- Posledních 98 ks skladem



cca 8 ks | klíčivost 98 %
| TYKEV OBECNÁ | CUCURBITA PEPO |
"Bramborová" dýně s dekorativními plody ve tvaru knedlíku, velkými právě na jednu porci jídla. Plody jsou vhodné k nadívání. Lze je péct i vařit. Nahradí brambory. Jsou velmi sladké a lahodné. Skvělá skladovatelnost - v suchu a teple vydrží až 10 měsíců! Průměrný výnos 8 - 10 plodů na jedné rostlině.
Přečíst více expand_moreBramborové dýně, tzv. "delikaty", kam patří i odrůda Sweet Dumpling, jsou nejsladší a nejchutnější dýně druhu Cucurbita pepo (tykev obecná). Carol Deppe ve své knize Nezdolný zahradník o těchto dýních píše: "Můj nejčastější způsob úpravy delikat je propíchat každý plod, aby unikala pára, vložit do hrnce s vodou, držet je ponořené pomocí obráceného pařáku zatíženého kamenem a vařit do měkka. Tato metoda se dá použít pro plody s tenkou dužninou i pro ty pěkně silné. Navíc se tím zkrátí čas přípravy, protože vařenou delikatu je mnohem snadnější rozkrojit a vybrat semena."
Sweet Dumpling je japonská odrůda z roku 1976.
Klíčení bezproblémové, skvěle roste i na polostinném dostatečně vyhnojeném stanovišti, vysoký výnos. Plody jsou stejně dekorativní jako okrasné dýně a jako bonus jsou chutné k jídlu.
HLOUBKA VÝSEVU: 3 cm
VÝSEV DOMA: duben - květen
VÝSADBA VEN: květen - červen
PŘÍMÝ VÝSEV: Doporučujeme předpěstovávat sazeničky, ale pokud máte k dispozici větší množství semen, je možný i přímý výsev.
POLOHA: plné slunce
OPTIMÁLNÍ TEPLOTA PRO KLÍČENÍ: 24 °C
VÝŠKA: 70 cm
SPON (NÁROKY NA PROSTOR): 100 x 100 cm
UMÍSTĚNÍ: venku
SKLIZEŇ: Zralý plod dýně se nejlépe pozná podle barvy - slupka dýně zežloutne.
NÁVOD NA PĚSTOVÁNÍ:
I když lze dýně pěstovat z přímého výsevu, doporučujeme předpěstovat sazeničky na chráněném stanovišti doma či ve skleníku. Venku jsou klíčící semena ohrožena řadou faktorů, které lze doma eliminovat (slimáci, hraboši, ptáci, mráz).
Vysejte v druhé půli dubna. Předpěstované sazenice vysaďte na zahradu v druhé polovině května.
Pro dobrou násadu plodů vysaďte alespoň čtyři a více rostlin, aby se vzájemně dobře opylily. Jedná se o cizosprašný druh.
Ano, oficiálně jsou Permasemínka v režimu ekologického zemědělství s produkcí certifikovaného bioosiva od roku 2021. Semena vypěstovaná od tohoto roku dál jsou tedy bio. Nicméně v reálu v Permasemínkách již deset let hospodaříme ekologicky bez pesticidů a průmyslových hnojiv. Fungujeme dokonce v daleko přísnějším ekologickém režimu než stanovuje zákon o ekologickém zemědělství, který povoluje některé chemické postřiky na ochranu rostlin. Na naší farmě jsme nikdy žádné pesticidy nepoužili. Semínka nemoříme.
Nejčastější příčiny špatného klíčení semen jsou nekvalitní osivo, nízká či vysoká teplota, nedostatek vláhy, příliš hluboký výsev, příliš krátká doba od výsevu.
1) Nekvalitní osivo s nízkou klíčivostí. Solidní osivářské firmy Vám takové osivo neprodají. První zásadou by proto mělo být kupovat semena z prověřených zdrojů. U nás v Permasemínkách si kvalitu semen pečlivě hlídáme a pravidelně testujeme jejich klíčivost. Nejste-li však přesto s klíčením spokojeni, neváhejte nám napsat na info@permaseminka.cz. Než tak učiníte, projděte si prosím body níže.
2) Nízká či vysoká teplota. Teplota má na klíčení semen zásadní vliv. Nízká teplota patří častým příčinám nevyklíčení semen. Týká se to zejména rajčat, paprik, lilku, okurek, melounů, ačokči. Optimální teplota pro vyklíčení semen těchto druhů se pohybuje v rozmezí 25 - 30°C. Některá semena vyžadují k vyklíčení naopak teplotu nižší v rozmezí 15 - 20°C. To je případ salátu, špenátu, cibule a hrachu. Při vyšších teplotách může být klíčení semen těchto druhů problematické.
