů si necháváme jako rezervu pro případ, že se nám na farmě nahromadí větší množství neodkladné práce. Nejsme jen e-shop. Veškerá semínka si sami pěstujeme, což někdy obnáší velké návaly práce, kterou za nás nikdo jiný neudělá.
Zobrazit více >>
Ano. U každé nedostupné odrůdy semínek máme k dispozici tzv. “hlídacího psa” - v pravé části obrazovky pod úvodním popisem odrůdy můžete kliknout na oranžový rámeček s nápisem “Chci o tom vědět”. Pokud jste přihlášen/a do svého zákaznického účtu, rovnou Váš požadavek zaevidujeme a až daná semínka naskladníme, přijde Vám krátký informační e-mail.
Pokud přihlášen/a nejste, zadejte nejprve vlevo vedle oranžového rámečku svoji e-mailovou adresu a následně klikněte na oranžový rámeček “Chci o tom vědět.”
Všechna semínka pro danou sezonu budou k dispozici vždy nejpozději 1. března. Více zde.
Semínka předem z organizačních a logistických důvodů nerezervujeme. U každé nedostupné odrůdy máme k dispozici tzv. “hlídacího psa”, který Vám pošle informaci o jejich naskladnění na e-mail.
Po sklizni semínka sušíme, čistíme, pytlíkujeme a testujeme jejich klíčivost. Během podzimu a zimy je postupně přidáváme na e-shop. Všechna semínka pro danou sezonu budou k dispozici vždy nejpozději 1. března.
Novinky najdete na tomto odkazu.
Pokud máte obavu, že se jiná semínka, o která máte zájem, mezitím vyprodají, mrkněte zde.
Aby Vám neutekla žádná novinka z Permasemínek, doporučujeme odběr Newsletteru, který posíláme cca 1x za čtvrt roku.
Pokud na e-shopu zásoba pytlíků semínek konkrétní odrůdy či zásoba některé z knih klesne pod 100 kusů, objeví se na e-shopu oranžový rámeček s nápisem “skladem posledních xx kusů”, který se pravidelně aktualizuje. Můžete tak sledovat, zda zásoba semínek či knih u nás na skladu nedochází.
Pokud chcete mít jistotu, že se semínka nevyprodají, tak nejjednodušší cesta je objednat nyní semínka, která jsou skladem, a u těch nedostupných využít službu “hlídacího psa”. Jakmile Vám pak přijde informační e-mail o tom, že je daná odrůda či kniha skladem, můžete zadat novou objednávku. Všechna semínka pro danou sezonu budou k dispozici vždy nejpozději 1. března.
Novinky najdete zde.
Zobrazit více >>
Obvykle po Zmrzlých v druhé polovině května, kdy je riziko posledních jarních mrazíků minimální. Ve vyšších polohách nad 350 m n. m. až koncem května, případně počátkem června. Důvodem je citlivost rajčat i ke slabým mrazíkům, které je během jediné noci mohou sežehnout a zničit.
Pozor, i v druhé půli května se mohou tu a tam mrazíky vyskytnout. Je proto důležité po výsadbě sledovat předpověď počasí a v případě potřeby sazenice ochránit přiklopením květináčů na přes noc. Nebo můžete rajčata preventivně zakrýt bílou netkanou textilií.
Nemusí a pravděpodobně budete schopni vypěstovat rajčata i v nesterilním kompostu ze zahrady. Nicméně sterilní substrát, například propařovaný kompost, snižuje riziko úhynu čerstvě vzešlých rostlinek – tzv. padání klíčních rostlin. To může být způsobeno houbovými chorobami v nesterilním substrátu. Substrát si snadno sterilizujete sami v troubě na starém plechu při 180 °C. Po půl hodině bude sterilní.
Přepichování se obvykle provádí ve fázi tzv. prvních dvou pravých lístků. Nejprve se na vzešlých rostlinkách objeví první dva tzv. děložní lístky. Další dva včetně všech dalších, které vyrostou, jsou již lístky pravé.
Zobrazit více >>
Zbavit se dřepčíků bez chemie nejde ze dne na den. Je to spíše otázka prevence. Existují tři účinná preventivní opatření, jak na dřepčíky vyzrát bez insekticidů. Nejlepšího účinku dosáhnete jejich kombinací.
