Divoké červené

45,00 Kč

Nový produkt

cca 20 semen

| RAJČE BEDRNÍKOLISTÉ | SOLANUM PIMPINELLIFOLIUM |

Velmi lahodné rajče, nenáročné na pěstování, částečně odolné proti plísni bramborové. Při srovnávacím testování dvanácti odrůd divokých rajčat v roce 2015 nám tato odrůda vyšla jako jedna z nejchutnějších a po gastronomické stránce překonala veškeré klasické odrůdy. Vyznačuje se neuvěřitelně bujným růstem!

skladem

Existuje velké množství odrůd divokých rajčat, přičemž zdaleka ne všechny dosahují kvalit této odrůdy. Vyzkoušeli jsme mnoho odrůd a tuto jsme vybrali jako jednu z nejlepších. Odrůda je prověřená mnohaletým pěstováním v neprůmyslových podmínkách pro potřeby naší domácnosti. Pravidelně u ní pozorujeme vyšší odolnost vůči plísni bramborové než u klasických odrůd. Rajče divoké červené považujeme za jednu z nejzajímavějších odrůd pro pěstování na zahrádce bez chemických postřiků. Mezi jeho přednosti patří:

- Částečná odolnost vůči plísni bramborové, jedné z nejhorších rajčatových chorob. V době, kdy klasické odrůdy této chorobě dávno podlehly, divoká rajčata jsou často stále zelená a plodí.

- Tolerance vůči alternariové skvrnitosti - této plísňové chorobě dokáže dobře odrůstat.

- Snadné pěstování, nemusíte vylamovat výhony. Pěstovat lze buď přímo na zemi nebo na opoře. Doporučujeme raději druhý způsob, protože na opoře odolávají divoká rajčata plísni ještě déle než při pěstování na zemi, plody rychleji dozrávají a snadněji se sklízí. Jako opora se nám nejlépe osvědčila síť na okurky. Více o pěstování divokých rajčat najdete v tomto článku na partnerském webu www.potravinovezahrady.cz.

- Vynikající slaďoučká a intenzivně rajčatová chuť nesrovnatelná s klasickými odrůdami. Lahodnost této odrůdy oceňuje každý, kdo ji okusil. Svou výtečnou slaďoučkou chutí si získala oblibu rovněž u našich dětí, které na zahradě rády ozobávají drobné plody přímo z porostů.

Klíčení: Semínka divokých rajčat potřebují k dobrému vyklíčení teplotu 27°C – 29°C alespoň několik hodin denně a pravidelné střídání teplot. Doporučujeme přes den umístit klíčící semena například ke kamnům, na topení či do kotelny, kde je teplota cca 28°C a na noc přesunout třeba do sklepa, na chodbu či do garáže, kde je teplota přibližně o 10°C nižší. Jakmile semínka vyklíčí, stačí rostlinkám k dalšímu růstu běžná pokojová teplota a dostatek sluníčka. Stanoviště doma za jižním oknem, ve skleníku, v pařeništi a pod. V této fázi již není kolísání teplot nutností.

Známka 
03.10.2019

Rajče

Dobré rajče. Jen mi rostliny nevyrostly tak bujné, jak jsem čekala.

Známka 
28.01.2019

divoká rajčata

Mohu jen doporučit, jako začátečníka mě nadchlo do pěstování rajčat, plíseň jsem pořádně nepoznala a poslední misku zralých rajčat jsem ze zahrady sklidila 14. 11. !

Známka 
26.01.2019

Výborné rajče

Semínka vzešla všechna. Krásné opravdu bujné rostliny, sladké plody (na kterých si pochutnali i ti, co rajčata jinak moc nemusí). Celé větvičky s plody vhodné např. i na grilování, pečení na pánvi.

Známka 
25.01.2019

Výborné

Pěstovali jsme loni poprvé (450 m n. m.), vzešla všechna semínka. Rajčátka opravdu vynikající. Lepší je pěstování venku, ve skleníku jela rajčata na zelenou hmotu, plodů bylo velmi málo a zdaleka ne takové chuti jako venku. Vydrží dlouho bez vody - ve skleníku jsme je asi měsíc nezalívali a pořád rostla a plodila. Super pro líné zahradníky :)

Známka 
06.12.2018

Opravdu divoké

Semínka přišla ve vysoké kvalitě, vzešla mi všechna. Rajčátka jsou velmi chutná a slaďoučká. Děti je milují. Ale je třeba počítat opravdu s bujným růstem.

Známka 
29.11.2017

Divoké červené

Toto rajče jsem letos pěstovala poprvé a byla jsem zcela nadšena. Neustálé nasazování plodů, chuť výborná, sladká, žádná plíseň. Na zahradě 500 m.n.m jsme sklízeli až do prvních mrazíků. I plody otrhané zelené v pokojové teplotě v pohodě "došly".

Známka 
24.08.2017

ZuzanaR

Nenáročná rostlinka, bujně rostoucí s lahodnými plody. Děti se po nich mohly utlouct. Doporučuji.

  • Pro 1 z 1 je toto hodnocení užitečné.
Známka 
05.02.2017

Václav Kovář

Loni jsem pěstoval poprvé a super! Nenáročné na pěstování a chuť je prostě nepřekonatelná. Jen musíte počítat, že se opravdu bujně rozroste :-)

  • Pro 6 z 6 je toto hodnocení užitečné.
Známka 
25.11.2016

Zajímavé rajče

Zajímavé rajče...