3) Nedostatek vláhy. Semena potřebují k vyklíčení vláhu. V suchém stavu klíčit nezačnou. Problém může nastat, když částečně naklíčená semena po výsevu vyschnou. V suchu jim okamžitě zasychá klíček a nastává uhynutí. Proto je důležité výsevní misky či oseté záhony pravidelně zavlažovat a nenechat nikdy vyschnout. Zároveň ale pozor na přemokření a vyplavení semen.
4) Příliš hluboký výsev. Drobná semena zasetá příliš hluboko nemají dost energie k tomu, aby prorazila silnou vrstvou zeminy či substrátu. Platí jednoduché pravidlo, že semena vysévám přibližně do hloubky rovné čtyřnásobku jejich velikosti. Drobná semínka opatrně přihrneme jen několika mm substrátu. Větší semena můžou přijít do hloubky pět až deset centimetrů (fazole, bob).
5) Příliš krátká doba od výsevu. I v optimálních podmínkách může klíčení některých semen trvat sedm až deset dnů. Nejsou-li podmínky optimální (například z důvodu nízké teploty), může se klíčení protáhnout na tři týdny až měsíc. To platí pro většinu zeleninových semen. U semen některých trvalek, stromů a keřů však klíčení běžně trvá tři a více měsíců, přičemž je zde nutná stratifikace - dlouhodobé vystavení semen chladu a vlhku.
Počítejte s tím, že zakoupená semena vydrží minimálně jeden rok nebo déle. Jak dlouho přesně - to se odvíjí od druhu a staří semen a také od podmínek skladování. Každopádně se nemusíte obávat, že když koupíte semena například na podzim, nevydrží Vám do jara. Doba spotřeby je vždy uvedena na obalech, v nichž jsou semena balena. Pokud semena uchováte na suchém a chladném místě (pod 20°C), vydrží Vám až pět let. V mražáku při teplotě -18°C mohou vydržet až 20 let.
Základní podmínky správného skladování semen jsou: Sucho, chladno a temno.
1) Sucho. Semena musejí být dobře vysušená a zabezpečená proti zvlhnutí. Máte-li doma relativní vlhkost nad 60%, uložte semena do plastových sáčků se zipem nebo sklenic s klipovým uzávěrem a gumovým těsněním.
2) Chladno. Čím nižší teplota, tím déle semena vydrží. Uložte je proto doma na co nejchladnější místo. Pokud chcete semena uchovat po dobu deseti a více let, uložte je do mražáku při teplotě -18°C. Tak Vám vydrží až dvacet let. Ujistěte se ale před tím, že jsou opravdu dobře vysušená. Jinak by je mráz mohl poškodit.
3) Temno. Na semena by nemělo svítit přímé slunce a ideální je uchovávat je v úplné tmě. Třeba jako sušené bylinky. Sucho a chladno jsou ovšem důležitější faktory.
Dobře vysušená semena mráz nepoškodí. Nemusíte se tedy bát zasílání semen poštou v zimě, když je venkovní teplota pod nulou. Semena, která nabízíme, jsou z naší vlastní produkce, takže můžeme garantovat, že jsou dostatečně suchá na to, aby je mráz nepoškodil.
Ano, dýně jsou cizosprašné a křížení je u nich běžné. Dochází k němu ovšem jen mezi odrůdami uvnitř stejného druhu. V ČR se pěstují tři základní druhy dýní: Tykev obecná, tykev velkoplodá a tykev muškátová. Budete-li na zahrádce pěstovat tři různé odrůdy a každá bude spadat do jiného druhu, křížení je velmi nepravděpodobné. Můžete tedy semenařit na jednom místě například cuketu Costates Romanesco, hokaido Red Kuri a máslovou dýni Waltham Butternut, aniž by hrozilo, že s prokříží a ztratí svou pravost. Každá z nich přináleží jinému druhu.
Budete-li však pěstovat dvě odrůdy stejného druhu, například hokaido Red Kuri a Sweet Meat Oregon Homestead, obě patřící k druhu tykve velkoplodé, pravděpodobně dojde k jejich prokřížení. Na plodech při sklizni to nepoznáte, ale ze semen, která z plodů vydlabete, Vám příští rok mohou vyrůst tzv. F1 kříženci. Při šlechtění se to někdy dělá záměrně, ale při semenaření se tomu snažíme zabránit, aby nebyla dotčena čistota udržovaných odrůd. Pozor, ke křížení může docházet i s odrůdami, které pěstuje někdo jiný v okruhu přibližně 300 m kolem Vaší zahrady.
