Garantujeme Vám kvalitní osivo, které vyklíčí a z něhož vyroste kvalitní a chutná zelenina. Pokud nebudete spokojeni s klíčivostí semen, nebo dokonce s tím, co Vám ze semen vyroste, vrátíme Vám peníze nebo pošleme náhradní balení semínek. Stačí, když nám napíšete důvod Vaší nespokojenosti a že chcete uplatnit tuto garanci. Pište prosím na email: info@permaseminka.cz. Myslíme si, že tuto garanci nebudete muset využít, ale jsme připraveni ji kdykoli dodržet!
Množitelná semínka
Jakmile si permasemínka jednou koupíte, můžete si je množit sami. Nemusíte je kupovat pořád znovu. Ušetříte peníze a získáte přebytky semínek pro své sousedy a přátele.
Díky množitelnosti si můžete uchovat své oblíbené odrůdy a pěstovat je i v letech, kdy jsou u nás na e-shopu vyprodané.
Množitelnost permasemínek je dána tím, že jsou nehybridní. To znamená, že si při množení uchovají spolehlivě své vlastnosti i v dalších generacích.
Tím se permasemínka liší od hybridních F1 semen.
Bez chemie
Již přes deset let budujeme kolekci nejlepších semen pro pěstování bez chemie ve středoevropských podmínkách. Posláním Permasemínek je přinášet pěstitelům semena testovaná a množená v ekologických podmínkách; odrůdy selektované v ekosystémech nezamořených pesticidy. Obojí je v Česku a na Slovensku vzácné a špatně dostupné. Permasemínka to chtějí změnit.
Výhodou drobných plodů této chilli papričky je, že po utržení snadno a rychle uschnou. Jsou velmi vhodné k usušení a rozdrcení na pálivé chilli koření.
Plody dozrávají ze zelené do červené barvy. I nezralé zelené plody lze konzumovat. Jsou méně pálivé než zralé červené plody.
Divoká chilli se dá přezimovat doma v nádobě. Plody na rostlině doma při pokojové teplotě seschnou, ale nezplesniví, takže se dají uždibovat třeba i o Vánocích a v lednu. Na jaře potom rychle obrazí, vykvete a můžete sklízet chilli dříve, než když si pěstujete zcela nové rostlinky.
Poznámka k názvu: "Divoká chilli paprička" je lidový název, pod nímž jsme tuto odrůdu získali. Ve skutečnosti se nejedná o divokou papriku, ale o domestikovanou formu papriky křovité.
S výsevem paprik počkejte do března. Únorové výsevy mohou způsobit přerostlé a vytahané sazenice.
Vysejte více semen, než kolik chcete sazenic. Nejlépe celý obsah sáčku. Ne každé semínko musí vyklíčit. Ne každá sazenička přežije.
Semínka paprik potřebují k vyklíčení fakt hodně tepla. Více než rajčata. Optimálně 30 °C. Při nižších teplotách se snižuje klíčivost a semena nemusí vyklíčit vůbec!
Vysejte nejprve do jedné nádobky do výsevního substrátu do hloubky max. 5 mm. Pravidelně zavlažujte. Substrát nesmí vyschnout. Vyklíčené semenáčky umístěte na co nejlépe prosvětlené místo (okno, skleník). V tomto stádiu paprikám stačí běžná pokojová teplota kolem 20°C.
Semenáčky ve stádiu prvních či druhých dvou pravých lístků přepíchejte do samostatných kelímků. Vyhněte se platům od vajec a rolím od toaletního papíru, protože tyto materiály ve vlhku mohou plesnivět. Dejte pozor, abyste semenáčky neutopili příliš hluboko pod okrajem kelímku, kde by neměly dost světla a mohly by se vytahovat do „nitek“.
Ven vysaďte v druhé polovině května, kdy je riziko přízemních mrazíků minimální, ve vyšších polohách až v červnu. Mráz papriky spálí.
Před výsadbou doporučujeme sazenice asi týden otužovat, aby se aklimatizovaly venkovním podmínkám. Zejména přímému slunci je důležité vystavovat je postupně. První den např. hodinu a další dny expozici venkovním podmínkám prodlužovat. Předejdete tak popálení sluncem, které často poškodí doma předpěstované sazenice a může je i zcela zahubit.
Jsou permasemínka bioosivem?
