Hněvotínský jarní

Ano, oficiálně jsou Permasemínka v režimu ekologického zemědělství s produkcí certifikovaného bioosiva od roku 2021. V Permasemínkách hospodaříme a vždy jsme hospodařili zcela bez chemie. Semínka nemoříme. Dodržujeme zásady ekologického zemědělství, jak jsou stanoveny v Zákoně o ekologickém zemědělství.

Naší kontrolní organizací je Biokont: CZ-BIO-003. Registrace je na Marka Kvapila, který je registrovaný jako ekologický zemědělec a zodpovídá za činnost Permasemínek.

Přesto v tuto chvíli nejsou všechna naše semena oficiálně bio. Z jednoho důvodu. Poptávka po permasemínkách neustále roste. Abychom ji uspokojili, musíme přikupovat nové pozemky. Přechod do ekologického zemědělství na novém pozemku trvá dva roky.

Semena vypěstovaná na novém pozemku jsou z tzv. přechodného období. I když při jejich výrobě neaplikujeme žádné chemické ošetření, certifikaci bio nemají.

Je to však dočasný stav.

Nejčastější příčiny špatného klíčení semen jsou nekvalitní osivo, nízká či vysoká teplota, nedostatek vláhy, příliš hluboký výsev, příliš krátká doba od výsevu.

1) Nekvalitní osivo s nízkou klíčivostí. Solidní osivářské firmy Vám takové osivo neprodají. První zásadou by proto mělo být kupovat semena z prověřených zdrojů. U nás v Permasemínkách si kvalitu semen pečlivě hlídáme a pravidelně testujeme jejich klíčivost. Nejste-li však přesto s klíčením spokojeni, neváhejte nám napsat na [email protected]. Než tak učiníte, projděte si prosím body níže.

2) Nízká či vysoká teplota. Teplota má na klíčení semen zásadní vliv. Nízká teplota patří častým příčinám nevyklíčení semen. Týká se to zejména rajčat, paprik, lilku, okurek, melounů, ačokči. Optimální teplota pro vyklíčení semen těchto druhů se pohybuje v rozmezí 25 - 30°C. Některá semena vyžadují k vyklíčení naopak teplotu nižší v rozmezí 15 - 20°C. To je případ salátu, špenátu, cibule a hrachu. Při vyšších teplotách může být klíčení semen těchto druhů problematické.

3) Nedostatek vláhy. Semena potřebují k vyklíčení vláhu. V suchém stavu klíčit nezačnou. Problém může nastat, když částečně naklíčená semena po výsevu vyschnou. V suchu jim okamžitě zasychá klíček a nastává uhynutí. Proto je důležité výsevní misky či oseté záhony pravidelně zavlažovat a nenechat nikdy vyschnout. Zároveň ale pozor na přemokření a vyplavení semen.

4) Příliš hluboký výsev. Drobná semena zasetá příliš hluboko nemají dost energie k tomu, aby prorazila silnou vrstvou zeminy či substrátu. Platí jednoduché pravidlo, že semena vysévám přibližně do hloubky rovné čtyřnásobku jejich velikosti. Drobná semínka opatrně přihrneme jen několika mm substrátu. Větší semena můžou přijít do hloubky pět až deset centimetrů (fazole, bob).

5) Příliš krátká doba od výsevu. I v optimálních podmínkách může klíčení některých semen trvat sedm až deset dnů. Nejsou-li podmínky optimální (například z důvodu nízké teploty), může se klíčení protáhnout na tři týdny až měsíc. To platí pro většinu zeleninových semen. U semen některých trvalek, stromů a keřů však klíčení běžně trvá tři a více měsíců, přičemž je zde nutná stratifikace - dlouhodobé vystavení semen chladu a vlhku.

Zakoupená semena vydrží minimálně jeden rok nebo déle. Jak dlouho přesně, to se odvíjí od druhu a staří semen a také od podmínek skladování. Každopádně se není třeba obávat, že když koupíte semena například na podzim, nevydrží Vám do jara. Doba spotřeby je vždy uvedena na obalech, v nichž jsou semena balena. Pokud semena uchováte na suchém a chladném místě (pod 20°C), vydrží až pět let. V mrazáku při teplotě -18°C mohou vydržet až 20 let. 

Základní podmínky správného skladování semen jsou: Sucho, chladno a temno.

1) Sucho. Semena musejí být dobře vysušená a zabezpečená proti zvlhnutí. Máte-li doma relativní vlhkost nad 60%, uložte semena do plastových sáčků se zipem nebo sklenic s klipovým uzávěrem a gumovým těsněním.

2) Chladno. Čím nižší teplota, tím déle semena vydrží. Uložte je proto doma na co nejchladnější místo. Pokud chcete semena uchovat po dobu deseti a více let, uložte je do mražáku při teplotě -18°C. Tak Vám vydrží až dvacet let. Ujistěte se ale před tím, že jsou opravdu dobře vysušená. Jinak by je mráz mohl poškodit.