Bílá netkaná textilie
Bílou netkanou textilii koupíte v každém zahradnictví. Jedná se o světlu a vodě prostupnou látku, kterou zakryjete záhon. Okraje textilie se přihrnují zeminou, nebo zatěžují prkny, aby ji vítr neodfoukl. Dřepčíci se přes textilii k rostlinám nedostanou. Textilie se rozprostírá ihned po výsevu. Mladé čerstvě vyklíčené rostlinky jsou dřepčíky nejzranitelnější. Textilie se odkrývá jen při plení, sklizni, nebo když jsou rostliny dostatečně rozrostlé. Rostliny si ji samy dokážou "nadzvednout", jak rostou. Funguje skvěle, v Permasemínkách ji často používáme.
Správné načasování výsevu či výsadby
Dřepčíci nemají rádi vlhké a chladnější počasí. Nejvíce škody nadělají obvykle v létě, když je vývoj rostlin zpomalen suchem. Pomáhá proto pěstovat brukvovité druhy buď brzy na jaře, nebo koncem léta. Tedy dělat výsevy buď do poloviny dubna pro letní sklizeň nebo od poloviny srpna pro podzimní a zimní sklizeň. V Permasemínkách máme vypozorováno, že roketa či lichořeřišnice skutečně vypadají na podzim mnohem lépe a nemají od dřepčíku tolik "děravé" listy.
Pravidelná a častá zálivka
Dřepčíci nemají rádi vlhko. Pravidelná zálivka dokáže jejich tlak omezit.
Dřepčíci, někdy též skočky, jsou drobní černí nebo černožlutí brouci (do 2,5 mm). Napadají zejména brukvovité druhy. Na světle se lesknou, patří do rodu blýskáčků. Většinou se vyskytují v koloniích mnoha jedinců. Když k nim náhle přiblížíte ruku, odskočí pryč.
Často se na zahrádky šíří z řepkových monokultur. Vyskytují se na ředkvičkách, kapustě, zelí, roketě, lichořeřišnici. Rostliny poškozují vyžíráním velkého množství malých jamek či dírek, které se časem spojují. Nejvíce ohroženy jsou rostlinky do stádia dvou pravých listů. Mohou zcela zdecimovat například záhon vzcházející rokety či ředkvičky takovým způsobem, že na něm nenajdete jedinou rostlinku. Taková je naše opakovaná zkušenost v Permasemínkách.
Tipy, jak se dřepčíkům bránit, najdete zde.
Co se týče podivných nádorů místo klasů, s největší pravděpodobností je jedná o kukuřičnou sněť. je to jedna z významných chorob kukuřice. My se na fytopatologii nespecializujeme, proto doporučujeme poměrně podrobně zpracované informace ZDE: Sněť kukuřičná
Zobrazit více >>
Nejlepším indikátorem zralosti je u papriky barva plodů. Ta se obvykle v průběhu zrání mění ze zelené do červené. U některých odrůd se však mohou vyskytnout v různých stádiích zralosti i jiná zbarvení.
Zeleninové papriky se často sklízejí před dosažením plné zralosti, již při tzv. technické či konzumní zralosti, kdy mají plody zbarvené buď do zelené (Sweet Chocolate) a žluté, někdy i fialové či nazelenale bílé barvy. Je to dáno odrůdou. Dají se sklízet i později v plné botanické zralosti, kdy plody získávají svou finální červenou (Pantos), žlutou, oranžovou či hnědou (Sweet Chocolate) barvu a často i sladší chuť.
Naopak kořeninové papriky včetně chilli papriček se obvykle sklízejí až ve zralosti botanické, kdy plody získávají svou finální červenou, žlutou (Gelbe Kirschen), oranžovou (Numex Twilight) či hnědou barvu. Chilli papričky dosahují maximální pálivosti právě v botanické zralosti. Některé odrůdy kořeninových paprik se však mohou sklízet i v konzumní zralosti, kdy jsou jejich plody dosud zelené (Jalapeňos), žluté či fialové (Numex Twilight). Časnější sklizní lze zredukovat jejich pálivost.
Papriky, aby vyrostly ze semen v pěkné sazenice, potřebují více času a vyšší teplotu než rajčata. Proto se vysévají již od poloviny února. Nejzazší termín výsevu je polovina března.
