Různé

| MUCHOVNÍK OLŠOLISTÝ | AMELANCHIER ALNIFOLIA |

• Nenáročný keř s jedlými plody podobnými borůvkám: Barvou i chutí.
• Okrasná rostlina: Na jaře květem, na podzim načervenalým listím.
• Plody uzrávají na jaře již koncem června, sklízí se hned po jahodách. Dají se využít na džemy, kompoty či k sušení a lá rozinky.
• Patří k nejranějším medonosným rostlinám. Jeho květy jsou lákadlem pro včely a motýly.
• Pestré osivo několika velkoplodých odrůd muchovníku olšolistého.
• Muchovník je samosprašný, ale matečné keře byly pěstovány v blízkosti, takže mohou být prokřížené.
• Díky tomu budou keře vypěstované ze semen vykazovat vyšší genetickou pestrost s potenciálem selekce a vyšlechtění nové odrůdy.

| ALTAJSKÁ PAŽITKA | ALLIUM LEDEBOURIANUM |

• Asijský druh divoké pažitky původem z pohoří Altaj.
• Podobný naší pažitce, o něco vyšší vzrůst.
• V Asii se pěstuje zejména pro drobné cibulky, které jsou pálivé česnekové chuti a dají se nakládat a fermentovat.
• V Japonsku druh známý jako asatsuki.
• Listy lze jíst syrové, přidávat do polévek, pesta apod.

| KOPR VONNÝ | ANETHUM GRAVEOLENS |

• Tato odrůda kopru začíná kvést později než jiné odrůdy, takže ji lze sklízet déle.
• Tvoří husté keříčky s bohatou násadou listů. Krásně voní.
• Vhodná na sušení, mražení i zavařování k okurkám, ale nejsilnější chuť mají čerstvé listy.
• Jsou skvělé jen tak na chleba s máslem.
• Je z nich výborná koprová omáčka.

| HOŘČICE ČÍNSKÁ | BRASSICA JUNCEA |

• Rychlý růst – první úrodu mladých listů lze sklízet už za 30–40 dní.
• Postupná sklizeň - průběžné ořezávání vnějších listů.
• Chladnomilná zelenina – snese mírnější mrazíky a hodí se k podzimní sklizni.
• Skvělá chuť – pikantní, lehce křenová, dodá šmrnc jídlům i bez dalšího koření.
• Praktické využití –mladé listy do salátů, na chleba, starší do polévek či dušených jídel.
• Samovýsevná - lze ji pěstovat bez ručního setí.

| ROKETA SETÁ | ERUCA SATIVA | 2 gramy osiva

• Roketa patří mezi tzv. samovýsevné rostliny, které se v zahradě snadno množí samy.
• Je to jedna z nejsnadněji pěstovatelných listových zelenin.
• Svižně klíčí a rychle roste, doslova jako plevel.
• Ovšem jedlý a chutný plevel.
• Její křehké pikantní lístky můžeme používat takřka denně ke zpestření či dochucení pokrmů.
  

| MANGOLD LISTOVÝ | BETA VULGARIS var. CICLA|

• Listová odrůda mangoldu se slabšími řapíky, vyšlechtěná ke konzumaci listových čepelí, čímž se podobá špenátu.
• Dá se sklízet opakovaně, listy po seříznutí znovu obrážejí.
• Odtud název Perpetual Spinach (Věčný špenát).
• Skvělý mangold pro malé zahrádky - zajistí maximální výnosy listů na minimální ploše.

| LEBEDA ZAHRADNÍ | ATRIPLEX HORTENSIS |

• Různobarevná směs lebed.
• Do Vaší zahrady vnese více pestrosti než jednobarevné odrůdy.
• Zahrnuje zlatozelenou, zelenou, purpurovou a temně fialovou barvu.
• Lebeda se dříve pěstovala místo špenátu.
• Její předností je, že nevybíhá tak rychle do květu jako špenát a lépe snáší horké počasí.
• Lebedu řadíme mezi samovýsevné druhy, které lze na zahrádce udržovat i bez semenaření, protože se hojně vysemeňují samy.

| SLÉZ PŘESLENITÝ KUČERAVÝ | MALVA VERTICILLATA VAR. CRISPA |

• Obrovská a nesmírně plodná samovýsevná rostlina s jedlými listy.
• Ve Staré Číně byl sléz nejdůležitější listovou zeleninou.
• Z listů je vynikající polévka.
• Mladé listy můžeme přidávat do salátů.
• Doporučujeme předpěstovat sazenice a od května vysazovat na zahradu.
  

| ČESNEK OŘEŠEC | ALLIUM SCORODOPRASUM |

• 30-40 pacibulek
• Divoký vytrvalý česnek, dříve pěstovaný jako zelenina, dnes zapomenutý.
• Cibule velikosti 1-3 cm jsou méně ostré než u česneku kuchyňského.
• Chutnají po pórku.
• Ostře pálivé listy se sklízí na podzim či zjara.
• Květy a pacibulky v létě.
• Přidávají se do salátů, polévek či na chleba.
• V zahradě vynikne purpurovými květy na dlouhých stvolech.

| LEBEDA ZAHRADNÍ | ATRIPLEX HORTENSIS |

• Odrůda vyšlechtěná Markem v Permasemínkách.
• Pro radost, okrasu a k jídlu. Vhodná jako ozdoba do salátů i k vaření.
• Vzácná kombinace vodnických barev: Zlatozelené listy s načervenalou čepelí, purpurová lodyha, řapíky a děložní lístky.
• Její předností je, že nevybíhá tak rychle do květu jako špenát a lépe snáší horké počasí.
• Lebedu řadíme mezi samovýsevné druhy, které lze na zahrádce udržovat i bez semenaření, protože se hojně vysemeňují samy.

| HOŘČICE ČÍNSKÁ | BRASSICA JUNCEA |

• Japonská odrůda hořčice čínské s obřími jedlými listy.
• Rychlý růst – první úrodu mladých listů lze sklízet už za 30–40 dní.
• Dlouhé období sklizně – při průběžném otrhávání dává úrodu i několik měsíců.
• Chladnomilná zelenina – daří se jí na jaře a na podzim, snáší chlad i lehké mrazíky.
• Skvělá chuť – pikantní, lehce křenová, dodá šmrnc jídlům i bez dalšího koření.
• Praktické využití – mladé listy do salátů, na chleba, starší do polévek či dušených jídel.
• Dekorativní vzhled – zelené listy s červenou žilnatinou (čím více je list vystaven slunci, tím intenzivnější červené zbarvení).
• Odpuzuje škůdce – její kořenové výměšky snižují výskyt půdních patogenů (např. kořenomorky bramborové, fusaria a plísně bramborové).
• Samovýsevná - lze ji pěstovat bez ručního setí.

| POLNÍČEK KOZLÍČEK | VALERIANELLA LOCUSTA |

• Výhodou polníčku je snadné přezimování a přísun čerstvé zeleniny v zimě a brzy na jaře.
• Sklízíme jednotlivé listy nebo celé listové růžice.
• Velmi chutná listová zelenina uchovatelná na zahrádce samovýsevem.