Různé

| ALTAJSKÁ PAŽITKA | ALLIUM LEDEBOURIANUM |

• Asijský druh divoké pažitky původem z pohoří Altaj.
• Podobný naší pažitce, o něco vyšší vzrůst.
• V Asii se pěstuje zejména pro drobné cibulky, které jsou pálivé česnekové chuti a dají se nakládat a fermentovat.
• V Japonsku druh známý jako asatsuki.
• Listy lze jíst syrové, přidávat do polévek, pesta apod.

| ŘEDKVIČKA | RAPHANUS SATIVUS |

• Stará odrůda ředkvičky typu "rampouch" registrovaná poprvé v roce 1956.
• Rychle rostoucí odrůda, mohutně olistěná.
• Bílá bulvička dosahuje délky 10 - 12 cm.
• Roste do začné míry směrem nahoru od povrchu půdy, což usnadňuje sklizeň a snižuje pravděpodobnost jejího zalomení v půdě.
• To ocení zejména pěstitelé na středně těžkých až těžkých půdách.
• Kořínky se tvoří až ve spodní části bulvičky kolem její špičky, což ulehčuje čištění a zpracování v kuchyni.
• Pro pěstování venku na zahradě i ve skleníku.

| TYKEV OBECNÁ | CUCURBITA PEPO | 

• Stará italská odrůda cukety pěstovaná pro sklizeň nedozrálých plodů a jedlých samčích poupat.
• Nerozvinutá poupata lze nadívat, smažit či vařit.
• Velice buný růst!
• Tvoří mohutné keříky, které jako by se vracely do své původní pnoucí formy.
• Carol Deppe ji ve své knize Nezdolný zahradník popisuje jako nejlepší odrůdu k sušení. 

| LEBEDA ZAHRADNÍ | ATRIPLEX HORTENSIS |

• Různobarevná směs lebed.
• Do Vaší zahrady vnese více pestrosti než jednobarevné odrůdy.
• Zahrnuje zlatozelenou, zelenou, purpurovou a temně fialovou barvu.
• Lebeda se dříve pěstovala místo špenátu.
• Její předností je, že nevybíhá tak rychle do květu jako špenát a lépe snáší horké počasí.
• Lebedu řadíme mezi samovýsevné druhy, které lze na zahrádce udržovat i bez semenaření, protože se hojně vysemeňují samy.

| VIOLA CORNUTA | MACEŠKA DROBNOKVĚTÁ = VIOLKA ROHATÁ |

• Čarokvítky pro čarokrásnou zahrádku a čarokrásně zdobené pokrmy!
• Jedlá maceška vyšlechtěná v Permasemínkách pro pestrobarevnost květů.
• Samovýsevná a půdokryvná trvalka.
• Vhodná do truhlíků a květináčů.
• Mladé listy a poupata se používají k zahuštění polévek.
• Květy se konzumují syrové. Hodí se do salátů či dezertů. Z listů lze vařit čaj.
• Pestré osivo - lze použít jako šlechtitelský materiál pro selekci nových odrůd.

| SLÉZ PŘESLENITÝ KUČERAVÝ | MALVA VERTICILLATA VAR. CRISPA |

• Obrovská a nesmírně plodná samovýsevná rostlina s jedlými listy.
• Ve Staré Číně byl sléz nejdůležitější listovou zeleninou.
• Z listů je vynikající polévka.
• Mladé listy můžeme přidávat do salátů.
• Doporučujeme předpěstovat sazenice a od května vysazovat na zahradu.
  

| SILENKA NADMUTÁ | SILENE VULGARIS |

• Silenka patří ve Středomoří mezi nejčastěji sbírané a konzumované divoké trvalky.
• V Itálii se prodává na trzích jako listová zelenina pod názvem "carletti".
• Sklízejí se zejména mladé jarní výhonky do salátů, omelet, polévek a apod.
• Výška 50 - 70 cm, bílé květy s nadmutým kalichem.
• Lze ji pěstovat jako trvalku.
  

| MANGOLD ŘAPÍKOVÝ | BETA VULGARIS var. CICLA|

• Téměř 100 let stará americká odrůda s obřími listy a silnými bílými řapíky.
• Odrůdu jsme získali z kolekce britské firmy Real Seeds, která uvádí, že jejich linie této odrůdy se vyznačuje sladkým řapíkem, který lze jíst i syrový přímo na zahrádce.
• Žádný rok nás nezklamala, vždy jsme sklidili krásné obří řapíky.
• Doma jsme si oblíbili řapíky krátce povařené a přelité máslem.
  

| MRKEV OBECNÁ | DAUCUS CAROTA |

• Velmi raná odrůda mrkve - tzv. karotka.
• Vegetační doba 90 - 110 dnů.
• Dobrá nasládlá chuť.
• Vhodná na přímý konzum, ale dá se i uskladnit - potom je lepší vysévat ji později, až v červnu, aby byla odolnější ke skládkovým chorobám kořenové zeleniny.
• Kořen kratší, dlouhý 10 - 13 cm - lze pěstovat i na těžších půdách.

| MRKEV OBECNÁ | DAUCUS CAROTA |

• Stará, téměř stoletá, odrůda mrkve z roku 1934, kdy bylo zahájeno její šlechtění.
• Pozdní mrkev vhodná k uskladnění, jemné a sladké chuti.
• Má silný kořen, dlouhý cca 17 cm.
• Barva kořene je žlutá až žlutooranžová, pozdě na podzim se vybarvuje do žlutočervené. 

| LACTUCA SATIVA | SALÁT HLÁVKOVÝ |

• Stará československá odrůda jarního salátu z r. 1940.
• Tvoří malé, husté hlávky se silně bublinatými listy.
• V létě, v podmínkách dlouhého dne, vybíhá do květu.
• Je proto vhodnější k pěstování při krátkém dni na jaře či na podzim.
• Vyběhne-li Vám přes léto do květu, nechejte salát vysemenit a na podzim máte druhou sklizeň.

| LACTUCA SATIVA | SALÁT HLÁVKOVÝ |

• Stará odrůda salátu vyšlechtěná z mělnické krajové odrůdy.
• Husté, středně velké, uzavřené hlávky s tenkým až středně silným listem, výrazně bublinatým.
• Vhodná k pěstování na jaře a na podzim.
• V létě vybíhá do květu.
• Vegetační doba cca 90 dnů.
• Odrůda známá též pod názvem Mělnický král máje.