Zébrune
55,00 Kč
Nový produkt
cca 100 semen
| CIBULE ŠALOTKA | ALLIUM CEPA VAR. AGGREGATUM |
Odrůda banánového typu s protáhlými cibulemi nafialovělého zbarvení. Lahůdková cibule nasládlé máslové chuti se slušnou dávkou pálivosti. Velice vhodná na uskladnění. Oproti jinými odrůdám je mnohem méně vybíhavá a je tudíž ideální na skladování přes zimu.
Tento produkt již není na skladě
Nejedná se o čistokrevnou šalotku, ale protáhlým tvarem a zdvojením cibulí má k šalotce blízko. Liší se většími cibulemi. Odrůda Zébrune je francouzského původu. Získali jsme ji od britské firmy Real Seeds, která se specializuje na neprůmyslové odrůdy pro zahrádkáře, ale do ČR neexpeduje.
PĚSTOVÁNÍ: Cibule šalotka potřebuje prosluněné stanoviště. Vyséváme od druhé půle dubna přímo na zahrádku na dobře odplevelený záhon do sponu 15 na 40 cm. Hloubka výsevu cca 0,5 cm. Můžeme také předpěstovat sazenice. Potom vyséváme koncem března a na zahrádku vysazujeme v druhé půli května. Záhon udržujeme čistý bez plevelů. Jakmile cibulím uschne nať, můžeme začít se sklizní. Sklízíme za slunného dne. Při pěkném počasí necháme po sklizni tři dny ležet na zemi, aby cibule oschly. Potom svážeme natěmi k sobě a uložíme na suché místo chráněné před mrazy.
OTÁZKY
Oficiálně jsou Permasemínka v přechodném dvouletém období na ekologické zemědělství s produkcí bioosiv. Nicméně v reálu v Permasemínkách již deset let hospodaříme ekologicky bez pesticidů a průmyslových hnojiv. Fungujeme dokonce v daleko přísnějším ekologickém režimu než stanovuje zákon o ekologickém zemědělství, který povoluje některé chemické postřiky na ochranu rostlin. Na naší farmě jsme nikdy žádné pesticidy nepoužili.
Daly by se označit jako vytrvalá zelenina. Jedná se o jedlé druhy vytrvalých bylin, které po výsadbě na jednom stanovišti vydrží nejméně tři roky. Tím se liší od letniček, které mají jednoletý životní cyklus a dvouletek, které se dožívají dvou let. Mnohé jedlé trvalky Vám však vydrží na zahrádce déle než tři roky - mohou se dožít deseti, dvaceti a někdy i více let.
Jedlé trvalky se často používají v permakulturních zahradách, v bylinném patře jedlého lesa nebo do smíšených trvalkových výsadeb.
Divoká rajčata, nazývaná někdy též „rybízová“, rostou jako plané rostliny v jihoamerických Andách, kde bylo rajče domestikováno. Existuje více než deset druhů divokých rajčat. V ČR se jako divoké rajče obvykle označuje jediný z těchto divokých druhů, druh Solanum Pimpinellifolium. Ten se oproti klasickému druhu Solanum Lycopersicum liší tím, že má menší plody, menší výnosy a větší nároky na prostor, ale některé jeho formy či kultivary mají velmi lahodné a sladké plody, které méně praskají a jsou odolnější vůči plísním. Tyto kultivary nabízíme v sortimentu permasemínek pod označením "divoká rajčata".
Nejčastější příčiny jsou tyto: Nekvalitní osivo, nízká či vysoká teplota, nedostatek vláhy, příliš hluboký výsev, příliš krátká doba od výsevu.
1) Nekvalitní osivo s nízkou klíčivostí. Solidní osivářské firmy Vám takové osivo neprodají. První zásadou by proto mělo být kupovat semena z prověřených zdrojů. U nás v Permasemínkách si kvalitu semen pečlivě hlídáme a pravidelně testujeme jejich klíčivost. Nejste-li však přesto s klíčením spokojeni, neváhejte nám napsat na kvapil@permaseminka.cz. Než tak učiníte, projděte si prosím body níže.