  • Pro 0 z 4 je toto hodnocení užitečné.

Napsat svou recenzi!

Napsat recenzi

Divoké červené

Divoké červené

cca 20 semen

| RAJČE BEDRNÍKOLISTÉ | SOLANUM PIMPINELLIFOLIUM |

Velmi lahodné rajče, nenáročné na pěstování, částečně odolné proti plísni bramborové. Při srovnávacím testování dvanácti odrůd divokých rajčat v roce 2015 nám tato odrůda vyšla jako jedna z nejchutnějších a po gastronomické stránce překonala veškeré klasické odrůdy. Vyznačuje se neuvěřitelně bujným růstem!

Další odrůdy

Kompletní nabídka semen

OTÁZKY

    Jsou permasemínka bioosivem?

    Oficiálně jsou Permasemínka v přechodném dvouletém období na ekologické zemědělství s produkcí bioosiv. Nicméně v reálu v Permasemínkách již deset let hospodaříme ekologicky bez pesticidů a průmyslových hnojiv. Fungujeme dokonce v daleko přísnějším ekologickém režimu než stanovuje zákon o ekologickém zemědělství, který povoluje některé chemické postřiky na ochranu rostlin. Na naší farmě jsme nikdy žádné pesticidy nepoužili.


    Kdy se vysévají rajčata?

    Semena rajčat se vysévají přibližně v půli března, aby do poloviny května vyrostly v silné sazenice. Z únorových výsevů bývají sazenice zbytečně přerostlé. Pozdější dubnové a květnové výsevy jsou možné, ale zpožďují sklizeň. Na pozdější výsevy jsou vhodnější velmi rané odrůdy rajčat jako Latah a Stupické polní rané, případně keříčkové odrůdy jako Bogus FruchtaSiberian či Imun.


    Jak správně vysévat rajčata?

    Výsevní nádobku, například kelímek od jogurtu, naplňte kompostem, výsevním substrátem nebo prokypřenou půdou z krtinců (v nouzi) a urovnejte povrch. Neplňte nádobku zcela po okraj, aby při zálivce substrát se semeny nepřetekl ven. Vložte semena rajčat a zahrňte či zasypte zlehka jen několika milimetry substrátu. Opatrně zavlažte, aby se semena nevyplavila, například rozprašovačem.

    Umístěte semena na teplé místo - třeba ke kamnům nebo na topení. Na chladném místě budou klíčit hůře nebo vůbec nevzejdou. Udržujte substrát vlhký. Semen vždy vysejte raději více, ne všechna musejí vyklíčit. Záleží na podmínkách klíčení a klíčivosti osiva.


    Co jsou jedlé trvalky?

    Daly by se označit jako vytrvalá zelenina. Jedná se o jedlé druhy vytrvalých bylin, které po výsadbě na jednom stanovišti vydrží nejméně tři roky. Tím se liší od letniček, které mají jednoletý životní cyklus a dvouletek, které se dožívají dvou let. Mnohé jedlé trvalky Vám však vydrží na zahrádce déle než tři roky - mohou se dožít deseti, dvaceti a někdy i více let.

    Jedlé trvalky se často používají v permakulturních zahradách, v bylinném patře jedlého lesa nebo do smíšených trvalkových výsadeb.


    Musí být výsevní substrát sterilní?

    Nemusí a pravděpodobně budete schopni vypěstovat rajčata i v nesterilním kompostu ze zahrady. Nicméně sterilní substrát, například propařovaný kompost, snižuje riziko úhynu čerstvě vzešlých rostlinek – tzv. padání klíčních rostlin. To může být způsobeno houbovými chorobami v nesterilním substrátu. Substrát si snadno sterilizujete sami v troubě na starém plechu při 180 °C. Po půl hodině bude sterilní.


    Jakou teplotu potřebují semena rajčat, aby vyklíčila?

    Optimální teplota pro rychlé vyklíčení semen je 25°C u běžných rajčat, 25 – 28°C u divokých rajčat. Divoká rajčata navíc k vyklíčení potřebují střídání teplot. Půl dne 25 – 28°C a půl dne 15 – 20°C. Bez teplotních výkyvů většinou klíčí špatně a pomalu, někdy vůbec. Jakmile semena vyklíčí, teplotu můžete snížit a stabilizovat. Již vyrašeným rostlinám bude stačit 18 – 20 °C.


    Musí se sazeničky rajčat přepichovat neboli pikýrovat?

    Nemusí, ale je to praktické. Málokdy vyklíčí všechna semena. Při výsevu nikdy nevíte, která vyklíčí, a která ne. Když dáte do deseti kelímků deset semen a dvě z nich nevyklíčí, dva kelímky zůstanou prázdné. Proto se výsev dělá nejprve hromadně do výsevního truhlíku či misky a do samostatných kelímků se přepichují již vzešlé rostlinky. Alternativně lze vyset do každého kelímku tři semena a po vzejití nechat v každém jen nejsilnější rostlinku. Zvýší se tím ale spotřeba osiva. Máte-li semen limitované množství, je lepší přidržet se pikýrování.


    Kdy se rajčata přepichují do samostatných kelímků?