Nejefektivnější ekologická ochrana před slimáky na zahradě je ruční sběr kombinovaný s kladením pastí, případně nasazení kachen. Zeleninu je lepší nemulčovat, zejména doporučujeme vyhnout se organickému mulči, který slimákům poskytuje úkryt. Nic jiného se nám v Permasemínkách neosvědčilo. Aromatické bylinky, jehličí, popel, drcené skořápky apod. jsou jen ztrátou času a proti slimákům nefungují.
Není třeba slimáky sbírat po celý rok. Důležitá je ochrana rostlin zejména v jarním období, kdy jsou drobné a zranitelné. Jakmile zesílí, slimáci již pro ně nejsou hrozbou. Slimáci se sbírají v době, kdy na zahradu nesvítí přímé slunce. To jest večer po západu či ráno před východem slunce, za deštivého a zamračeného počasí, případně za tmy s čelovkou. Při jasném dni jsou slimáci zalezlí v úkrytech, těžko se hledají a posbíráte jich málo.
Velmi se nám osvědčilo kombinovat sběr s kladením pastí z prken či velkých listů rostlin, jako je bohyška, rebarbora či křen. Prkna či listy se rozloží kolem záhonů a slimáci se pod ně začnou stahovat. Pak už jen čas od času prkna otočíte a slimáky máte pěkně pohromadě na jedno místě.
Bytové zahradničení se musí vypořádat se dvěma limitujícími faktory, jimiž jsou nedostatek místa a nedostatek světla. Platí to jak pro pěstování na balkóně, tak pro pěstování doma za oknem. Jedině správným výběrem plodin a odrůd se lze těmto limitům přizpůsobit.
Nedostatek místa dobře snášejí chilli papričky zakrslejšího vzrůstu. Například odrůdy Numex Twilight nebo Gelbe Kirschen. Nebudou sice plodit tak hojně jako na prosluněné zahrádce, ale pálivého kapsaicinu sklidíte pořád dost. Z rajčat jsou dobře adaptovaná na nedostatek místa balkonová rajčata, která lze pěstovat v květináčích. Jsou to odrůdy Red Robin, Micro Tom a Bogus Fruchta. Existuje dokonce balkonová mrkev, odrůda Parmex, která je díky zakrslému kořenu skvěle adpatovaná na limitovaný prostor truhlíků či květináčů!
Nedostatek světla snáší nejlépe listová zelenina. Velice vhodná pro pěstování v truhlících je roketa setá, která neuvěřitelně rychle roste a dá se pěstovat i v zimním období. Podobně portulák a saláty, z nichž lze doporučit starou odrůdu Stupický kamenáč, která má velmi malé hlávky. Pokud plánujete bytovou zahrádku na déle než rok, tak můžete zkusit i jedlé trvalky - například cibuli sečku nebo česnek ořešec.
Hybrid = kříženec. Hybridní F1 semena vznikají zkřížením dvou či více rodičovských linií. Dokáže je produkovat pouze šlechtitelská firma, která má vybrané linie pod kontrolou. Hybridní semena nejsou v první tzv. F1 generaci geneticky stabilní. Při semenaření u nich proto dochází ke štěpení znaků a obvykle i poklesu kvality. Proto nejsou vhodná ke svépomocnému množení. Pěstitelé je obvykle každý rok znovu kupují.
Naopak nehybridní semena jsou geneticky stabilní. Při dodržení základních pravidel semenaření jsou množitelná bez výraznějších změn a kdokoli si je může svépomoci množit.
Ne. Chceme našim zákazníkům poskytovat pouze odrůdy nehybridní, které jsou geneticky ustálené a dají se semenařit.
Hybridní semena poznáte tak, že na pytlíku se semeny je napsáno buď „hybrid“ nebo „F1“. Pokud tam nic z toho uvedeno není, jedná se o nehybridní osivo a lze ho semenařit. Permasemínka jsou vždy nehybridní.
Protože na hybridních semen lze více vydělat. Hybridní semena vznikají křížením několika linií, které má pod kontrolou jen šlechtitel či osivářská firma. Nikdo jiný potom nemůže hybridní semena množit, aniž by došlo ke ztrátě důležitých znaků odrůdy. To pěstitele odrazuje od semenaření a naopak je to motivuje k opakovaným nákupů hybridních semen. To vše je pro osivářské firmy ekonomicky výhodné.