Lopuch větší (Arctium lappa) je dvouletým druhem, který v ČR roste ve volné přírodě, často na rumištích, skládkách, podél cest apod. Lopuch je vynikající zelenina, ale bohužel u nás téměř neexistuje tradice s jeho pěstováním a využitím k přípravě pokrmů.
Lopuch měl ve staré češtině spoustu různých názvů, které naznačují, že ve všeobecném povědomí nebyl vnímán jako plnohodnotná zelenina a nebyl zrovna oblíbenou rostlinou. Svědčí o tom pojmenování jako hořký lupen a označování jeho plodů výrazy žebráky, babí hněv, vlky, bubáky či žebrácké vši. V této souvislosti uvádí Tereza Šarounová v bakalářské práci věnované českému názvosloví léčivých rostlin:
"To, že lopuch nebyl žádanou rostlinou kvůli svým lepivým plodům, vystihuje v přeneseném významu věta v díle Růženy Svobodové: „Zatoužil po tom, aby se zbavil její popínavé, lopuchovité lásky.“"
Na druhou stranu nebyl lopuch pro naše předky zcela neužitečnou rostlinou. Tereza Šarounová uvádí příklad užití rozložitých listů lopuchu k balení potravin v době, kdy neexistovaly igelitové sáčky ani hliníkové fólie: "Užití lopuchu jako prostředku k balení másla dokládá věta Františka Langera: „Stařena uložila do koše hroudu másla v lopuchových listech“ (PSJČ II. díl 1937-1938: 628)."
Podobně název sladké lupení naznačuje, že i listy či výhony lopuchu se možná u nás v minulosti tu a tam konzumovaly. Kořen se užíval k léčebným účelům, o čemž svědčí názvy jako babí kořen či kořen na vlasy. Využívání lopuchu jako listové a kořenové zeleniny se však u nás nikdy nerozšířilo v takové míře jako v Asii, kde je pěstován komerčně jako plnohodnotná zelenina.
V Japonsku je lopuch známý pod názvem gobo a v Koreji je označován jako uang. V obou zemích je kořen lopuchu vyhledávanou pochoutkou. Mladé kořeny se přidávají do salátů podobně jako ředkvička. Starší kořeny se vaří, zapékají, dusí na pánvi či přidávají do polévek. V Japonsku jsou řapíky i kořeny lopuchu fermentovány à la kimči. Sušené kořeny patří mezi populární ingredience korejského zeleninového pokrmu zvaného namul.
Kořen se dá konzumovat syrový či vařený. Protože po očištění a nakrájení rychle hnědne a ztrácí chuť, je důležité ho sníst pokud možno ihned po sklizni či očištění. Sklízí se od podzimu do jara následujícího roku. Podle odborné literatury lze kromě mladých výhonů a řapíků využít v kuchyni dokonce i semena lopuchu, která se nakličují podobně jako semena fazolí.
Obrázek níže: Nářeční mapa názvů plodů lopuchu v ČR. Zdroj zde.