    Nejprve se na vzešlých rostlinkách objeví dva tzv. děložní lístky. Další dva včetně všech dalších, které vyrostou, jsou již lístky pravé. Přepichování se obvykle provádí ve fázi tzv. prvních dvou pravých lístků.


    Čím je způsobeno „vytahování“ sazenic rajčat?

     „Vytahané sazenice“ s dlouhým tenkým stonkem jsou obvykle důsledkem vysoké teploty a nedostatku světla. Doma za oknem mají sazenice k dispozici světlo z maximálně 50% oblohy. Proto se natahují ke zdroji. Podobně, přehuštěné sazenice si navzájem konkurují a vytahují se ke světlu. Zredukovat vytahování lze buď rozsázením sazenic dál od sebe, případně jejich přemístěním do skleníku či pařeniště, kde je světla dost. Nebo snížením teploty směrem k 18°C. Doma můžeme přemístit sazenice do nejchladnější místnosti.

    Doma za oknem nemají sazenice rajčat dost světla a vždy se budou do určité míry vytahovat. V zásadě to ale ničemu nevadí. I z vytahaných sazenic s úzkým dlouhým stonkem Vám mohou vyrůst silné a zdravé rostliny. Hodně vytahané sazenice zasaďte „na ležato“ tak, aby třetina stonku byla zahrnuta zemí. I tenké vytahané rostliny tak získají stabilitu. Navíc zapustí adventivní kořeny po celé délce zakopané části stonku.


    Kdy se rajčata vysazují ven na zahradu?

    Obvykle po Zmrzlých v druhé polovině května, kdy je riziko posledních jarních mrazíků minimální. Ve vyšších polohách nad 350 m n. m. až koncem května, případně počátkem června. Důvodem je citlivost rajčat i ke slabým mrazíkům, které je během jediné noci mohou sežehnout a zničit.

    Pozor, i v druhé půli května se mohou tu a tam mrazíky vyskytnout. Je proto důležité po výsadbě sledovat předpověď počasí a v případě potřeby sazenice ochránit přiklopením květináčů na přes noc. Nebo můžete rajčata preventivně zakrýt bílou netkanou textilií.


    Proč otužovat sazenice rajčat před výsadbou?

    Abyste je připravili na reálný svět zahrady. Otužování rajčat je důležité zejména pokud pěstujete sazenice doma za oknem, kde mají v mnohém ideální podmínky: Nefouká na ně, mají stabilní pokojovou teplotu, v noci jim není zima, mají pravidelnou zálivku. Venku jsou vystaveny větru, nočnímu poklesu teploty a přímému slunečnímu záření po celý den. Sazenice by při náhlém přesunu ven utrpěly šok a v extrémním případě mohly i uhynout. Postupným otužováním si zvyknou na drsnější podmínky na zahradě, zesílí a riziko jejich poškození se tím sníží.


    Jak se otužují sazenice rajčat?

    Postupným vystavováním venkovním podmínkám asi týden před samotnou výsadbou. Rostliny si zvyknou na drsnější prostředí a přizpůsobí se mu. První den přeneste sazenice ven na maximálně dvě hodiny. Umístěte je na chráněné stanoviště mimo přímé slunce (pokud je venku jasno). Na noc je schovejte zpět domů. Každý další den postupně prodlužujte dobu, po kterou jsou rajčata vystavena venkovním vlivům. Vystavujte je postupně i přímému slunci, případně lehkému vánku pro zesílení stonku. Pravidelně sazenice kontrolujte. Pokud si všimnete příznaků stresu či vadnutí, přesuňte je do stínu a zkraťte dobu pobytu na přímém slunci. Postupně je vystavujte chladnější noční teplotě tím, že je každý den schováte domů později večer či v noci. Poslední den je nechejte venku celou noc. Po sedmi až deseti dnech budou sazenice rajčat otužené a můžete je vysadit na zahradu.


    Jak správně vysadit rajče?

    Při výsadbě tyčkových rajčat nejprve zatlučte oporu. Na jižní straně od opory vyhlubte jamku, přisypte trochu kompostu a prolijte vodou. Vložte sazenici tak, aby byla rostlina o něco hlouběji, než byla v kontejneru. Zahrňte půdou a zlehka utlačte. Sazenice s delším či vytahaným stonkem můžete vysadit „na ležato“ a zahrnout zeminou až po první pravé listy. Zapustí adventivní kořínky a porostou bujněji. Po výsadbě důkladně zavlažte.


    V jakém sponu se rajčata vysazují?

    Keříčková 50 x 60 cm, tyčková 50 x 90 cm, divoká 50 x 100 cm. Někdy je třeba spon výsadby rajčat přizpůsobit podle podmínek, dostupného místa, velikosti konkrétní odrůdy a apod.


    Dají se rajčata vysévat bez předpěstování přímo na zahradu?

    Ano, dají, pokud máte dostatek semen. Vyhnete se tím práci s předpěstováním a výsadbou sazenic. Přímé výsevy se vyplatí zejména při větších počtech rostlin. Počítejte ale se zpožděnou sklizní. Přímé výsevy se obvykle dělají 20. – 30. dubna. Dříve to nemá smysl, protože půda je brzy zjara chladná a semena by v ní nevyklíčila.

    Základem úspěchu je dobře odplevelený záhon. Do osiva se vyplatí přimíchat trochu semen salátu jako značkovací plodiny, abyste co nejdříve identifikovali řádky a mohli vzcházející porost zavčas vyplet. Rostliny velikosti cca 30 cm se přihrnují zeminou, aby se stabilizovaly a zapustily ze stonku adventivní kořínky.