Optimální teplota pro vyklíčení semen papriky je 25-30°C. Při teplotě pod 20°C klíčí semena pomalu a nespolehlivě. Při ještě nižších teplotách se dokonce klíčení zcela zastavuje. Doma je řešením umístit výsevní misku se semeny někam ke zdroji tepla: Na topení, ke kamnům, do kotelny apod. Semena k vyklíčení nepotřebují žádné světlo. Je tedy možné umístit je do úplné tmy - za předpokladu, že je budete pravidelně kontrolovat a jakmile vyklíčí, tak je ihned přemístíte na světlo.
Všechna semena vysejte nejprve do výsevní misky. Ve stádiu prvních dvou pravých lístků je přepíchejte do samostatných kontejnerů. Sazeničkám papriky stačí k růstu teplota 15 - 20°C. Potřebují ale dostatek světla, aby se nevytahovaly. Umístěte je například na parapet jižně orientovaného okna. Nebo na zasklený balkon. Doma za oknem se ovšem vytahování nedá zcela zabránit. Částečně pomůže pravidelné otáčení rostlin.
Papriky se vysazují v druhé polovině května, když pominulo nebezpečí mrazů. V polohách nad 300 m n. m. raději až začátkem června. Dříve jen tehdy, máte-li dostatek rezervní sadby.
Papriky jsou teplomilným druhem. Vyberte jim proto nejteplejší a nejlépe prosluněné místo na zahradě. V chladnějších oblastech pěstujte ve skleníku, foliovníku či pařeništi - zde lze papriky vysazovat dříve, od poloviny dubna. Nebo se zaměřte na rané odrůdy jako je Sweet Chocolate, Numex Twilight nebo Gelbe Kirschen.
Sazenice mohou mít nasazená poupata, neměly by však kvést. Proto případné květy či malé plody těsně před výsadbou otrhejte. Rostliny před založením plodů musí nejprve zesílit. Týden před výsadbou sazenice otužujte, aby si postupně zvykly na přímé slunce a venkovní počasí.
Paprika se vysazuje tzv. na vodu. Vyhlubte si jamky, prolijte je vodou a počkejte, až se voda vsákne. Sazenice vysaďte malinkou hlouběji, než byly v kontejnerech. Doporučený spon výsadby je 50 x 30 cm.
Zobrazit více >>
Daly by se označit jako vytrvalá zelenina. Jedná se o jedlé druhy vytrvalých bylin, které po výsadbě na jednom stanovišti vydrží nejméně tři roky. Tím se liší od letniček, které mají jednoletý životní cyklus a dvouletek, které se dožívají dvou let. Mnohé jedlé trvalky Vám však vydrží na zahrádce déle než tři roky - mohou se dožít deseti, dvaceti a někdy i více let.
Jedlé trvalky se často používají v permakulturních zahradách, v bylinném patře jedlého lesa nebo do smíšených trvalkových výsadeb.
Dobrý den, možné to je, ale nádoba musí být přiměřeně velká a hluboká, aby měl kořenový systém dostatek místa.
Kavkazský špenát je v dospělosti poměrně odolná rostlina. Na konci vegetace nebo v předjaří můžete trs rýčem rozdělit a zkusit přesadit. Pěkný článek o kavkazském špenátu je tady: Vytrvalý špenát z Kavkazu
Je potřeba pracovat s citem a ostrým rýčem, aby se kořeny neponičily. Trsy ihned zasaďte do připravených jam, zahrňte kvalitní zeminou a nezapomeňte řádně zalít. Hloubka výsadby má být stejná jako u původních trsů.
Zobrazit více >>
Základní podmínky správného skladování semen jsou: Sucho, chladno a temno.
1) Sucho. Semena musejí být dobře vysušená a zabezpečená proti zvlhnutí. Máte-li doma relativní vlhkost nad 60%, uložte semena do plastových sáčků se zipem nebo sklenic s klipovým uzávěrem a gumovým těsněním.
2) Chladno. Čím nižší teplota, tím déle semena vydrží. Uložte je proto doma na co nejchladnější místo. Pokud chcete semena uchovat po dobu deseti a více let, uložte je do mražáku při teplotě -18°C. Tak Vám vydrží až dvacet let. Ujistěte se ale před tím, že jsou opravdu dobře vysušená. Jinak by je mráz mohl poškodit.
3) Temno. Na semena by nemělo svítit přímé slunce a ideální je uchovávat je v úplné tmě. Třeba jako sušené bylinky. Sucho a chladno jsou ovšem důležitější faktory.
