Abyste u nás nakoupili co nejpohodlněji, používáme cookies. Nastavení používání cookies můžete upravit v nastavení Vašeho prohlížeče. Souhlasím

Lopuch kořenový

59,00 Kč

Nový produkt

cca 100 semen | klíčivost: 73% (12/2021)

| LOPUCH VĚTŠÍ | ARCTIUM LAPPA |

Lopuch patří mezi tradiční asijské druhy zeleniny. V Japonsku je známý jako Gobo. Pěstuje se pro jedlé kořeny, výhonky a řapíky. Tato odrůda pochází z Jižní Koreji a byla vyšlechtěna k využití jako kořenová zelenina. Kořen je lahodný, nasládlý s oříškovou chutí. Konzumuje se syrový či tepelně upravený podobně jako mrkev.

Více…

Do seznamu přání

Lopuch větší (Arctium lappa) je dvouletým druhem, který v ČR roste ve volné přírodě, často na rumištích, skládkách, podél cest apod. Lopuch je vynikající zelenina, ale bohužel u nás téměř neexistuje tradice s jeho pěstováním a využitím k přípravě pokrmů. 

Lopuch měl ve staré češtině spoustu různých názvů, které naznačují, že ve všeobecném povědomí nebyl vnímán jako plnohodnotná zelenina a nebyl zrovna oblíbenou rostlinou. Svědčí o tom pojmenování jako hořký lupen a označování jeho plodů výrazy žebráky, babí hněv, vlky, bubáky či žebrácké vši. V této souvislosti uvádí Tereza Šarounová v bakalářské práci věnované českému názvosloví léčivých rostlin:

"To, že lopuch nebyl žádanou rostlinou kvůli svým lepivým plodům, vystihuje v přeneseném významu věta v díle Růženy Svobodové: „Zatoužil po tom, aby se zbavil její popínavé, lopuchovité lásky.“"

Na druhou stranu nebyl lopuch pro naše předky zcela neužitečnou rostlinou. Tereza Šarounová uvádí příklad užití rozložitých listů lopuchu k balení potravin v době, kdy neexistovaly igelitové sáčky ani hliníkové fólie: "Užití lopuchu jako prostředku k balení másla dokládá věta Františka Langera: „Stařena uložila do koše hroudu másla v lopuchových listech“ (PSJČ II. díl 1937-1938: 628)."

Podobně název sladké lupení naznačuje, že i listy či výhony lopuchu se možná u nás v minulosti tu a tam konzumovaly. Kořen se užíval k léčebným účelům, o čemž svědčí názvy jako babí kořen či kořen na vlasy. Využívání lopuchu jako listové a kořenové zeleniny se však u nás nikdy nerozšířilo v takové míře jako v Asii, kde je pěstován komerčně jako plnohodnotná zelenina.

V Japonsku je lopuch známý pod názvem gobo a v Koreji je označován jako uang. V obou zemích je kořen lopuchu vyhledávanou pochoutkou. Mladé kořeny se přidávají do salátů podobně jako ředkvička. Starší kořeny se vaří, zapékají, dusí na pánvi či přidávají do polévek. V Japonsku jsou řapíky i kořeny lopuchu fermentovány à la kimči. Sušené kořeny patří mezi populární ingredience korejského zeleninového pokrmu zvaného namul.

Kořen se dá konzumovat syrový či vařený. Protože po očištění a nakrájení rychle hnědne a ztrácí chuť, je důležité ho sníst pokud možno ihned po sklizni či očištění. Sklízí se od podzimu do jara následujícího roku. Podle odborné literatury lze kromě mladých výhonů a řapíků využít v kuchyni dokonce i semena lopuchu, která se nakličují podobně jako semena fazolí.

Obrázek níže: Nářeční mapa názvů plodů lopuchu v ČR. Zdroj zde.