    Z přímých výsevů se nejčastěji pěstují rané keříčkové odrůdy, z nichž lze doporučit: Latah, SiberianBogus Fruchta nebo Imun. Rovněž divoká rajčata lze pěstovat z přímých výsevů a dají se přemnožovat i samovýsevem.

    Na přímé výsevy nejsou vhodná balení, která prodáváme zde na Permasemínkách, protože obsahují menší množství semen. Protože jsou však permasemínka nehybridní, můžete si je během jednoho roku snadno namnožit do množství plně dostačujícího pro přímý výsev.


    Jaké je ideální stanoviště pro pěstování rajčat?

    Rajčata jsou teplomilnou plodinou. Potřebují maximum sluníčka, tepla a minimum vzdušné vlhkosti. Takové podmínky zajistí dobře větraný skleník či fóliovník. Vhodné mikroklima je také pod přesahem střechy u jižní zdi domu. Takové stanoviště je sice ve srážkovém stínu budovy, takže budete muset více zalévat, ale kumuluje se zde teplo a rostliny jsou chráněny před deštěm. Obojí rajčatům velmi prospívá. Teplo a slunce zajistí silný růst, rychlé uzrávání a dobrou chuť plodů. Ochrana před deštěm funguje jako prevence před plísni bramborovou a praskáním plodů. Nemáte-li na zahrádce skleník, ani žádnou budovu, pěstujte rajčata na maximálně prosluněném a dobře provzdušněném stanovišti.  


    Jsou hliníkové spirály vhodnou oporou pro tyčková rajčata?

    Ano, jsou velmi praktické a vydrží mnohem déle než dřevěné tyčky. Jejich výhodou je, že do nich rajčata elegantně zapletete a nemusíte je vyvazovat. Rozhodně ale nekupujte spirály z drátu o průměru 5 či 6 mm, protože se pod tíhou plodů ohýbají a nejsou stabilní. Za rozumnou cenu lze sehnat spirály silné 7 mm, které jsou dostačující pro rajčata s menšími až středně velkými plody. Pro rajčata s většími plody jsou nezbytné spirály silné 8 – 10 mm, které vyrábí zámečník pan Burda. Jeho webové stránky najdete zdeNepodařilo se nám vypátrat žádného jiného výrobce či dodavatele takto silných spirál. Jsou sice za vyšší cenu, ale budete je mít napořád.


    Jak vylamovat postranní výhony rajčat?

    Vylamování postranních či bočních výhonů rajčat (též vyštipování zálistků) se provádí jen u tyčkových odrůd. Rostliny se vedou na jeden hlavní výhon vylamováním všech postranních výhonů, které raší v úžlabí listů (mezi listem a stonkem). Pozor, neplést postranní výhony s listy či vijany (květenstvími), které na rostlině necháváme.

    Postranní výhony je třeba odstranit zavčas, tedy v délce maximálně 10 – 15 cm. Pozdější vyštipování zpomaluje růst hlavního stonku a má za následek vznik větších ran, které se mohou stát vstupním místem infekce. Vyštipování se obvykle dělá jednou týdně. Jakmile je na rostlině vytvořeno 6 až 7 vijanů (květenství), můžeme zakrátit hlavní výhon. To bývá obvykle začátkem srpna. Plody na dalších vijanech by již nestihly dozrát. K dozrání potřebují cca dva měsíce od vykvetení.

    U keříčkových ani divokých rajčat se boční výhony nevyštipují.


    Mají se rajčatům odstraňovat listy?

    Zdravé listy určitě ne. Listy zásobují rostlinu energií a pomáhají vyživovat plody. Kromě toho listy kryjí plody, chrání je před deštěm a sluncem, čímž zabraňují jejich praskání. Proto odstraňujeme jen nemocné, žloutnoucí či zasychající listy, abychom zpomalili šíření plísní. Ty se často šíří od spodní části rostliny směrem nahoru. 

    divokých rajčat se listy neodstraňuji, u keříčkových většinou také ne.


    Co s nedozrálými plody rajčat?

    Zelená rajčata otrhejte před výskytem prvních podzimních mrazíků, což obvykle bývá koncem září až začátkem října. Uložte je v jedné vrstvě do bedýnky. Doma Vám v teple postupně dozrají. Můžete také vytrhat celé rostliny i s kořeny a zavěsit do skleníku, kůlny či garáže kořeny vzhůru. Plody potom vydrží ještě déle.


    Jaké jsou nejčastější problémy při pěstování rajčat?

    Plísňové choroby a praskání plodů. Z plísňových chorob jsou problematické zejména alternariová skvrnitost (taky čerň lilková, lat. Alternaria solani) a plíseň bramborová (taky plíseň rajčete, lat. Phytophthora infestans).

    Alternariová skvrnitost obvykle napadá rajčata dříve než plíseň bramborová, často již v polovině léta. V angličtině má proto označení „early blight“, zatímco plíseň bramborová je „late blight“ – přichází později, obvykle koncem léta či na podzim, když je vlhčí a chladnější počasí. Alternariová skvrnitost, na rozdíl od plísně bramborové, nebývá pro rajčata fatální. Zmenšuje asimilační plochu, může snížit výnosy, ale rajčata obvykle napadení přežijí a poskytnou uspokojivou úrodu. Mnohem horší je plíseň bramborová, která je nejnebezpečnější chorobou rajčat. Ve vlhkých letech může rychle zničit celou úrodu rajčat.