2) Nízká či vysoká teplota. Teplota má na klíčení semen zásadní vliv. Nízká teplota patří častým příčinám nevyklíčení semen. Týká se to zejména rajčat, paprik, lilku, okurek, melounů, ačokči. Optimální teplota pro vyklíčení semen těchto druhů se pohybuje v rozmezí 25 - 30°C. Některá semena vyžadují k vyklíčení naopak teplotu nižší v rozmezí 15 - 20°C. To je případ salátu, špenátu, cibule a hrachu. Při vyšších teplotách může být klíčení semen těchto druhů problematické.
3) Nedostatek vláhy. Semena potřebují k vyklíčení vláhu. V suchém stavu klíčit nezačnou. Problém může nastat, když částečně naklíčená semena po výsevu vyschnou. V suchu jim okamžitě zasychá klíček a nastává uhynutí. Proto je důležité výsevní misky či oseté záhony pravidelně zavlažovat a nenechat nikdy vyschnout. Zároveň ale pozor na přemokření a vyplavení semen.
4) Příliš hluboký výsev. Drobná semena zasetá příliš hluboko nemají dost energie k tomu, aby prorazila silnou vrstvou zeminy či substrátu. Platí jednoduché pravidlo, že semena vysévám přibližně do hloubky rovné čtyřnásobku jejich velikosti. Drobná semínka opatrně přihrneme jen několika mm substrátu. Větší semena můžou přijít do hloubky pět až deset centimetrů (fazole, bob).
5) Příliš krátká doba od výsevu. I v optimálních podmínkách může klíčení některých semen trvat sedm až deset dnů. Nejsou-li podmínky optimální (například z důvodu nízké teploty), může se klíčení protáhnout na tři týdny až měsíc. To platí pro většinu zeleninových semen. U semen některých trvalek, stromů a keřů však klíčení běžně trvá tři a více měsíců, přičemž je zde nutná stratifikace - dlouhodobé vystavení semen chladu a vlhku.
Počítejte s tím, že při běžné pokojové teplotě Vám zakoupená semena vydrží minimálně jeden rok nebo déle. Jak dlouho přesně - to se odvíjí od druhu a staří semen. Každopádně se nemusíte obávat, že když koupíte semena například na podzim, nevydrží Vám do jara. Doba spotřeby je vždy uvedena na obalech, v nich jsou semena balena. Pokud semena uchováte na suchém a chladném místě, vydrží Vám až pět let. V mražáku při teplotě -18°C mohou vydržet až 20 let.
Základní podmínky správného skladování semen jsou: Sucho, chladno a temno.
1) Sucho. Semena musejí být dobře vysušená a zabezpečená proti zvlhnutí. Máte-li doma relativní vlhkost nad 60%, uložte semena do plastových sáčků se zipem nebo sklenic s klipovým uzávěrem a gumovým těsněním.
2) Chladno. Čím nižší teplota, tím déle semena vydrží. Uložte je proto doma na co nejchladnější místo. Pokud chcete semena uchovat po dobu deseti a více let, uložte je do mražáku při teplotě -18°C. Tak Vám vydrží až dvacet let. Ujistěte se ale před tím, že jsou opravdu dobře vysušená. Jinak by je mráz mohl poškodit.
3) Temno. Na semena by nemělo svítit přímé slunce a ideální je uchovávat je v úplné tmě. Třeba jako sušené bylinky. Sucho a chladno jsou ovšem důležitější faktory.
Dobře vysušená semena mráz nepoškodí. Nemusíte se tedy bát zasílání semen poštou v zimě, když je venkovní teplota pod nulou. Semena, která nabízíme, jsou z naší vlastní produkce, takže můžeme garantovat, že jsou dostatečně suchá na to, aby je mráz nepoškodil.