Nářeční mapa názvů plodů lopuchu. Zdroj: http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=6965

HLOUBKA VÝSEVU: 0,5 cm

VÝSEV VEN: duben - květen

PŘÍMÝ VÝSEV: ano

POLOHA: plné slunce / polostín

OPTIMÁLNÍ TEPLOTA PRO KLÍČENÍ: 20 °C 

VÝŠKA: 120 cm (bez květu) - 180 cm (s květem)

OPORA: ne 

SPON (NÁROKY NA PROSTOR): 5-15 / 30 x 90 cm 

UMÍSTĚNÍ: venku

Semena lopuchu vysejte v dubnu až květnu na záhon s hluboce prokypřenou půdou. Dle některých zdrojů musí být semena, aby vyklíčila, vystavena světlu. Proto je zahrňte jen tenkou vrstvou zeminy o mocnosti do 0,5 cm, přes kterou pronikne slunce k semenům. Semena překrytá hlubší vrstvou půdy nemusí vyklíčit.

Vysévejte do řádku po 5 - 15 cm a následně vyjednoťte na 30 cm. Lopuch je mohutnou rostlinou, proto doporučujeme rozestup mezi řádky 90 cm - stejně jako u kukuřice.

Kořeny lopuchu lze sklízet přibližně od devadesáti dnů po výsevu celý podzim, zimu a na jaře následujícího roku. Doporučujeme průběžnou sklizeň od podzimu do jara, kdy vykopáváme jen tolik kořenů, kolik zrovna potřebujeme k přípravě jídla. Kořeny totiž po sklizni rychle ztrácí chuť. Nejlepší jsou ze záhonu rovnou na talíři hned v den sklizně:-)

Lopuch je dvouletka. Kvete až druhým rokem, kdy také tvoří semena a může se přemnožovat samovýsevem jako řada jiných samovýsevných druhů.

Napsat recenzi

Lopuch kořenový

Lopuch kořenový

cca 100 semen | klíčivost: 73% (12/2021)

| LOPUCH VĚTŠÍ | ARCTIUM LAPPA |

Lopuch patří mezi tradiční asijské druhy zeleniny. V Japonsku je známý jako Gobo. Pěstuje se pro jedlé kořeny, výhonky a řapíky. Tato odrůda pochází z Jižní Koreji a byla vyšlechtěna k využití jako kořenová zelenina. Kořen je lahodný, nasládlý s oříškovou chutí. Konzumuje se syrový či tepelně upravený podobně jako mrkev.

    Jsou permasemínka bioosivem?

    Ano, oficiálně jsou Permasemínka v režimu ekologického zemědělství s produkcí certifikovaného bioosiva od roku 2021. Semena vypěstovaná od tohoto roku dál jsou tedy bio. Nicméně v reálu v Permasemínkách již deset let hospodaříme ekologicky bez pesticidů a průmyslových hnojiv. Fungujeme dokonce v daleko přísnějším ekologickém režimu než stanovuje zákon o ekologickém zemědělství, který povoluje některé chemické postřiky na ochranu rostlin. Na naší farmě jsme nikdy žádné pesticidy nepoužili. Semínka nemoříme.


    Proč mi semena neklíčí?

    Nejčastější příčiny špatného klíčení semen jsou nekvalitní osivo, nízká či vysoká teplota, nedostatek vláhy, příliš hluboký výsev, příliš krátká doba od výsevu.

    1) Nekvalitní osivo s nízkou klíčivostí. Solidní osivářské firmy Vám takové osivo neprodají. První zásadou by proto mělo být kupovat semena z prověřených zdrojů. U nás v Permasemínkách si kvalitu semen pečlivě hlídáme a pravidelně testujeme jejich klíčivost. Nejste-li však přesto s klíčením spokojeni, neváhejte nám napsat na kvapil@permaseminka.cz. Než tak učiníte, projděte si prosím body níže.

    2) Nízká či vysoká teplota. Teplota má na klíčení semen zásadní vliv. Nízká teplota patří častým příčinám nevyklíčení semen. Týká se to zejména rajčat, paprik, lilku, okurek, melounů, ačokči. Optimální teplota pro vyklíčení semen těchto druhů se pohybuje v rozmezí 25 - 30°C. Některá semena vyžadují k vyklíčení naopak teplotu nižší v rozmezí 15 - 20°C. To je případ salátu, špenátu, cibule a hrachu. Při vyšších teplotách může být klíčení semen těchto druhů problematické.