    Jaké jsou příznaky alternariové skvrnitosti (černě lilkové, lat. Alternaria solani) na rajčatech?

    Příznaky alternariové skvrnitosti rajčat jsou tyto:

    1. Na starších listech vznikají 3 – 6 mm velké, nepravidelné tmavohnědé skvrny.
    2. Skvrny se postupně zvětšují až na 1,5 cm, splývají a listy odumírají.
    3. Větší skvrny mají typické koncentrické kruhy a jsou žlutě lemovány.
    4. Na stoncích a květních stopkách jsou protáhlé, mírně propadlé hnědé skvrny, které jsou příčinou lámaní stonků a opadu květů a plodů.
    5. Na plodech, nejčastěji v její stopkové části, vznikají velké, tmavé, ostře ohraničené propadlé skvrny, které se za vlhka pokrývají černým sametovým povlakem výtrusů houby. Dužnina pod skvrnami je černá.

    (Zdroj: Obrazový atlas chorob a škůdců zeleniny střední Evropy, str. 136, Brno 2005.)


    Jaké jsou příznaky plísně bramborové na rajčatech?

    Příznaky plísně bramborové (Phytophthora infestnas) jsou tyto: 

    1. Na okrajích starších listů vznikají neohraničené šedozelené, vodnaté, později hnědé skvrny, které se rychle rozšiřují od okrajů listů na celý jejich povrch.
    2. Napadené listy rychle vadnou, tmavnou, scvrkávají se a hynou.
    3. Podobné, avšak podlouhlé skvrny, mohou být i na stoncích a řapících listů.
    4. Na plodech se nejdříve objevují malé šedozelené skvrnky, které se rychle rozšiřují. Nemocné pletivo hnědne a jeho povrch je pevný ale vrásčitý. Dužnina plodů pod skvrnami je tvrdá, až do hloubky zhnědlá.

    (Zdroj: Obrazový atlas chorob a škůdců zeleniny střední Evropy, str. 140, Brno 2005.)


    Jak se bránit alternariové skvrnitosti rajčat?

    Nepěstováním rajčat opakovaně na stejném místě, dodržením dostatečného odstupu od porostů brambor, používáním zdravých a sterilních substrátů, likvidací napadených částí rostlin.

    (Zdroj: Obrazový atlas chorob a škůdců zeleniny střední Evropy, str. 136, Brno 2005.)


    Jak se bránit plísni bramborové?

    Základem je zabránit vzniku dlouhodobé vlhkosti: Pěstovat rajčata na dobře prosluněném stanovišti s dostatečným pohybem vzduchu; chránit rostliny před deštěm jejich zastřešením nebo pěstováním u jižní zdi pod přesahem střechy; nezavlažovat celoplošně, ale ke kořenům.

    Pěstováním odolnějších odrůd, jako je Divoké červenéDivoké havajské a Primabella, můžete napadení zpozdit, nebo se mu i zcela vyhnout. Osvědčilo se také pěstování velmi raných odrůd, jako je LatahStupické polní rané a Siberian, které zaplodí a poskytnou úrodu dříve, než plíseň bramborová udeří.


    Co způsobuje praskání plodů rajčat?

    Praskání rajčat nabývá rok od roku a místo od místa různé intenzity. Jsou sezóny, kdy se projeví jen minimálně, ale mohou přijít roky, kdy Vám na zahrádce u některých odrůd popraskají téměř všechna rajčata a pukání plodů se promění ve faktor zásadně limitující sklizeň. Nejčastějšími příčinami praskání plodů jsou následující faktory: 

    1) Silný přísun vláhy po delším období sucha (nepravidelná závlaha, náhlý déšť).

    2) Vysoká půdní vlhkost.

    3) Dlouhodobá přítomnost vody na povrchu plodů (např. při dešti nebo celoplošné závlaze).

    4) Větší kolísání teplot (chladné noci a horké dny) a vysoká vzdušná vlhkost.

    5) Vystavenost plodů přímému slunci (důsledek otrhávání či úhynu listů, které zastiňují plody, nebo malých a nepočetných listů u některých odrůd).

    6) Vylamování bočních výhonů rajčat (tyčkové odrůdy jsou k praskání náchylnější než keříčková a divoká rajčata).

    7) Pěstování rajčat v širokém sponu.

    8) Odrůdy s malým počtem velkých plodů jsou k praskání náchylnější. 

    9) Odrůdy s tenkou či málo pružnou slupkou jsou k praskání náchylnější.


    Jak předejít praskání plodů rajčat?

    Při nepříznivém počasí (deštivo, vysoká vzdušná vlhkost, vydatný déšť po dlouhém suchu) se mu nelze zcela vyhnout. Můžeme však učinit opatření, která praskání alespoň omezí. Zaprvé tím, že zabráníme nepravidelnostem v přísunu vláhy, tedy pravidelnou závlahou a mulčováním, které omezí vysychání půdy. Zadruhé tím, že rajčata a jejich plody ochráníme před deštěm, například ve skleníku, pod přesahem střechy nebo vytvořením průhledné stříšky z igelitu. Zatřetí tím, že budeme rajčata pěstovat v hustějším sponu s menšími rozestupy mezi rostlinami. Začtvrté pěstitelskými opatřeními, která minimalizují expozici plodů přímému slunečnímu záření (nezaštipovat zbytečně listy, zabránit listovým chorobám). Zapáté pěstováním odrůd, které jsou k praskání méně náchylné. Z Katalogu permasemínek jsou to například odrůdy Divoké červené, Divoké havajské, Bite SizeTrixi a keříčková rajčata Latah nebo Siberian.


