Různé

| BARBORKA | BARBAREA VULGARIS |

• Vzácná forma barborky s žíhanými listy, na kterou jsme narazili v jedné experimentální kolekci nehybridních semen.
• Barborka je žlutě kvetoucí jedlá trvalka z čeledi brukvovitých.
• Má jedlé listy, poupata i květy hořké chuti.
• Krátké povaření však hořkost zcela odstraní.

| ALLIUM AMPELOPRASUM |

• Tento pór se pěstuje jako trvalka: První rok se podobá klasickému póru, v dalších letech tvoří dceřiné cibulky, z nichž se trsovitě rozrůstá.
• Oproti běžným uniformním odrůdám je rozmanitější co do výšky a barev listů.
• Některé rostliny s příchodem zimy zbarvují listy do modra.
• Pestré osivo k selekci a adaptaci na lokální ekosystémy. 

| MUCHOVNÍK OLŠOLISTÝ | AMELANCHIER ALNIFOLIA |

• Nenáročný keř s jedlými plody podobnými borůvkám: Barvou i chutí.
• Okrasná rostlina: Na jaře květem, na podzim načervenalým listím.
• Plody uzrávají na jaře již koncem června, sklízí se hned po jahodách. Dají se využít na džemy, kompoty či k sušení a lá rozinky.
• Patří k nejranějším medonosným rostlinám. Jeho květy jsou lákadlem pro včely a motýly.
• Pestré osivo několika velkoplodých odrůd muchovníku olšolistého.
• Muchovník je samosprašný, ale matečné keře byly pěstovány v blízkosti, takže mohou být prokřížené.
• Díky tomu budou keře vypěstované ze semen vykazovat vyšší genetickou pestrost s potenciálem selekce a vyšlechtění nové odrůdy.

| RAJČE TYČKOVÉ | SOLANUM LYCOPERSICUM |

• Genetická rezistence vůči plísni bramborové.
• Výrazně méně napadáno touto chorobou.
• Pevné slaďoučké plody odolnější praskání.
• Rané tyčkové rajče.
• Středně velké plody různých průměrů.
• Kulatý či kulatooválný tvar.
• Barva plodů převážně červená.
• Vzácně výskyt naoranžovělých plodů se zeleným límcem (sladké chuti).
• Obsahuje kombinaci dvou genů odolnosti vůči plísni bramborové (Ph-2 a Ph-3).
• Vyšlechtěno ve spolupráci s Ústavem experimentální botaniky Akademie věd ČR.

| LOPUCH VĚTŠÍ | ARCTIUM LAPPA |

• Lopuch patří mezi tradiční asijské druhy zeleniny.
• V Japonsku je známý jako Gobo.
• Pěstuje se pro jedlé kořeny, výhonky a řapíky.
• Tato odrůda pochází z Jižní Koreji a byla vyšlechtěna k využití jako kořenová zelenina.
• Kořen je lahodný, nasládlý s oříškovou chutí.
• Konzumuje se syrový či tepelně upravený podobně jako mrkev.

| RAJČE BEDRNÍKOLISTÉ | SOLANUM PIMPINELLIFOLIUM |

• Divoké rajče s drobnými oranžovými plody slaďoučké chuti.
• Pro nenáročné pěstování bez opory a bez vylamování bočních výhonů.
• Plody jsou velmi pevné a odolné praskání. Dlouho vydrží jak na rostlině, tak po utržení.
• Obsahují méně šťávy a více dužniny než většina ostatních divokých rajčat = jsou vhodnější k sušení.
• Pro dosažení slaďoučké chuti je třeba nechat plody dobře vyzrát = musí mít sytě oranžovou barvu.
• Rostlina má zahuštěná internodia, takže zabere méně prostoru než běžná divoká rajčata a ze stejné plochy dá více výnosů.

| SLÉZ LESNÍ MAURSKÝ | MALVA MAURITIANA |

• Kulturní forma slézu lesního s jedlými listy a květy.
• Protože květy i listy obsahují hodně slizu, používají se jako přísada do různých jídel.
• V Permasemínkách jsme si oblíbili slézovou omeletu a výborné je také slézové smoothie (hrst listů či květů na dva banány).
• Bohatě kvete - skvělá pastva pro včely.

| KOPR VONNÝ | ANETHUM GRAVEOLENS |

• Tato odrůda kopru začíná kvést později než jiné odrůdy, takže ji lze sklízet déle.
• Tvoří husté keříčky s bohatou násadou listů. Krásně voní.
• Vhodná na sušení, mražení i zavařování k okurkám, ale nejsilnější chuť mají čerstvé listy.
• Jsou skvělé jen tak na chleba s máslem.
• Je z nich výborná koprová omáčka.

| RAJČE BEDRNÍKOLISTÉ | SOLANUM PIMPINELLIFOLIUM |

• Velmi lahodné rajče, nenáročné na pěstování, částečně odolné proti plísni bramborové.
• Při srovnávacím testování dvanácti odrůd divokých rajčat v roce 2015 nám tato odrůda vyšla jako jedna z nejchutnějších a po gastronomické stránce překonala veškeré klasické odrůdy.
• Vyznačuje se neuvěřitelně bujným růstem!
  

| HOŘČICE ČÍNSKÁ | BRASSICA JUNCEA |

• Rychlý růst – první úrodu mladých listů lze sklízet už za 30–40 dní.
• Postupná sklizeň - průběžné ořezávání vnějších listů.
• Chladnomilná zelenina – snese mírnější mrazíky a hodí se k podzimní sklizni.
• Skvělá chuť – pikantní, lehce křenová, dodá šmrnc jídlům i bez dalšího koření.
• Praktické využití –mladé listy do salátů, na chleba, starší do polévek či dušených jídel.
• Samovýsevná - lze ji pěstovat bez ručního setí.

| ŠRUCHA ZELNÁ SETÁ | PORTULACA OLERACEA SSP. SATIVA|  

• Zapomenutá a nedoceněná sukulentní zelenina.
• Kdysi u nás pěstovaná, dnes málo známá.
• Patří mezi nejlepší zdroje ω-3 mastných kyselin z celé rostlinné říše.
• Protože roste velmi rychle, dá se použít jako živý mulč mezi řádky vyšších plodin, např. česneku, póru či brokolice.
• Někdy nazývána též portulák.
  

| LACTUCA SATIVA | SALÁT STONKO-LISTOVÝ|

• Nejlepší burgerový salát!
• Listy na bulku pod maso.
• Stonky nakrájené na špalíčky lze použít místo hranolek.
• Mohou mít nahořklou chuť, což k burgeru skvěle ladí.
• Stonky (tzv. nohy) se tvoří na začátku léta, kdy Listonoh vybíhá do květu.
• Lze je sklízet včetně postranních a vrcholových listů.
• Výhodou stonků je, že po sklizni vám vydrží několik dnů svěží. Nevadnou.
• Můžete je uchovat v lednici, nebo vzít jako svačinku na cestu.
• Listonoh je zapomenutý salát z Banátu.
• Na vysokých "nohách" chrání úrodu před slimáky.
• Objevili jsme ho v zapadlé vísce v rumunských horách v roce 2017.
• Přivezli jsme si domů pár semínek a od té doby ho pěstujeme.