Různé

| LILEK HULEVNÍKOLISTÝ | SOLANUM SISYMBRIIFOLIUM |

• Exotický druh s krásnými bílými květy a jedlými červenými plody lahodné chuti, které obsahují spoustu drobných semínek.
• Když si jich pár uschováte, můžete je použít k množení.
• Zralé plody jsou slaďoučké a konzumují se nejčastěji syrové.
• Doma je přidáváme do zeleninových salátů.

| MUCHOVNÍK OLŠOLISTÝ | AMELANCHIER ALNIFOLIA |

• Nenáročný keř s jedlými plody podobnými borůvkám: Barvou i chutí.
• Okrasná rostlina: Na jaře květem, na podzim načervenalým listím.
• Plody uzrávají na jaře již koncem června, sklízí se hned po jahodách. Dají se využít na džemy, kompoty či k sušení a lá rozinky.
• Patří k nejranějším medonosným rostlinám. Jeho květy jsou lákadlem pro včely a motýly.
• Pestré osivo několika velkoplodých odrůd muchovníku olšolistého.
• Muchovník je samosprašný, ale matečné keře byly pěstovány v blízkosti, takže mohou být prokřížené.
• Díky tomu budou keře vypěstované ze semen vykazovat vyšší genetickou pestrost s potenciálem selekce a vyšlechtění nové odrůdy.

| SLÉZ LESNÍ MAURSKÝ | MALVA MAURITIANA |

• Kulturní forma slézu lesního s jedlými listy a květy.
• Protože květy i listy obsahují hodně slizu, používají se jako přísada do různých jídel.
• V Permasemínkách jsme si oblíbili slézovou omeletu a výborné je také slézové smoothie (hrst listů či květů na dva banány).
• Bohatě kvete - skvělá pastva pro včely.

| LYTHRUM SALICARIA |

• Medonosná trvalka a bylina s multifunkčním využitím: Atraktivní květy přilákají do zahrady opylovače a užitečný hmyz.
• Listy a kořen lze po uvaření konzumovat jako zeleninu bohatou na vápník. 
• Vývar ze stonků, listů a květů se používá k impregnaci dřeva.
• Z kořene se dá vyrobit červené barvivo.

| BAZALKA | 

• Specialita pro milovníky biodiverzity.
• Tato bazalka není běžnou uniformní odrůdou.
• Z každého semínka Vám vyroste trošku jiná jedinečná rostlinka.
• Můžete si tak vyselektovat vlastní lokální odrůdu nebo se jen kochat pestrostí forem a barev listů i květů ve všech možných kombinacích.
• V populaci se vyskytují rostliny odolné plísni, která napadá listy bazalky.

| SILENKA NADMUTÁ | SILENE VULGARIS |

• Silenka patří ve Středomoří mezi nejčastěji sbírané a konzumované divoké trvalky.
• V Itálii se prodává na trzích jako listová zelenina pod názvem "carletti".
• Sklízejí se zejména mladé jarní výhonky do salátů, omelet, polévek a apod.
• Výška 50 - 70 cm, bílé květy s nadmutým kalichem.
• Lze ji pěstovat jako trvalku.
  

| ČESNEK OŘEŠEC | ALLIUM SCORODOPRASUM |

• 30-40 pacibulek
• Divoký vytrvalý česnek, dříve pěstovaný jako zelenina, dnes zapomenutý.
• Cibule velikosti 1-3 cm jsou méně ostré než u česneku kuchyňského.
• Chutnají po pórku.
• Ostře pálivé listy se sklízí na podzim či zjara.
• Květy a pacibulky v létě.
• Přidávají se do salátů, polévek či na chleba.
• V zahradě vynikne purpurovými květy na dlouhých stvolech.

| LEBEDA ZAHRADNÍ | ATRIPLEX HORTENSIS |

• Odrůda vyšlechtěná Markem v Permasemínkách.
• Pro radost, okrasu a k jídlu. Vhodná jako ozdoba do salátů i k vaření.
• Vzácná kombinace vodnických barev: Zlatozelené listy s načervenalou čepelí, purpurová lodyha, řapíky a děložní lístky.
• Její předností je, že nevybíhá tak rychle do květu jako špenát a lépe snáší horké počasí.
• Lebedu řadíme mezi samovýsevné druhy, které lze na zahrádce udržovat i bez semenaření, protože se hojně vysemeňují samy.

| HOŘČICE ČÍNSKÁ | BRASSICA JUNCEA |

• Japonská odrůda hořčice čínské s obřími jedlými listy.
• Rychlý růst – první úrodu mladých listů lze sklízet už za 30–40 dní.
• Dlouhé období sklizně – při průběžném otrhávání dává úrodu i několik měsíců.
• Chladnomilná zelenina – daří se jí na jaře a na podzim, snáší chlad i lehké mrazíky.
• Skvělá chuť – pikantní, lehce křenová, dodá šmrnc jídlům i bez dalšího koření.
• Praktické využití – mladé listy do salátů, na chleba, starší do polévek či dušených jídel.
• Dekorativní vzhled – zelené listy s červenou žilnatinou (čím více je list vystaven slunci, tím intenzivnější červené zbarvení).
• Odpuzuje škůdce – její kořenové výměšky snižují výskyt půdních patogenů (např. kořenomorky bramborové, fusaria a plísně bramborové).
• Samovýsevná - lze ji pěstovat bez ručního setí.