    Jak ochránit rajčata před slimáky?

    Nejzranitelnější jsou mladé sazeničky, které mohou slimáci zničit během jediné noci. Základem jsou proto silné sazenice a ruční sběr slimáků v počátcích sezóny než rostlinky zesílí. Rajčata na jaře raději nemulčujte, protože mulč poskytuje slimákům ideální úkryt. Tyčková či divoká rajčata pěstovaná na opoře jsou na zahrádce zamořené slimáky vhodnější než keříčkové odrůdy, protože slimáci se nedostanou tak snadno k plodům, které mohou vyžíráním poškodit.


    Jaký je rozdíl mezi tyčkovými a keříčkovými rajčaty?

    Tyčková neboli indeterminantní rajčata se pěstují s oporou. Obvykle se vedou na jeden hlavní výhon vylamováním všech bočních výhonů. Vyznačují se neomezeným růstem. Hlavní stonek dorůstá do výšky 5 – 15 metrů, čehož se využívá ve velkých sklenících. Na zahradě se zalamuje ve výšce opory nebo za 6. – 7. vijanem (květenstvím). Tyčková rajčata zakládají květenství za každým třetím listem. Sklízejí se postupně, po celou sezónu. Většinou plodí až do zámrazu, nebo dokud je nezničí nějaká choroba.

    Keříčkovým neboli determinantním rajčatům se boční výhony nevyštipují a většinou se pěstují bez opory. Je s nimi proto méně práce. Buď se plazí po zemi, nebo utvoří nízký keřík. Hlavní stonek dorůstá jen omezené délky, většinou do 0,7 m a květenství se tvoří za každým druhým listem. Jakmile keříčkové rajče zaplodí a poskytne úrodu, většinou celá rostlina odumře. Plodí během krátké doby, kdy je potřeba posklízet a zpracovat většinu úrody. Toho se hojně využívá při mechanizované sklizni rajčat, která se provádí jednorázově. Keříčková rajčata jsou šlechtěná zejména pro průmyslové zemědělství, ale najdou se mezi nimi i zajímavé odrůdy pro zahrádkáře. Ačkoli jsou velmi produktivní, obvykle postrádají komplexní intenzivní chuť tyčkových odrůd.

    Kromě tyčkových a keříčkových rajčat existuje ještě přechodný typ označovaný jako polodeterminantní či semideterminantní, který na hlavním stonku vytvoří 5 – 6 vijanů (květenství) a více se nerozrůstá.


    Co jsou divoká rajčata?

    Divoká rajčata, nazývaná někdy též „rybízová“, rostou jako plané rostliny v jihoamerických Andách, kde bylo rajče domestikováno. Existuje více než deset druhů divokých rajčat. V ČR se jako divoké rajče obvykle označuje jediný z těchto divokých druhů, druh Solanum Pimpinellifolium. Ten se oproti klasickému druhu Solanum Lycopersicum liší tím, že má menší plody, menší výnosy a větší nároky na prostor, ale některé jeho formy či kultivary mají velmi lahodné a sladké plody, které méně praskají a jsou odolnější vůči plísním. Tyto kultivary nabízíme v sortimentu permasemínek pod označením "divoká rajčata".


    Jak pěstovat divoká rajčata?

    Divoká rajčata se pěstují "na divoko". Bez opory, bez vylamování bočních výhonů, bez otrhávání nemocných listů. Je s nimi proto méně práce, ale vyžadují na zahrádce více prostoru. Velmi se osvědčilo vysazovat divoká rajčata do mulče, který brání v růstu plevelům a udržuje půdní vláhu, čímž redukuje následnou péči. Doporučený spon výsadby je 50 x 100 cm. Rostliny se navzájem prorostou a vytvoří souvislou rajčatovou houštinu.

    Pokud máte zahradu v chladnějším a vlhčím klimatickém regionu, případně ve vyšší nadmořské výšce, je výhodnější pěstovat divoká rajčata na síti na okurky natažené mezi dvěma kůly, do které se postupně vplétají narůstající výhony. Kari síť se jako opora moc neosvědčila, protože výhony rajčat se při zaplétání lámou. Výhodou pěstování na síti je spolehlivější dozrávání plodů a horší podmínky pro rozvoj plísně bramborové.


    Jak sklízet divoká rajčata?

    Plody divokých rajčat jsou drobné a při odtržení někdy praskají. Osvědčený postup sklizně je jako u vinné révy: Namísto individuálních plodů se ušmikne vždy celý trs, jakmile na něm uzrají všechny či většina plodů. Doma dáváme vždy celé trsy rajčátek do mísy na stůl a při jídle si je ke každý uždibuje úplně stejně, jako když se konzumuje vinná réva. 


    Co jsou balkonová rajčata?