Ano, dýně jsou cizosprašné a křížení je u nich běžné. Dochází k němu ovšem jen mezi odrůdami uvnitř stejného druhu. V ČR se pěstují tři základní druhy dýní: Tykev obecná, tykev velkoplodá a tykev muškátová. Budete-li na zahrádce pěstovat tři různé odrůdy a každá bude spadat do jiného druhu, křížení je velmi nepravděpodobné. Můžete tedy semenařit na jednom místě například cuketu Costates Romanesco, hokaido Red Kuri a máslovou dýni Waltham Butternut, aniž by hrozilo, že se prokříží a ztratí svou pravost. Každá z nich přináleží jinému druhu.
Budete-li však pěstovat dvě odrůdy stejného druhu, například hokaido Red Kuri a Sweet Meat Oregon Homestead, obě patřící k druhu tykve velkoplodé, pravděpodobně dojde k jejich prokřížení. Na plodech při sklizni to nepoznáte, ale ze semen, která z plodů vydlabete, Vám příští rok mohou vyrůst tzv. F1 kříženci. Při šlechtění se to někdy dělá záměrně, ale při semenaření se tomu snažíme zabránit, aby nebyla dotčena čistota udržovaných odrůd. Pozor, ke křížení může docházet i s odrůdami, které pěstuje někdo jiný v okruhu přibližně 300 m kolem Vaší zahrady.
Někdy se stane, že určitá v minulosti zaregistrovaná odrůda již není v evidenci, je vyřazená.
Přesný důvod neznáme, protože Národní odrůdový úřad jej nezveřejňuje. Většinou je to tak, že tzv. udržovatel odrůdy se již rozhodne odrůdu neudržovat (např. z kapacitních a provozních důvodů), nebo již nenajde za sebe pokračovatele.
My se v Permasemínkách snažíme původní odrůdy znovu zaregistrovat a vrátit do oběhu tak, aby k nim měl přístup každý pěstitel, mohl je semenařit a tím uchovat pro další generace.
Zobrazit více >>
Bytové zahradničení se musí vypořádat se dvěma limitujícími faktory, jimiž jsou nedostatek místa a nedostatek světla. Platí to jak pro pěstování na balkóně, tak pro pěstování doma za oknem. Jedině správným výběrem plodin a odrůd se lze těmto limitům přizpůsobit.
Nedostatek místa dobře snášejí chilli papričky zakrslejšího vzrůstu. Například odrůdy Numex Twilight nebo Gelbe Kirschen. Nebudou sice plodit tak hojně jako na prosluněné zahrádce, ale pálivého kapsaicinu sklidíte pořád dost. Z rajčat jsou dobře adaptovaná na nedostatek místa balkonová rajčata, která lze pěstovat v květináčích. Jsou to odrůdy Red Robin, Micro Tom a Bogus Fruchta. Existuje dokonce balkonová mrkev, odrůda Parmex, která je díky zakrslému kořenu skvěle adpatovaná na limitovaný prostor truhlíků či květináčů!
Nedostatek světla snáší nejlépe listová zelenina. Velice vhodná pro pěstování v truhlících je roketa setá, která neuvěřitelně rychle roste a dá se pěstovat i v zimním období. Podobně portulák a saláty, z nichž lze doporučit starou odrůdu Stupický kamenáč, která má velmi malé hlávky. Pokud plánujete bytovou zahrádku na déle než rok, tak můžete zkusit i jedlé trvalky - například cibuli sečku nebo česnek ořešec.
Mrkněte na tento článek od naší zákaznice paní Sotolářové, která v něm popisuje své tipy a zkušenosti s pěstováním rajčat na balkóně včetně odrůd..
Určitě bychom doporučili rajčata, jsou to pro ně ideální podmínky, jen budete muset vyřešit vysychání. Čím větší nádoby pořídíte, tím méně budou vysychat. Pravidelná každodenní zálivka ale asi bude nutná, je to jako sadba ve skleníku, kdy taky stačí jeden den bez zálivky a uschne. Zvažte pořízení samozalévacích velkých květináčů, které problém s vysycháním pomáhají řešit.