Ano, oficiálně jsou Permasemínka v režimu ekologického zemědělství s produkcí certifikovaného bioosiva od roku 2021. V Permasemínkách hospodaříme a vždy jsme hospodařili zcela bez chemie. Semínka nemoříme. Dodržujeme zásady ekologického zemědělství, jak jsou stanoveny v Zákoně o ekologickém zemědělství.
Naší kontrolní organizací je Biokont: CZ-BIO-003. Registrace je na Marka Kvapila, který je registrovaný jako ekologický zemědělec a zodpovídá za činnost Permasemínek.
Přesto v tuto chvíli nejsou všechna naše semena oficiálně bio. Z jednoho důvodu. Poptávka po permasemínkách neustále roste. Abychom ji uspokojili, musíme přikupovat nové pozemky. Přechod do ekologického zemědělství na novém pozemku trvá dva roky.
Semena vypěstovaná na novém pozemku jsou z tzv. přechodného období. I když při jejich výrobě neaplikujeme žádné chemické ošetření, certifikaci bio nemají.
Je to však dočasný stav.
Jaký je rozdíl mezi hybridními a nehybridními semen y?
Hybrid =kříženec. Hybridní F1 semena vznikají zkřížením dvou či více rodičovských linií. Dokáže je produkovat pouze šlechtitelská firma, která má vybrané linie pod kontrolou. Hybridní semena nejsou v první tzv. F1 generaci geneticky stabilní. Při semenaření u nich proto dochází ke štěpení znaků a obvykle i poklesu kvality. Proto nejsou vhodná ke svépomocnému množení. Pěstitelé je obvykle každý rok znovu kupují.
Naopak nehybridní semena jsou geneticky stabilní. Při dodržení základních pravidel semenaření jsou množitelná bez výraznějších změn a kdokoli si je může svépomoci množit.
Jsou v sortimentu Permasemínek i hybridní semena (odrůdy)?
Ne. Chceme našim zákazníkům poskytovat pouze odrůdy nehybridní, které jsou geneticky ustálené a dají se semenařit.
Jak poznat hybridní semena?
Hybridní semena poznáte tak, že na pytlíku se semeny je napsáno buď „hybrid“ nebo „F1“. Pokud tam nic z toho uvedeno není, jedná se o nehybridní osivo a lze ho semenařit. Permasemínka jsou vždy nehybridní.
Proč osivářské firmy nabízejí stále více hybridní odrůdy?
Protože na hybridních semenech lze více vydělat. Hybridní semena vznikají křížením několika linií, které má pod kontrolou jen šlechtitel či osivářská firma. Nikdo jiný potom nemůže hybridní semena množit, aniž by došlo ke ztrátě důležitých znaků odrůdy. To pěstitele odrazuje od semenaření a naopak je to motivuje k opakovaným nákupům hybridních semen. To vše je pro osivářské firmy ekonomicky výhodné.
Jak na slimáky bez chemie?
Nejefektivnější ekologická ochrana před slimáky na zahradě je ruční sběr kombinovaný s kladením pastí, případně nasazení kachen. Zeleninu je lepší nemulčovat, zejména doporučujeme vyhnout se organickému mulči, který slimákům poskytuje úkryt. Nic jiného se nám v Permasemínkách neosvědčilo. Aromatické bylinky, jehličí, popel, drcené skořápky apod. jsou jen ztrátou času a proti slimákům nefungují.
Není třeba slimáky sbírat po celý rok. Důležitá je ochrana rostlin zejména v jarním období, kdy jsou drobné a zranitelné. Jakmile zesílí, slimáci již pro ně nejsou hrozbou. Slimáci se sbírají v době, kdy na zahradu nesvítí přímé slunce. To jest večer po západu či ráno před východem slunce, za deštivého a zamračeného počasí, případně za tmy s čelovkou. Při jasném dni jsou slimáci zalezlí v úkrytech, těžko se hledají a posbíráte jich málo.
Velmi se nám osvědčilo kombinovat sběr s kladením pastí z prken či velkých listů rostlin, jako je bohyška, rebarbora či křen. Prkna či listy se rozloží kolem záhonů a slimáci se pod ně začnou stahovat. Pak už jen čas od času prkna otočíte a slimáky máte pěkně pohromadě na jednom místě.
Kdy sklízet papriky a jak poznat, že jsou zralé?
