Různé

| MRKEV OBECNÁ | DAUCUS CAROTA |

• Velmi raná odrůda mrkve - tzv. karotka.
• Vegetační doba 90 - 110 dnů.
• Dobrá nasládlá chuť.
• Vhodná na přímý konzum, ale dá se i uskladnit - potom je lepší vysévat ji později, až v červnu, aby byla odolnější ke skládkovým chorobám kořenové zeleniny.
• Kořen kratší, dlouhý 10 - 13 cm - lze pěstovat i na těžších půdách.

| HOŘČICE ČÍNSKÁ | BRASSICA JUNCEA |

• Rychlý růst – první úrodu mladých listů lze sklízet už za 30–40 dní.
• Postupná sklizeň - průběžné ořezávání vnějších listů.
• Chladnomilná zelenina – snese mírnější mrazíky a hodí se k podzimní sklizni.
• Skvělá chuť – pikantní, lehce křenová, dodá šmrnc jídlům i bez dalšího koření.
• Praktické využití –mladé listy do salátů, na chleba, starší do polévek či dušených jídel.
• Samovýsevná - lze ji pěstovat bez ručního setí.

| SLÉZ PŘESLENITÝ KUČERAVÝ | MALVA VERTICILLATA VAR. CRISPA |

• Obrovská a nesmírně plodná samovýsevná rostlina s jedlými listy.
• Ve Staré Číně byl sléz nejdůležitější listovou zeleninou.
• Z listů je vynikající polévka.
• Mladé listy můžeme přidávat do salátů.
• Doporučujeme předpěstovat sazenice a od května vysazovat na zahradu.
  

| VIOLA CORNUTA | MACEŠKA DROBNOKVĚTÁ = VIOLKA ROHATÁ |

• Čarokvítky pro čarokrásnou zahrádku a čarokrásně zdobené pokrmy!
• Jedlá maceška vyšlechtěná v Permasemínkách pro pestrobarevnost květů.
• Samovýsevná a půdokryvná trvalka.
• Vhodná do truhlíků a květináčů.
• Mladé listy a poupata se používají k zahuštění polévek.
• Květy se konzumují syrové. Hodí se do salátů či dezertů. Z listů lze vařit čaj.
• Pestré osivo - lze použít jako šlechtitelský materiál pro selekci nových odrůd.

| BARBORKA | BARBAREA VULGARIS |

• Barborka je divoká trvalka z čeledi brukvovitých.
• Je velmi populární mezi sběrači jedlých planých rostlin.
• V knize Edible Wild Plants od J. Kallase je jí věnována celá kapitola.
• Má jedlé listy, poupata i květy.
• Přízemní růžice listů lze sklízet i v zimě pod sněhem.
• Hrozny poupat nahradí brokolici.

| MRKEV OBECNÁ | DAUCUS CAROTA |

• Stará, téměř stoletá, odrůda mrkve z roku 1934, kdy bylo zahájeno její šlechtění.
• Pozdní mrkev vhodná k uskladnění, jemné a sladké chuti.
• Má silný kořen, dlouhý cca 17 cm.
• Barva kořene je žlutá až žlutooranžová, pozdě na podzim se vybarvuje do žlutočervené. 

| HADÍ MORD ŠPANĚLSKÝ | SCORZONERA HISPANICA |

• Zásadní předností černého kořene je, že se dá sklízet po celý rok, dokonce i v zimě.
• U nás je znám jako kořenová zelenina pěstovaná v jednoletých kulturách.
• Jedná se však o trvalku s jedlými listy, stonky, poupaty a květy.
• Výtečné jsou zejména zjara vypučené výhonky a mladá poupata nasládlé chuti bez hořkosti.

| KAVKAZSKÝ ŠPENÁT | HABLITZIA TAMNOIDES |

• Objev posledních let, který nás opravdu nadchl! 
• ČR neznámá pnoucí trvalka s chutnými listy bez hořkosti.
• Mladé listy a křupavé výhonky se konzumují syrové jako náhražka salátu.
• V ČR přezimuje bez problémů.
• Nejlépe roste v polostínu až stínu.

| PÓR | ALLIUM PORRUM |

• Zimní odrůda póru vhodná pro sklizeň v zimě a na jaře.
• Dobře přezimuje. Nevymrzá.
• Je tolerantní vůči rzi - houbové chorobě, která napadá listy póru.
• Odrůda vhodná na přímý konzum nebo k mražení. Rostliny jsou nižšího vzrůstu s tlustým vyběleným stonkem.
  

|MRKEV OBECNÁ| DAUCUS CAROTA|

• Stará italská odrůda: Vyselektována v 19. století na Benátsku v oblasti Chioggia.
• Velmi sladká chuť: Díky ní je v Itálii stále pěstována i 150 let po vyšlechtění.
• Raná až stř. raná: Sklízet lze již 100 dní po výsevu; možný jarní i letní výsev.
• Typická nanteská mrkev: Válcovitý kořen s tupou špičkou, hladkým povrchem.
• Všestranné využití: Na přímý konzum, k výrobě šťáv, i pro tepelné zpracování.
• Středně dlouhé skladování: Vydrží 3–4 měsíce v chladných podmínkách.
• Vysoká adaptabilita: Přizpůsobivost různým půdním a klim. podmínkám.
• Test v Permasemínkách 2024: Z letního výsevu po 4 měsících sklizeň kořenů velmi sladké chuti.

| HOŘČICE ČÍNSKÁ | BRASSICA JUNCEA |

• Japonská odrůda hořčice čínské s obřími jedlými listy.
• Rychlý růst – první úrodu mladých listů lze sklízet už za 30–40 dní.
• Dlouhé období sklizně – při průběžném otrhávání dává úrodu i několik měsíců.
• Chladnomilná zelenina – daří se jí na jaře a na podzim, snáší chlad i lehké mrazíky.
• Skvělá chuť – pikantní, lehce křenová, dodá šmrnc jídlům i bez dalšího koření.
• Praktické využití – mladé listy do salátů, na chleba, starší do polévek či dušených jídel.
• Dekorativní vzhled – zelené listy s červenou žilnatinou (čím více je list vystaven slunci, tím intenzivnější červené zbarvení).
• Odpuzuje škůdce – její kořenové výměšky snižují výskyt půdních patogenů (např. kořenomorky bramborové, fusaria a plísně bramborové).
• Samovýsevná - lze ji pěstovat bez ručního setí.