3) Temno. Na semena by nemělo svítit přímé slunce a ideální je uchovávat je v úplné tmě. Třeba jako sušené bylinky. Sucho a chladno jsou ovšem důležitější faktory.

Dobře vysušená semena mráz nepoškodí. Nemusíte se tedy bát zasílání semen poštou v zimě, když je venkovní teplota pod nulou. Semena, která nabízíme, jsou z naší vlastní produkce, takže můžeme garantovat, že jsou dostatečně suchá na to, aby je mráz nepoškodil.

Nejefektivnější ekologická ochrana před slimáky na zahradě je ruční sběr kombinovaný s kladením pastí, případně nasazení kachen. Zeleninu je lepší nemulčovat, zejména doporučujeme vyhnout se organickému mulči, který slimákům poskytuje úkryt. Nic jiného se nám v Permasemínkách neosvědčilo. Aromatické bylinky, jehličí, popel, drcené skořápky apod. jsou jen ztrátou času a proti slimákům nefungují.

Není třeba slimáky sbírat po celý rok. Důležitá je ochrana rostlin zejména v jarním období, kdy jsou drobné a zranitelné. Jakmile zesílí, slimáci již pro ně nejsou hrozbou. Slimáci se sbírají v době, kdy na zahradu nesvítí přímé slunce. To jest večer po západu či ráno před východem slunce, za deštivého a zamračeného počasí, případně za tmy s čelovkou. Při jasném dni jsou slimáci zalezlí v úkrytech, těžko se hledají a posbíráte jich málo.

Velmi se nám osvědčilo kombinovat sběr s kladením pastí z prken či velkých listů rostlin, jako je bohyška, rebarbora či křen. Prkna či listy se rozloží kolem záhonů a slimáci se pod ně začnou stahovat. Pak už jen čas od času prkna otočíte a slimáky máte pěkně pohromadě na jednom místě.

Bytové zahradničení se musí vypořádat se dvěma limitujícími faktory, jimiž jsou nedostatek místa a nedostatek světla. Platí to jak pro pěstování na balkóně, tak pro pěstování doma za oknem. Jedině správným výběrem plodin a odrůd se lze těmto limitům přizpůsobit.

Nedostatek místa dobře snášejí chilli papričky zakrslejšího vzrůstu. Například odrůdy Numex Twilight nebo Gelbe Kirschen. Nebudou sice plodit tak hojně jako na prosluněné zahrádce, ale pálivého kapsaicinu sklidíte pořád dost. Z rajčat jsou dobře adaptovaná na nedostatek místa balkonová rajčata, která lze pěstovat v květináčích. Jsou to odrůdy Red Robin, Micro Tom a Bogus Fruchta. Existuje dokonce balkonová mrkev, odrůda Parmex, která je díky zakrslému kořenu skvěle adpatovaná na limitovaný prostor truhlíků či květináčů!

Nedostatek světla snáší nejlépe listová zelenina. Velice vhodná pro pěstování v truhlících je roketa setá, která neuvěřitelně rychle roste a dá se pěstovat i v zimním období. Podobně portulák a saláty, z nichž lze doporučit starou odrůdu Stupický kamenáč, která má velmi malé hlávky. Pokud plánujete bytovou zahrádku na déle než rok, tak můžete zkusit i jedlé trvalky - například cibuli sečku nebo česnek ořešec.

Hybrid =  kříženec. Hybridní F1 semena vznikají zkřížením dvou či více rodičovských linií. Dokáže je produkovat pouze šlechtitelská firma, která má vybrané linie pod kontrolou. Hybridní semena nejsou v první tzv. F1 generaci geneticky stabilní. Při semenaření u nich proto dochází ke štěpení znaků a obvykle i poklesu kvality. Proto nejsou vhodná ke svépomocnému množení. Pěstitelé je obvykle každý rok znovu kupují.

Naopak nehybridní semena jsou geneticky stabilní. Při dodržení základních pravidel semenaření jsou množitelná bez výraznějších změn a kdokoli si je může svépomoci množit.

Ne. Chceme našim zákazníkům poskytovat pouze odrůdy nehybridní, které jsou geneticky ustálené a dají se semenařit.

Hybridní semena poznáte tak, že na pytlíku se semeny je napsáno buď „hybrid“ nebo „F1“. Pokud tam nic z toho uvedeno není, jedná se o nehybridní osivo a lze ho semenařit. Permasemínka jsou vždy nehybridní.

Protože na hybridních semenech lze více vydělat. Hybridní semena vznikají křížením několika linií, které má pod kontrolou jen šlechtitel či osivářská firma. Nikdo jiný potom nemůže hybridní semena množit, aniž by došlo ke ztrátě důležitých znaků odrůdy. To pěstitele odrazuje od semenaření a naopak je to motivuje k opakovaným nákupům hybridních semen. To vše je pro osivářské firmy ekonomicky výhodné.

Většinou na podzim od listopadu do konce roku, během zimy lze sázet do nezamrzlé půdy. Pozdější výsadba na jaře způsobuje nižší výnosy.