Nejlepším indikátorem zralosti je u papriky barva plodů. Ta se obvykle v průběhu zrání mění ze zelené do červené. U některých odrůd se však mohou vyskytnout v různých stádiích zralosti i jiná zbarvení.
Zeleninové papriky se často sklízejí před dosažením plné zralosti, již při tzv. technické či konzumní zralosti, kdy mají plody zbarvené buď do zelené (Sweet Chocolate) a žluté, někdy i fialové či nazelenale bílé barvy. Je to dáno odrůdou. Dají se sklízet i později v plné botanické zralosti, kdy plody získávají svou finální červenou (Pantos), žlutou, oranžovou či hnědou (Sweet Chocolate) barvu a často i sladší chuť.
Naopak kořeninové papriky včetně chilli papriček se obvykle sklízejí až ve zralosti botanické, kdy plody získávají svou finální červenou, žlutou (Gelbe Kirschen), oranžovou (Numex Twilight) či hnědou barvu. Chilli papričky dosahují maximální pálivosti právě v botanické zralosti. Některé odrůdy kořeninových paprik se však mohou sklízet i v konzumní zralosti, kdy jsou jejich plody dosud zelené (Jalapeňos), žluté či fialové (Numex Twilight). Časnější sklizní lze zredukovat jejich pálivost.
Jak vypěstovat sazenice paprik ze semen?
Papriky, aby vyrostly ze semen v pěkné sazenice, potřebují více času a vyšší teplotu než rajčata. Proto se vysévají již od poloviny února. Nejzazší termín výsevu je polovina března.
Optimální teplota pro vyklíčení semen papriky je 25-30°C. Při teplotě pod 20°C klíčí semena pomalu a nespolehlivě. Při ještě nižších teplotách se dokonce klíčení zcela zastavuje. Doma je řešením umístit výsevní misku se semeny někam ke zdroji tepla: Na topení, ke kamnům, do kotelny apod. Semena k vyklíčení nepotřebují žádné světlo. Je tedy možné umístit je do úplné tmy - za předpokladu, že je budete pravidelně kontrolovat a jakmile vyklíčí, tak je ihned přemístíte na světlo.
Všechna semena vysejte nejprve do výsevní misky. Ve stádiu prvních dvou pravých lístků je přepíchejte do samostatných kontejnerů. Sazeničkám papriky stačí k růstu teplota 15 - 20°C. Potřebují ale dostatek světla, aby se nevytahovaly. Umístěte je například na parapet jižně orientovaného okna. Nebo na zasklený balkon. Doma za oknem se ovšem vytahování nedá zcela zabránit. Částečně pomůže pravidelné otáčení rostlin.
Kdy a jak vysadit papriky?
Papriky se vysazují v druhé polovině května, když pominulo nebezpečí mrazů. V polohách nad 300 m n. m. raději až začátkem června. Dříve jen tehdy, máte-li dostatek rezervní sadby.
Papriky jsou teplomilným druhem. Vyberte jim proto nejteplejší a nejlépe prosluněné místo na zahradě. V chladnějších oblastech pěstujte ve skleníku, foliovníku či pařeništi - zde lze papriky vysazovat dříve, od poloviny dubna. Nebo se zaměřte na rané odrůdy jako je Sweet Chocolate, Numex Twilight nebo Gelbe Kirschen.
Sazenice mohou mít nasazená poupata, neměly by však kvést. Proto případné květy či malé plody těsně před výsadbou otrhejte. Rostliny před založením plodů musí nejprve zesílit. Týden před výsadbou sazenice otužujte, aby si postupně zvykly na přímé slunce a venkovní počasí.
Paprika se vysazuje tzv. na vodu. Vyhlubte si jamky, prolijte je vodou a počkejte, až se voda vsákne. Sazenice vysaďte malinkou hlouběji, než byly v kontejnerech. Doporučený spon výsadby je 50 x 30 cm.
Jak pečovat o papriky?
Při pěstování paprik jsou rozhodující tyto faktory: Dostatečná závlaha, prosluněné stanoviště, pravidelné kypření půdy, odstraňování plevelů, dostatek živin a případně zajištění opory.
Papriky mají plytký kořenový systém a jsou tudíž mimořádně náchylné k nedostatku vody. Mnohem náchylnější než rajčata. Vyžadují pravidelnou a vydatnou závlahu. A to zejména při pěstování na lehčích a písčitých půdách.