    Rajčata vyšlechtěná pro pěstování na balkóně. Většinou se jedná o keříčkové odrůdy, ale mohou to být i zakrslé či stromkové odrůdy tyčkových rajčat. Vyznačují se tím, že mají potlačený či zpomalený růst, nezaberou mnoho místa a dají se pěstovat bez opory. Z balkonových odrůd máme v sortimentu permasemínek odrůdy Bogus Fruchta a Micro Tom.

    Kromě těchto odrůd se dají na balkoně pěstovat s oporou či vyvázáním odrůdy jako Black CherryGreen Tiger nebo divoká rajčata – máte-li rádi divoký balkón. Pro podrobné info k pěstování rajčat na balkóně doporučujeme tento článek.


    Proč pěstovat rané odrůdy rajčat?

    Protože se dříve dočkáte sklizně. Rajčata raných odrůd navíc stihnou uzrát před obvyklým atakem plísně bramborové. V chladnějších oblastech může být pěstování velmi raných odrůd jediným způsobem, jak si zajistit bez skleníku alespoň nějaká rajčata.


    Jaké jsou nejranější odrůdy rajčat?

    Úplně nejranější odrůdou v sortimentu permasemínek, a možná nejranější na světě vůbec, je keříčková odrůda Latah. Ve venkovních podmínkách dozrává již 50 dnů po výsadbě. Další velmi rané odrůdy jsou Stupické polní rané a Siberian.


    Jaké jsou nejodolnější odrůdy rajčat?

    Plísňovým chorobám, zejména plísni bramborové, jsou částečně odolné následující odrůdy divokých rajčat: Divoké červené, Divoké havajskéRote Murmel, Matt´s Wild Cherry, Divoké zlaté. Kromě toho jsou divoká rajčata také odolnější vůči praskání plodů než většina klasických odrůd. Tyčkové rajče Primavera má vyšší toleranci k alternariové skvrnitosti (žloutnutí a hnědnutí listů) než jiné odrůdy. Částečnou odolnost vůči plísni bramborové mají tyčková rajčata Clou, Dorenia, Sunviva, Primabella, Quadro, De Berao. Jedna z nejodolnějších odrůd vůči praskání plodů je tyčkové rajče Trixi.


    Které odrůdy rajčat mají nejsladší plody?

    Velmi sladké a lahodné plody mají všechna divoká rajčata v sortimentu Permasemínek. Mezi nimi vynikají výjímečnou cukernatostí svých plodů odrůdy Divoké havajské a Divoké bílé. Z tyčkových rajčat mají velmi sladké plody také odrůdy Green Envy, Green Doctor´s Frosted, Zuckertraube, Bite Size, Trixi, Primabella, Gardener´s Delight a Green Tiger. To vše jsou rajčata s mimořádně sladkými plody, které budou chutnat i dětem.


    Proč zůstávají plody rajčat kolem stopky zelené a nedozrají?

    Zelený límec či též zelená kapuce kolem stopky zralých plodů rajčat jsou typickým znakem některých odrůd. Nejedná se o vadu. Je to vlastnost daná geneticky. Setkáte se s ní například u odrůd Berner Rose či Stupické polní rané.

    Průmyslové odrůdy jsou záměrně šlechtěny, aby vypadaly „hezky“ a zelený límec neměly. Ovšem dle některých studií existuje spojitost mezi zeleným límcem a lepší – sladší chutí rajčat. Absence zeleného límce u supermarketových odrůd může být jedním z faktorů vysvětlujících jejich nepříliš dobrou chuť.


    Proč mi semena neklíčí?

    Nejčastější příčiny jsou tyto: Nekvalitní osivo, nízká či vysoká teplota, nedostatek vláhy, příliš hluboký výsev, příliš krátká doba od výsevu.

    1) Nekvalitní osivo s nízkou klíčivostí. Solidní osivářské firmy Vám takové osivo neprodají. První zásadou by proto mělo být kupovat semena z prověřených zdrojů. U nás v Permasemínkách si kvalitu semen pečlivě hlídáme a pravidelně testujeme jejich klíčivost. Nejste-li však přesto s klíčením spokojeni, neváhejte nám napsat na kvapil@permaseminka.cz. Než tak učiníte, projděte si prosím body níže.

    2) Nízká či vysoká teplota. Teplota má na klíčení semen zásadní vliv. Nízká teplota patří častým příčinám nevyklíčení semen. Týká se to zejména rajčat, paprik, lilku, okurek, melounů, ačokči. Optimální teplota pro vyklíčení semen těchto druhů se pohybuje v rozmezí 25 - 30°C. Některá semena vyžadují k vyklíčení naopak teplotu nižší v rozmezí 15 - 20°C. To je případ salátu, špenátu, cibule a hrachu. Při vyšších teplotách může být klíčení semen těchto druhů problematické.

    3) Nedostatek vláhy. Semena potřebují k vyklíčení vláhu. V suchém stavu klíčit nezačnou. Problém může nastat, když částečně naklíčená semena po výsevu vyschnou. V suchu jim okamžitě zasychá klíček a nastává uhynutí. Proto je důležité výsevní misky či oseté záhony pravidelně zavlažovat a nenechat nikdy vyschnout. Zároveň ale pozor na přemokření a vyplavení semen.