Mrkněte také na tento článek o pěstování na balkoně, třeba Vás v něčem inspiruje, psala ho jedna naše zákaznice: Pěstování rajčat na balkóně
Tento problém se často děje a občas se u pár plodů stane i u nás na polích. Je to proto, že cukety jsou cizosprašné, potřebují tedy dostatek rostlin k tomu, aby se opylily a semínka tak byla silná a kvalitní. U nás máme u každé odrůdy desítky rostlin a i tak k tomu občas dojde, určitě tedy doporučujeme pěstovat více rostlin a zároveň na semínka uchovat více plodů.
Po usušení semen doporučujeme prázdná semena od těch dobrých oddělit. Lze je vyfoukat například slabým vysavačem, krásně se Vám takto vyseparují jen ta nejlepší.
Lofthousova zimní tykev je opravdu jedlá. Má velice sladkou chuť, kterou ovšem postupně ztrácí, doporučujeme tedy konzumovat co nejdříve, dýně skladované měsíce se budou již chuťově lišit.
Pokud byste chtěla tuto dýni semenařit, může se Vám sprášit s okrasnými, ale ani z toho nemusíte mít strach, jelikož většina okrasných dýní je také jedlá, pokud nejsou přezrálé a dlouho uchovávané.
K jídlu tedy rozhodně doporučujeme, jsou velice chutné.
Můžete bez obav pěstovat vedle sebe, protože se jedná o dva odlišné botanické druhy, tedy ke křížení nedochází.
Zobrazit více >>
V červenci můžete vysévat ještě mrkev Cosmic Purple, červené řepy, listový mangold, polníček, sléz kučeravý, kopr a lebedu.
V srpnu lze vysévat většinu listové zeleniny pro podzimní sklizeň – např. roketu, polníček, všechny saláty - kromě Listonoha,lebedu, mangold Fordhook Giant, v září můžete přidat ředkvičky.
Určitě můžete začít vysévat už v únoru papriky, rané saláty (např. Zlatý rekord, Hilde II, Saba, Stupický kamenáč), pórek Freezo, vytrvalý pórek, pažitku, česnek Hanácký paličák z pacibulek, ze stroužků Mánin jarní z Dolněmčí a Hněvotínský jarní, poschoďovou cibuli a můžete zkusit třeba i bazalku. Česnek a poschoďová cibule mohou jít rovnou na záhon. U každé odrůdy máme pod fotografiemi záložku Návod na pěstování.
Zobrazit více >>
Zralá semena poznáme podle zralých lusků, které před sklizní musí uschnout a zdřevnatět. Sklízíme celé lusky, z nichž semena následně vyluštíme. Zejména u keříčkových fazolí je důležité sklízet lusky ihned, jakmile dozrají, abychom předešli jejich zplesnivění. Sklizeň se proto obvykle provádí postupně v několika sklizňových vlnách.
Lusky fazolí pěstovaných na suché semeno obsahují tuhá vlákna na hřbetním i břišním švu. Fazole pěstované na zeleno mají jemné lusky a tuhá vlákna postrádají. Fazole pěstované na zeleno lze ovšem pěstovat i na suché semeno.
Mezi rané odrůdy fazolí patří velmi raná keříčková odrůda Elektra se žlutými lusky, raná keříčková odrůda Urania a populace Beefy Resilient Grex, která patří mezi nejranější fazole vůbec.
Zobrazit více >>
Většinou na podzim od listopadu do konce roku, během zimy lze sázet do nezamrzlé půdy. Pozdější výsev způsobuje nižší výnosy.
Pacibulky i stroužkovou sadbu je nejlepší skladovat před podzimním výsevem na místě, kde je nižší než pokojová teplota. V pokojové teplotě cibulky dříve vysychají. Tedy neuchovávat je doma, ale na trochu chladnějším místě, které není ani příliš vlhké, ale ani příliš suché - např. v šopě, garáži, ne příliš vlhkém sklepě, na balkoně (ne na slunci) apod. Pokud vidíte, že stroužková sadba již vykazuje známky plesnivění nebo hniloby, doporučuje se cibule rozebrat na jednotlivé stroužky a nechat jen ty naprosto zdravé. Kdyby česneky začaly předčasně rašit, nezbývá, než je vysadit co nejdříve.