Paprika potřebuje plné slunce. Nesnáší stín ani polostín, kde roste do listu a plodí jen málo.
Papriky špatně snášejí konkurenci plevelů a utuženou půdu s nedostatkem kyslíku. Proto je v průběhu vegetace alespoň dvakrát či třikrát okopejte a motykou či plečkou narušte půdní škraloup.
U zeleninové papriky je hnojení stejně důležité jako závlaha. Zejména na chudších a méně úrodných (lehkých či kamenitých) půdách. Ideální je při výsadbě přihodit pod každou sazenici lopatu kompostu či dobře uleželého hnoje.
Některé zeleninové papriky s většími plody se pod jejich tíhou mohou vylamovat. Vyplatí se jim proto zajistit oporu. Většina chilli paprik s drobnými plody však oporu nevyžaduje.
Jak pěstovat papriku jako trvalku?
Papriky se sice obvykle pěstují jako jednoletky, ale ve skutečnosti se jedná o trvalky. Problém je, že u nás nepřežijí zimu. Pokud je však na zimu vykopete, přesadíte do květináče a schováte domů, nezmrznou. Je třeba to stihnout před prvními podzimními mrazíky. Potom můžete sklízet čerstvé papriky ještě o Vánocích či v lednu. Na jaře v květnu je znovu vysaďte ven na zahradu. Před tím každou rostlinu zastřihněte a odstraňte veškeré uschlé části stonku.
V Permasemínkách máme dobrou zkušenost zejména s přezimováním chilli papriček. Úspěšně jsme přezimovali například odrůdu Numex Twilight nebo Alberto´s Locoto.
Proč mi semena neklíčí?
Nejčastější příčiny špatného klíčení semen jsou nekvalitní osivo, nízká či vysoká teplota, nedostatek vláhy, příliš hluboký výsev, příliš krátká doba od výsevu.
1) Nekvalitní osivo s nízkou klíčivostí. Solidní osivářské firmy Vám takové osivo neprodají. První zásadou by proto mělo být kupovat semena z prověřených zdrojů. U nás v Permasemínkách si kvalitu semen pečlivě hlídáme a pravidelně testujeme jejich klíčivost. Nejste-li však přesto s klíčením spokojeni, neváhejte nám napsat na info@permaseminka.cz. Než tak učiníte, projděte si prosím body níže.
2) Nízká či vysoká teplota. Teplota má na klíčení semen zásadní vliv. Nízká teplota patří častým příčinám nevyklíčení semen. Týká se to zejména rajčat, paprik, lilku, okurek, melounů, ačokči. Optimální teplota pro vyklíčení semen těchto druhů se pohybuje v rozmezí 25 - 30°C. Některá semena vyžadují k vyklíčení naopak teplotu nižší v rozmezí 15 - 20°C. To je případ salátu, špenátu, cibule a hrachu. Při vyšších teplotách může být klíčení semen těchto druhů problematické.
3) Nedostatek vláhy. Semena potřebují k vyklíčení vláhu. V suchém stavu klíčit nezačnou. Problém může nastat, když částečně naklíčená semena po výsevu vyschnou. V suchu jim okamžitě zasychá klíček a nastává uhynutí. Proto je důležité výsevní misky či oseté záhony pravidelně zavlažovat a nenechat nikdy vyschnout. Zároveň ale pozor na přemokření a vyplavení semen.
4) Příliš hluboký výsev. Drobná semena zasetá příliš hluboko nemají dost energie k tomu, aby prorazila silnou vrstvou zeminy či substrátu. Platí jednoduché pravidlo, že semena vysévám přibližně do hloubky rovné čtyřnásobku jejich velikosti. Drobná semínka opatrně přihrneme jen několika mm substrátu. Větší semena můžou přijít do hloubky pět až deset centimetrů (fazole, bob).
5) Příliš krátká doba od výsevu. I v optimálních podmínkách může klíčení některých semen trvat sedm až deset dnů. Nejsou-li podmínky optimální (například z důvodu nízké teploty), může se klíčení protáhnout na tři týdny až měsíc. To platí pro většinu zeleninových semen. U semen některých trvalek, stromů a keřů však klíčení běžně trvá tři a více měsíců, přičemž je zde nutná stratifikace - dlouhodobé vystavení semen chladu a vlhku.