1) Nenáročná péče. Oproti tradiční jednoleté zelenině je s nimi méně práce. Jakmile se Vám rozrostou, starají se o sebe do značné míry samy a vyžadují jen občasné mulčování. Navíc je nemusíte vysévat či vysazovat každý rok znovu jako jednoletou zeleninu.
2) Lze je pěstovat na marginálních místech. Mnohé jedlé trvalky lze pěstovat na takových místech v zahradě, kde by se zelenině příliš nedařilo. Například v polostínu, pod stromy, na kamenitých, mělkých a neúrodných půdách.
3) Vyšší obsah vitamínů a minerálů. Je pravděpodobné, že obsah vitamínů a minerálů v jedlých trvalkách je vyšší než v klasické zelenině.
4) Vyšší odolnost vůči suchu. Jedlé trvalky tvoří mohutnější kořenový systém, který trvale prokořeňuje půdu. Jsou tudíž odolnější vůči suchu a není třeba je zavlažovat tak intenzivně jako jednoletou zeleninu.
5) Časně jarní sklizeň. Většina jedlých trvalek se sklízí na jaře v době, kdy se jednoletá zelenina teprve vysévá či začíná rašit. Díky tomu Vám zajistí vitamíny a minerály v době, kdy jich klasická zeleninová zahrádka mnoho nabídnout nedokáže.
Nejefektivnější ekologická ochrana před slimáky na zahradě je ruční sběr kombinovaný s kladením pastí, případně nasazení kachen. Zeleninu je lepší nemulčovat, zejména doporučujeme vyhnout se organickému mulči, který slimákům poskytuje úkryt. Nic jiného se nám v Permasemínkách neosvědčilo. Aromatické bylinky, jehličí, popel, drcené skořápky apod. jsou jen ztrátou času a proti slimákům nefungují.
Není třeba slimáky sbírat po celý rok. Důležitá je ochrana rostlin zejména v jarním období, kdy jsou drobné a zranitelné. Jakmile zesílí, slimáci již pro ně nejsou hrozbou.
Slimáci se sbírají v době, kdy na zahradu nesvítí přímé slunce. To jest večer po západu či ráno před východem slunce, za deštivého a zamračeného počasí, případně za tmy s čelovkou. Při jasném dni jsou slimáci zalezlí v úkrytech a posbíráte jich jen málo.
Velmi se nám osvědčilo kombinovat sběr s kladením pastí z prken či velkých listů rostlin, jako je bohyška, rebarbora či křen. Prkna či listy se rozloží kolem záhonů a slimáci se pod ně začnou stahovat. Pak už jen čas od času prkna otočíte a slimáky máte pěkně pohromadě na jedno místě.
Bytové zahradničení se musí vypořádat se dvěma limitujícími faktory, jimiž jsou nedostatek místa a nedostatek světla. Platí to jak pro pěstování na balkóně, tak pro pěstování doma za oknem. Jedině správným výběrem plodin a odrůd se lze těmto limitům přizpůsobit.
Nedostatek místa dobře snášejí chilli papričky zakrslejšího vzrůstu. Například odrůdy Numex Twilight nebo Gelbe Kirschen. Nebudou sice plodit tak hojně jako na prosluněné zahrádce, ale pálivého kapsaicinu sklidíte pořád dost. Z rajčat jsou dobře adaptované na nedostatek místa balkonová rajčata, která lze pěstovat v květináčích. Jsou to odrůdy Red Robin, Micro Tom a Bogus Fruchta.
Nedostatek světla snáší nejlépe listová zelenina. Velice vhodná pro pěstování v truhlících je roketa setá, která neuvěřitelně rychle roste a dá se pěstovat i v zimním období. Podobně saláty či portulák, a pokud plánujete bytovou zahrádku na déle než rok, tak můžete zkusit i jedlé trvalky - například cibuli sečku nebo česnek ořešec.