    3) Nedostatek vláhy. Semena potřebují k vyklíčení vláhu. V suchém stavu klíčit nezačnou. Problém může nastat, když částečně naklíčená semena po výsevu vyschnou. V suchu jim okamžitě zasychá klíček a nastává uhynutí. Proto je důležité výsevní misky či oseté záhony pravidelně zavlažovat a nenechat nikdy vyschnout. Zároveň ale pozor na přemokření a vyplavení semen.

    4) Příliš hluboký výsev. Drobná semena zasetá příliš hluboko nemají dost energie k tomu, aby prorazila silnou vrstvou zeminy či substrátu. Platí jednoduché pravidlo, že semena vysévám přibližně do hloubky rovné čtyřnásobku jejich velikosti. Drobná semínka opatrně přihrneme jen několika mm substrátu. Větší semena můžou přijít do hloubky pět až deset centimetrů (fazole, bob).

    5) Příliš krátká doba od výsevu. I v optimálních podmínkách může klíčení některých semen trvat sedm až deset dnů. Nejsou-li podmínky optimální (například z důvodu nízké teploty), může se klíčení protáhnout na tři týdny až měsíc. To platí pro většinu zeleninových semen. U semen některých trvalek, stromů a keřů však klíčení běžně trvá tři a více měsíců, přičemž je zde nutná stratifikace - dlouhodobé vystavení semen chladu a vlhku.


    Jak dlouho semena vydrží klíčivá?

    Počítejte s tím, že zakoupená semena vydrží minimálně jeden rok nebo déle. Jak dlouho přesně - to se odvíjí od druhu a staří semen a také od podmínek skladování. Každopádně se nemusíte obávat, že když koupíte semena například na podzim, nevydrží Vám do jara. Doba spotřeby je vždy uvedena na obalech, v nichž jsou semena balena. Pokud semena uchováte na suchém a chladném místě (pod 20°C), vydrží Vám až pět let. V mražáku při teplotě -18°C mohou vydržet až 20 let. 


    Jak správně skladovat semena?

    Základní podmínky správného skladování semen jsou: Sucho, chladno a temno.

    1) Sucho. Semena musejí být dobře vysušená a zabezpečená proti zvlhnutí. Máte-li doma relativní vlhkost nad 60%, uložte semena do plastových sáčků se zipem nebo sklenic s klipovým uzávěrem a gumovým těsněním.

    2) Chladno. Čím nižší teplota, tím déle semena vydrží. Uložte je proto doma na co nejchladnější místo. Pokud chcete semena uchovat po dobu deseti a více let, uložte je do mražáku při teplotě -18°C. Tak Vám vydrží až dvacet let. Ujistěte se ale před tím, že jsou opravdu dobře vysušená. Jinak by je mráz mohl poškodit.

    3) Temno. Na semena by nemělo svítit přímé slunce a ideální je uchovávat je v úplné tmě. Třeba jako sušené bylinky. Sucho a chladno jsou ovšem důležitější faktory.


    Může mráz poškodit semena?

    Dobře vysušená semena mráz nepoškodí. Nemusíte se tedy bát zasílání semen poštou v zimě, když je venkovní teplota pod nulou. Semena, která nabízíme, jsou z naší vlastní produkce, takže můžeme garantovat, že jsou dostatečně suchá na to, aby je mráz nepoškodil.


    Jak na slimáky bez chemie?

    Nejefektivnější ekologická ochrana před slimáky na zahradě je ruční sběr kombinovaný s kladením pastí, případně nasazení kachen. Zeleninu je lepší nemulčovat, zejména doporučujeme vyhnout se organickému mulči, který slimákům poskytuje úkryt. Nic jiného se nám v Permasemínkách neosvědčilo. Aromatické bylinky, jehličí, popel, drcené skořápky apod. jsou jen ztrátou času a proti slimákům nefungují.