Jak dlouho semena vydrží klíčivá?
Zakoupená semena vydrží minimálně jeden rok nebo déle. Jak dlouho přesně, to se odvíjí od druhu a staří semen a také od podmínek skladování. Každopádně se není třeba obávat, že když koupíte semena například na podzim, nevydrží Vám do jara. Doba spotřeby je vždy uvedena na obalech, v nichž jsou semena balena. Pokud semena uchováte na suchém a chladném místě (pod 20°C), vydrží až pět let. V mrazáku při teplotě -18°C mohou vydržet až 20 let.
Jak správně skladovat semena?
Základní podmínky správného skladování semen jsou: Sucho, chladno a temno.
1) Sucho. Semena musejí být dobře vysušená a zabezpečená proti zvlhnutí. Máte-li doma relativní vlhkost nad 60%, uložte semena do plastových sáčků se zipem nebo sklenic s klipovým uzávěrem a gumovým těsněním.
2) Chladno. Čím nižší teplota, tím déle semena vydrží. Uložte je proto doma na co nejchladnější místo. Pokud chcete semena uchovat po dobu deseti a více let, uložte je do mražáku při teplotě -18°C. Tak Vám vydrží až dvacet let. Ujistěte se ale před tím, že jsou opravdu dobře vysušená. Jinak by je mráz mohl poškodit.
3) Temno. Na semena by nemělo svítit přímé slunce a ideální je uchovávat je v úplné tmě. Třeba jako sušené bylinky. Sucho a chladno jsou ovšem důležitější faktory.
Může mráz poškodit semena?
Dobře vysušená semena mráz nepoškodí. Nemusíte se tedy bát zasílání semen poštou v zimě, když je venkovní teplota pod nulou. Semena, která nabízíme, jsou z naší vlastní produkce, takže můžeme garantovat, že jsou dostatečně suchá na to, aby je mráz nepoškodil.
Co pěstovat na balkoně či doma za oknem?
Bytové zahradničení se musí vypořádat se dvěma limitujícími faktory, jimiž jsou nedostatek místa a nedostatek světla. Platí to jak pro pěstování na balkóně, tak pro pěstování doma za oknem. Jedině správným výběrem plodin a odrůd se lze těmto limitům přizpůsobit.
Nedostatek místa dobře snášejí chilli papričky zakrslejšího vzrůstu. Například odrůdy Numex Twilight nebo Gelbe Kirschen. Nebudou sice plodit tak hojně jako na prosluněné zahrádce, ale pálivého kapsaicinu sklidíte pořád dost. Z rajčat jsou dobře adaptovaná na nedostatek místa balkonová rajčata, která lze pěstovat v květináčích. Jsou to odrůdy Red Robin, Micro Tom a Bogus Fruchta. Existuje dokonce balkonová mrkev, odrůda Parmex, která je díky zakrslému kořenu skvěle adpatovaná na limitovaný prostor truhlíků či květináčů!
Nedostatek světla snáší nejlépe listová zelenina. Velice vhodná pro pěstování v truhlících je roketa setá, která neuvěřitelně rychle roste a dá se pěstovat i v zimním období. Podobně portulák a saláty, z nichž lze doporučit starou odrůdu Stupický kamenáč, která má velmi malé hlávky. Pokud plánujete bytovou zahrádku na déle než rok, tak můžete zkusit i jedlé trvalky - například cibuli sečku nebo česnek ořešec.
Co pěstovat ve skleníku?
Nejvhodnější plodiny do skleníku jsou rajče, salát, mrkev, kopr, ředkvička, fazol tyčkový a okurka. Tyto druhy lze snadno pěstovat a rychlit i v nevytápěném skleníku. Rychlení znamená, že zkracujeme dobu od výsevu do sklizně.
Ze sortimentu permasemínek doporučujeme do skleníku zejména tyčková rajčata. Výhodou skleníku při pěstování rajčat je teplejší mikroklima a ochrana před jarními a podzimními mrazíky. Díky tomu lze rajčata dříve vysadit, dříve je začít sklízet a na podzim je sklízet déle. Zásadní výhodou skleníku je také ochrana rajčat před deštěm, takže jim mnohem méně praskají plody a mnohem méně podléhají plísni bramborové. Tato choroba při dlouhodobě deštivém a chladném počasí mnohdy zničí veškerá rajčata na zahradě. Z tyčkových rajčat doporučujeme do skleníku odrůdy Dívčí prs, Green Tiger, Black Cherry, Summer Cider, Red Cherry, Goldiana, Zuckertraube, Primabella, Rosa, Berner Rose, Gardener´s Delight, Auriga, Ruthje, Quadro.