    4) Příliš hluboký výsev. Drobná semena zasetá příliš hluboko nemají dost energie k tomu, aby prorazila silnou vrstvou zeminy či substrátu. Platí jednoduché pravidlo, že semena vysévám přibližně do hloubky rovné čtyřnásobku jejich velikosti. Drobná semínka opatrně přihrneme jen několika mm substrátu. Větší semena můžou přijít do hloubky pět až deset centimetrů (fazole, bob).

    5) Příliš krátká doba od výsevu. I v optimálních podmínkách může klíčení některých semen trvat sedm až deset dnů. Nejsou-li podmínky optimální (například z důvodu nízké teploty), může se klíčení protáhnout na tři týdny až měsíc. To platí pro většinu zeleninových semen. U semen některých trvalek, stromů a keřů však klíčení běžně trvá tři a více měsíců, přičemž je zde nutná stratifikace - dlouhodobé vystavení semen chladu a vlhku.


    Jak dlouho semena vydrží klíčivá?

    Počítejte s tím, že při běžné pokojové teplotě Vám zakoupená semena vydrží minimálně jeden rok nebo déle. Jak dlouho přesně - to se odvíjí od druhu a staří semen. Každopádně se nemusíte obávat, že když koupíte semena například na podzim, nevydrží Vám do jara. Doba spotřeby je vždy uvedena na obalech, v nich jsou semena balena. Pokud semena uchováte na suchém a chladném místě, vydrží Vám až pět let. V mražáku při teplotě -18°C mohou vydržet až 20 let. 


    Jak správně skladovat semena?

    Základní podmínky správného skladování semen jsou: Sucho, chladno a temno.

    1) Sucho. Semena musejí být dobře vysušená a zabezpečená proti zvlhnutí. Máte-li doma relativní vlhkost nad 60%, uložte semena do plastových sáčků se zipem nebo sklenic s klipovým uzávěrem a gumovým těsněním.

    2) Chladno. Čím nižší teplota, tím déle semena vydrží. Uložte je proto doma na co nejchladnější místo. Pokud chcete semena uchovat po dobu deseti a více let, uložte je do mražáku při teplotě -18°C. Tak Vám vydrží až dvacet let. Ujistěte se ale před tím, že jsou opravdu dobře vysušená. Jinak by je mráz mohl poškodit.

    3) Temno. Na semena by nemělo svítit přímé slunce a ideální je uchovávat je v úplné tmě. Třeba jako sušené bylinky. Sucho a chladno jsou ovšem důležitější faktory.


    Může mráz poškodit semena?

    Dobře vysušená semena mráz nepoškodí. Nemusíte se tedy bát zasílání semen poštou v zimě, když je venkovní teplota pod nulou. Semena, která nabízíme, jsou z naší vlastní produkce, takže můžeme garantovat, že jsou dostatečně suchá na to, aby je mráz nepoškodil.


    Jaké jsou výhody jedlých trvalek?

    1) Nenáročná péče. Oproti tradiční jednoleté zelenině je s nimi méně práce. Jakmile se Vám rozrostou, starají se o sebe do značné míry samy a vyžadují jen občasné mulčování. Navíc je nemusíte vysévat či vysazovat každý rok znovu jako jednoletou zeleninu. 

    2) Lze je pěstovat na marginálních místech. Mnohé jedlé trvalky lze pěstovat na takových místech v zahradě, kde by se zelenině příliš nedařilo. Například v polostínu, pod stromy, na kamenitých, mělkých a neúrodných půdách.

    3) Vyšší obsah vitamínů a minerálů. Je pravděpodobné, že obsah vitamínů a minerálů v jedlých trvalkách je vyšší než v klasické zelenině.

    4) Vyšší odolnost vůči suchu. Jedlé trvalky tvoří mohutnější kořenový systém, který trvale prokořeňuje půdu. Jsou tudíž odolnější vůči suchu a není třeba je zavlažovat tak intenzivně jako jednoletou zeleninu.

    5) Časně jarní sklizeň. Většina jedlých trvalek se sklízí na jaře v době, kdy se jednoletá zelenina teprve vysévá či začíná rašit. Díky tomu Vám zajistí vitamíny a minerály v době, kdy jich klasická zeleninová zahrádka mnoho nabídnout nedokáže.


    Co lze pěstovat doma bez zahrádky?

    Bytové zahradničení se musí vypořádat se dvěma limitujícími faktory, jimiž jsou nedostatek místa a nedostatek světla. Platí to jak pro pěstování na balkóně, tak pro pěstování doma za oknem. Jedině správným výběrem plodin a odrůd se lze těmto limitům přizpůsobit.

    Nedostatek místa dobře snášejí chilli papričky zakrslejšího vzrůstu. Například odrůdy Numex Twilight nebo Gelbe Kirschen. Nebudou sice plodit tak hojně jako na prosluněné zahrádce, ale pálivého kapsaicinu sklidíte pořád dost. Z rajčat jsou dobře adaptované na nedostatek místa balkonová rajčata, která lze pěstovat v květináčích. Jsou to odrůdy Red Robin, Micro Tom a Bogus Fruchta.

    Nedostatek světla snáší nejlépe listová zelenina. Velice vhodná pro pěstování v truhlících je roketa setá, která neuvěřitelně rychle roste a dá se pěstovat i v zimním období. Podobně saláty či portulák, a pokud plánujete bytovou zahrádku na déle než rok, tak můžete zkusit i jedlé trvalky - například cibuli sečku nebo česnek ořešec.