Různé

| LOPUCH VĚTŠÍ | ARCTIUM LAPPA |

• Lopuch patří mezi tradiční asijské druhy zeleniny.
• V Japonsku je známý jako Gobo.
• Pěstuje se pro jedlé kořeny, výhonky a řapíky.
• Tato odrůda pochází z Jižní Koreji a byla vyšlechtěna k využití jako kořenová zelenina.
• Kořen je lahodný, nasládlý s oříškovou chutí.
• Konzumuje se syrový či tepelně upravený podobně jako mrkev.

| HOŘČICE ČÍNSKÁ | BRASSICA JUNCEA |

• Rychlý růst – první úrodu mladých listů lze sklízet už za 30–40 dní.
• Postupná sklizeň - průběžné ořezávání vnějších listů.
• Chladnomilná zelenina – snese mírnější mrazíky a hodí se k podzimní sklizni.
• Skvělá chuť – pikantní, lehce křenová, dodá šmrnc jídlům i bez dalšího koření.
• Praktické využití –mladé listy do salátů, na chleba, starší do polévek či dušených jídel.
• Samovýsevná - lze ji pěstovat bez ručního setí.

| ŠRUCHA ZELNÁ SETÁ | PORTULACA OLERACEA SSP. SATIVA|  

• Zapomenutá a nedoceněná sukulentní zelenina.
• Kdysi u nás pěstovaná, dnes málo známá.
• Patří mezi nejlepší zdroje ω-3 mastných kyselin z celé rostlinné říše.
• Protože roste velmi rychle, dá se použít jako živý mulč mezi řádky vyšších plodin, např. česneku, póru či brokolice.
• Někdy nazývána též portulák.
  

| LYTHRUM SALICARIA |

• Medonosná trvalka a bylina s multifunkčním využitím: Atraktivní květy přilákají do zahrady opylovače a užitečný hmyz.
• Listy a kořen lze po uvaření konzumovat jako zeleninu bohatou na vápník. 
• Vývar ze stonků, listů a květů se používá k impregnaci dřeva.
• Z kořene se dá vyrobit červené barvivo.

| AMARANTHUS TRICOLOR |

• Dvoubarevná forma jedlého laskavce.
• Listy lze přidávat do salátů, ale nejlépe se hodí k tepelné úpravě do polévky, špenátu či na pizzu.
• Krásné fialové listy s nazelenalými čepelemi.
• 5 - 10% rostlin má listy se silnějším zastoupením zelené barvy - viz foto.

| SILENKA NADMUTÁ | SILENE VULGARIS |

• Silenka patří ve Středomoří mezi nejčastěji sbírané a konzumované divoké trvalky.
• V Itálii se prodává na trzích jako listová zelenina pod názvem "carletti".
• Sklízejí se zejména mladé jarní výhonky do salátů, omelet, polévek a apod.
• Výška 50 - 70 cm, bílé květy s nadmutým kalichem.
• Lze ji pěstovat jako trvalku.
  

| VIOLA CORNUTA | MACEŠKA DROBNOKVĚTÁ = VIOLKA ROHATÁ |

• Čarokvítky pro čarokrásnou zahrádku a čarokrásně zdobené pokrmy!
• Jedlá maceška vyšlechtěná v Permasemínkách pro pestrobarevnost květů.
• Samovýsevná a půdokryvná trvalka.
• Vhodná do truhlíků a květináčů.
• Mladé listy a poupata se používají k zahuštění polévek.
• Květy se konzumují syrové. Hodí se do salátů či dezertů. Z listů lze vařit čaj.
• Pestré osivo - lze použít jako šlechtitelský materiál pro selekci nových odrůd.

| BARBORKA | BARBAREA VULGARIS |

• Barborka je divoká trvalka z čeledi brukvovitých.
• Je velmi populární mezi sběrači jedlých planých rostlin.
• V knize Edible Wild Plants od J. Kallase je jí věnována celá kapitola.
• Má jedlé listy, poupata i květy.
• Přízemní růžice listů lze sklízet i v zimě pod sněhem.
• Hrozny poupat nahradí brokolici.

| ZVONEK BROSKVOLISTÝ | CAMPANULA PERSICIFOLIA |

• Velmi raný druh zvonku s jedlými listy, stonky a květy.
• Na naší farmě raší jako první mezi jinými druhy zvonků.
• Listy jsou nasládlé chuti a oproti jiným druhům bez chloupků.
• Podobně květy, jimiž lze zdobit saláty.
• Nejlepší jsou ale mladé stonkové výhonky brzy zjara - chutnají po hrášku.

| HADÍ MORD ŠPANĚLSKÝ | SCORZONERA HISPANICA |

• Zásadní předností černého kořene je, že se dá sklízet po celý rok, dokonce i v zimě.
• U nás je znám jako kořenová zelenina pěstovaná v jednoletých kulturách.
• Jedná se však o trvalku s jedlými listy, stonky, poupaty a květy.
• Výtečné jsou zejména zjara vypučené výhonky a mladá poupata nasládlé chuti bez hořkosti.

| KAVKAZSKÝ ŠPENÁT | HABLITZIA TAMNOIDES |

• Objev posledních let, který nás opravdu nadchl! 
• ČR neznámá pnoucí trvalka s chutnými listy bez hořkosti.
• Mladé listy a křupavé výhonky se konzumují syrové jako náhražka salátu.
• V ČR přezimuje bez problémů.
• Nejlépe roste v polostínu až stínu.

| HOŘČICE ČÍNSKÁ | BRASSICA JUNCEA |

• Japonská odrůda hořčice čínské s obřími jedlými listy.
• Rychlý růst – první úrodu mladých listů lze sklízet už za 30–40 dní.
• Dlouhé období sklizně – při průběžném otrhávání dává úrodu i několik měsíců.
• Chladnomilná zelenina – daří se jí na jaře a na podzim, snáší chlad i lehké mrazíky.
• Skvělá chuť – pikantní, lehce křenová, dodá šmrnc jídlům i bez dalšího koření.
• Praktické využití – mladé listy do salátů, na chleba, starší do polévek či dušených jídel.
• Dekorativní vzhled – zelené listy s červenou žilnatinou (čím více je list vystaven slunci, tím intenzivnější červené zbarvení).
• Odpuzuje škůdce – její kořenové výměšky snižují výskyt půdních patogenů (např. kořenomorky bramborové, fusaria a plísně bramborové).
• Samovýsevná - lze ji pěstovat bez ručního setí.