    Není třeba slimáky sbírat po celý rok. Důležitá je ochrana rostlin zejména v jarním období, kdy jsou drobné a zranitelné. Jakmile zesílí, slimáci již pro ně nejsou hrozbou. Slimáci se sbírají v době, kdy na zahradu nesvítí přímé slunce. To jest večer po západu či ráno před východem slunce, za deštivého a zamračeného počasí, případně za tmy s čelovkou. Při jasném dni jsou slimáci zalezlí v úkrytech, těžko se hledají a posbíráte jich málo.

    Velmi se nám osvědčilo kombinovat sběr s kladením pastí z prken či velkých listů rostlin, jako je bohyška, rebarbora či křen. Prkna či listy se rozloží kolem záhonů a slimáci se pod ně začnou stahovat. Pak už jen čas od času prkna otočíte a slimáky máte pěkně pohromadě na jedno místě.


    Co pěstovat na balkoně či doma za oknem?

    Bytové zahradničení se musí vypořádat se dvěma limitujícími faktory, jimiž jsou nedostatek místa a nedostatek světla. Platí to jak pro pěstování na balkóně, tak pro pěstování doma za oknem. Jedině správným výběrem plodin a odrůd se lze těmto limitům přizpůsobit.

    Nedostatek místa dobře snášejí chilli papričky zakrslejšího vzrůstu. Například odrůdy Numex Twilight nebo Gelbe Kirschen. Nebudou sice plodit tak hojně jako na prosluněné zahrádce, ale pálivého kapsaicinu sklidíte pořád dost. Z rajčat jsou dobře adaptovaná na nedostatek místa balkonová rajčata, která lze pěstovat v květináčích. Jsou to odrůdy Red Robin, Micro Tom a Bogus Fruchta. Existuje dokonce balkonová mrkev, odrůda Parmex, která je díky zakrslému kořenu skvěle adpatovaná na limitovaný prostor truhlíků či květináčů!

    Nedostatek světla snáší nejlépe listová zelenina. Velice vhodná pro pěstování v truhlících je roketa setá, která neuvěřitelně rychle roste a dá se pěstovat i v zimním období. Podobně portulák a saláty, z nichž lze doporučit starou odrůdu Stupický kamenáč, která má velmi malé hlávky. Pokud plánujete bytovou zahrádku na déle než rok, tak můžete zkusit i jedlé trvalky - například cibuli sečku nebo česnek ořešec.


    Jaký je rozdíl mezi hybridními a nehybridními semeny?

    Hybrid =  kříženec. Hybridní F1 semena vznikají zkřížením dvou či více rodičovských linií. Dokáže je produkovat pouze šlechtitelská firma, která má vybrané linie pod kontrolou. Hybridní semena nejsou v první tzv. F1 generaci geneticky stabilní. Při semenaření u nich proto dochází ke štěpení znaků a obvykle i poklesu kvality. Proto nejsou vhodná ke svépomocnému množení. Pěstitelé je obvykle každý rok znovu kupují.

    Naopak nehybridní semena jsou geneticky stabilní. Při dodržení základních pravidel semenaření jsou množitelná bez výraznějších změn a kdokoli si je může svépomoci množit.


    Jsou v sortimentu Permasemínek i hybridní semena (odrůdy)?

    Ne. Chceme našim zákazníkům poskytovat pouze odrůdy nehybridní, které jsou geneticky ustálené a dají se semenařit.


    Jak poznat hybridní semena?

    Hybridní semena poznáte tak, že na pytlíku se semeny je napsáno buď „hybrid“ nebo „F1“. Pokud tam nic z toho uvedeno není, jedná se o nehybridní osivo a lze ho semenařit. Permasemínka jsou vždy nehybridní.


    Proč osivářské firmy nabízejí stále více hybridní odrůdy?

    Protože na hybridních semen lze více vydělat. Hybridní semena vznikají křížením několika linií, které má pod kontrolou jen šlechtitel či osivářská firma. Nikdo jiný potom nemůže hybridní semena množit, aniž by došlo ke ztrátě důležitých znaků odrůdy. To pěstitele odrazuje od semenaření a naopak je to motivuje k opakovaným nákupů hybridních semen. To vše je pro osivářské firmy ekonomicky výhodné.


Další odrůdy

Kompletní nabídka semen

Odběr novinek