Ponechání palic se nedoporučuje, protože má výrazně negativní vliv na velikost sklizených česnekových cibulí. Rostlina by věnovala energii do tvorby květních pacibulek a stroužky by byly malé. Proto se květní stvoly odstraňují, ideálně v době, kdy se zkroucený stvol začne narovnávat. Některé odrůdy jsou citlivé na včasnost tohoto zásahu, jiné méně, u všech však je rozdíl viditelný.
Zobrazit více >>
Co se týče podivných nádorů místo klasů, s největší pravděpodobností je jedná o kukuřičnou sněť.
My se na fytopatologii nespecializujeme, proto doporučuji poměrně podrobně zpracované informace ZDE: Sněť kukuřičná
Co se týče spodních výhonků, tato kukuřice dělá 2 - 3 odnože, na kterých jsou menší zakrslé klasy - takový malý bonus. V Permasemínkách je nevytrháváme, necháváme je na rostlinách.
Pěstovat více odrůd kukuřice se nedoporučuje, protože se ochotně kříží mezi sebou a výsledek křížení je vidět již v tom roce, kdy k opylení jinou odrůdou došlo. Izolační vzdálenost se doporučuje minimálně 250 metrů, pro komerční semenaření 1000 metrů. Doporučujeme pěstovat jeden rok jednu odrůdu, druhý rok druhou a takto je střídat.
Zobrazit více >>
Lilek Kvapík je velmi raný, spíše drobnějšího vzrůstu a velmi plodný. Jeho plody mají různou tloušťku i délku, někdy jsou až hadovitého tvaru a různě se kroutí. Kvapík má dobrou odolnost vůči chorobám. Proto se hodí i do okrajových oblastí, kde jiné odrůdy lilku nemusí dozrávat.
Lilky sklízíme, když mají plody lesklou tmavě fialovou barvu. Pokud již barvu změní do žlutohnědé, jsou přezrálé a můžete je využít na semínka.
Podrobněji o lilku kvapíku si můžete přečíst ZDE: Lilek Kvapík
Možná si na liči rajčátku všimnete brouka, který vypadá jako mandelinka bramborová. Liči rajčátko mandelince chutná, ale někomu se na rostlinách mandelinka vůbec nemusí objevit. Jako prevence může pomoci mezi liči rajčátka vysadit např. šalvěj či jiné rostliny, které mandelinky odpuzují. U nás na farmě v Pňovicích občas mandelinku na liči rajčátku vidíme, ale nepůsobí žádné škody a nemusíme ji sbírat.
Liči rajčátko je pichlavá rostlina, ale i přesto jsou způsoby, jak si sklizeň zpříjemnit. Jako prevenci popíchání rukou při sklizni je vhodné používat rukavice. Sklizeň jde lépe od ruky, když jsou plody dostatečně vyzrálé a rostlina je vyvázaná k opoře a má vylámané boční výhony. Pichlavost liči rajčátek nese i výhody, někteří zahradníci např. rostliny používají jako živý plot proti nevítaným zvířecím návštěvníkům.
Jsou to krásné rostliny a vydrží bez plísně až do prvních mrazíků. Co se týče chuti, tak je specifická, někomu připomíná třešeň, jinému kiwi, višeň či mochyni.
I přes jeho pichlavost jsme si liči rajčátko velmi oblíbili.
V okurkách se objevilo větší množství prázdných semen. Mohlo dojít k tomu, že:
a) Okurky odumřely dříve, než se stihla plně vyvinout semena plodu do plné zralosti. Zde doporučujeme vysadit rostliny do konce května a výběrem vhodného stanoviště chránit proti plísni. Někteří pěstitelé mají okurky vyvázané např. ke kari síti, aby neležely na zemi.
b) Byl vysazen malý počet rostlin, tudíž došlo ke špatnému opylení. Okurka je cizosprašný druh. Aby se dobře opylila a vytvořila kvalitní semena, potřebuje co největší počet rostlin. Také k ní musí mít přístup hmyzí opylovači, jinak se květy řádně neopylí.
Zralé semeno by mělo mít pevnou bílou dřevitou slupku, po omytí a usušení bez zbytků dužiny plodu. Ideálně se doporučuje plod před semenařením nechat dozrát do velmi žluté až bílé barvy. Po utržení můžete okurku nechat dozrát na teplém místě (např. skleník) ještě týden dva či více a poté semena vybrat a usušit. Suchá semínka pak doporučujeme od těch dobrých vyfoukat - například slabým vysavačem, krásně se Vám takto vyseparují jen ta nejlepší.