Osvědčenou plodinou pro skleník je salát, který se zde pěstuje buď na jaře či na podzim, čímž pěkně doplňuje rajčata. V létě se zde salát nepěstuje, protože vybíhá do květu. Pro dubnovou sklizeň se dělá výsev salátu již v prosinci s výsadbou v únoru až březnu. Pro sklizeň v listopadu až prosinci vyséváme salát koncem srpna a do skleníku vysazujeme koncem září. Odrůdy salátu vhodné k rychlení ve skleníku jsou Zlatý rekord, Rolando a Stupický kamenáč.
Ve skleníku lze rychlit také mrkev. Ta se vysévá koncem února až začátkem března do půdy, kterou je vhodné připravit si již předešlý rok na podzim. Sklízí se potom v květnu až červnu. K rychlení ve skleníku je velmi vhodná stará československá odrůda karotky Stupická k rychlení.
Ve skleníku můžeme na jaře velmi rychle vypěstovat úrodu kopru. Kopr ve skleníku vyséváme od konce února do dubna a sklízíme za cca 5 týdnů. Kopr parádně funguje ve smíšené kultuře s mrkvičkou nebo salátem, kdy ho vyséváme do meziřádku.
Málo se ví, že ve skleníku lze na podzim pěstovat tyčkové fazole, které jsou zde chráněné před mrazem a můžeme je sklízet až do Vánoc. Využijeme tak skleník po sklizni rajčat. Výsev fazolí se dělá v červenci až srpnu. Do skleníku doporučujeme odrůdy Helda a Blauhilde.
Ve skleníku se vyplatí pěstovat také ředkvičky. Urychlíme tím jejich sklizeň o několik týdnů. Při únorových výsevech můžeme sklízet za 35 - 40 dní. Při březnových výsevech za 25 - 30 dní. Při výsevu v září sklízíme za 40 - 45 dnů.
Ve skleníku lze pěstovat také okurky. Nicméně nehybridní okurky ze sortimentu Permasemínek mohou mít ve skleníku problém s opylením. Abychom tomu předešli, je třeba umožnit opylovačům vstup do skleníku skrze otevřená okna a dveře. Čím lepší přístup budou opylovači mít, tím lépe budou okurky plodit. Opylovače lze ke skleníku přilákat pomocí kvetoucích bylin jako je sléz maurský, saturejka, třapatka, měsíček apod.
Co ve skleníku raději nepěstovat?
Některé druhy je lepší ve skleníku z různých důvodů nepěstovat. Týká se to zejména divokých rajčat, ačokči a papriky.
Divoká rajčata rostou velmi bujně a zaberou spoustu místa, což je ve skleníku škoda. I když se jim v teplejším mikroklimatu bude náramně dařit, je výhodnější pěstovat je venku na zahradě. Co se týče výnosů na malé ploše uvnitř skleníku, určitě zde vychází lépe rajčata tyčková.
Ani ačokča do skleníku příliš vhodná není ze stejného důvodujako divoká rajčata – příliš bujný růst. Setkali jsme se s případy, kdy zarostla celý skleník a začala se tlačit okny a dveřmi ven.
Papriky bývají ve skleníku napadány mšicemi, sviluškami, případně molicemi více než venku na zahradě. Existují sice mšicomaři a jiní draví predátoři, které lze ve skleníku proti těmto škůdcům nasadit, ale ne vždy se tím problém zcela vyřeší. Při pěstování bez chemických postřiků se nám proto zdá vhodnější i papriky situovat na zahradu mimo skleník na teplé a dobře prosluněné stanoviště. Naše nejranější papriky (Lipstick a Liebesapfel) lze pěstovat bez skleníku i v chladnějších oblastech.
Příliš vhodné nejsou ani nehybridní okurky, které potřebují k dobrému opylení přístup hmyzu. Pro pěstování ve skleníku je potřeba mít skleník co nejvíce otevřený, aby se hmyz dostal ke květům.
Ze stejné kategorie (7):
Podobné produkty pro více pestrosti v zahradě i na talíři: