Garance spokojenosti Množitelná semínka Bez chemie

Druhá česky vydaná kniha americké autorky a šlechtitelky ekologických odrůd Carol Deppe navazuje na knihu Nezdolný zahradník a je věnována pěstování, zpracování, semenaření a šlechtění zeleniny v podmínkách samozásobitelské zahrady.

Některé odrůdy či druhy, o kterých v knize Carol Deppe píše, máme v kolekci Permasemínek a můžete si je přiobjednat ke knize. Jedná se například o rajče Stupické polní rané, cukrové hrachy Oregon Sugar Pod a Oregon Giant, cuketu Costates Romanescolebedu a další.

Autor: Deppe Carol
Název knihy: Tao zeleninové zahrady (orig. Tao of vegetable gardening)
Nakladatelství: DharmaGaia
Rok vydání: 2018
Počet stran: 244
Jazyk: česky
Doporučená cena: 358 Kč
Naše cena: 299 Kč

ANOTACE

Bioložka, šlechtitelka a průkopnická zahradnice se ve své nové knize Tao zeleninové zahrady zabývá praktickými metodami pěstování zeleniny i hlubší podstatou zahradničení podle základních myšlenek taoismu, tj. s důrazem na rovnováhu, flexibilitu, intuici, neusilování a ctění základní podstaty zahradníka i jeho rostlin.

Autorka se zaměřuje na některé nejoblíbenější zeleniny domácích zahrad, zvláště na rajčata, fazole, hrách a listovou zeleninu, a ukazuje na jejich příkladu základní principy a postupy, které zahradníci potřebují znát k úspěšnému pěstování jakékoliv jedlé plodiny.

Nabízí hojnost praktických rad, jak pěstovat bez chemie, jak se vypořádat s  problémem plísně bramborové, jak si založit domácí semennou banku a dlouhodobě skladovat semena, jak „dehybridizovat“ hybridy a vyšlechtit si vlastní odrůdy.

Deppe také zve čtenáře do své „zahrady naťových zelenin“ a představuje novou metodu pěstování nazvanou eat-all greens, která přináší vyšší výnosy na menší ploše při vynaložení méně práce, než je běžně obvyklé. Rodina si takto může na maličké zahrádce i na balkoně ve městě vypěstovat všechnu naťovou zeleninu na léto i na zmrazení a na usušení na zimu.

Tao zeleninové zahrady je určeno pro zahradníky všech úrovní, od začátečníků po zkušené pěstitele, a poskytuje jedinečný vztahový rámec – okno do světa přírody, do zahrady a do nás samých. Jak říká Carol, součástí naší přirozené povahy je lovecký a sběračský pud. Proto vytváříme svoje zahrady jako místa, jež ideálně uspokojují naši touhu lovit a sbírat.

Přeložila Pavla Kosinová. Předmluvu k českému vydání napsal Marek Kvapil.

Knihu doprovází šestnáctistránková barevná příloha.

OBSAH KNIHY:

Úvod

1. Úcta k Zemi

Zahradničení podle vzoru přírody – ale jaké přírody a jakých vzorů? Myslela příroda na všechno? Být příslušníkem klíčového druhu. Organicky, a víc než to.

2. Úcta k základní povaze rostlin

Slunce, Země, vzduch, voda, teplo. Co můžeme pěstovat? Předpokládaný termín posledních a prvních mrazů. Slunce a odolnost vůči zastínění. Někdo to rád horké, někdo studené. Kdy všechno vysít. Průvodce setím.

3. Úcta k vlastní základní povaze

Průzkum vašeho vnitřního zahradníka. Plánování versus spontaneita. Struktura, práce a svoboda.

4. Přizpůsobivost

Výběr zahradnických stylů a metod. Největší zisk z malé zahrádky. Dobrovolníci. Jak jíst plevel – pampelišky, merlík, šrucha. Zahrada připravených.

5. Rovnováha

Ambiciózní versus střízlivý. Jak velkou zahradu? Limitující faktory. Nadbytečná orba. Nadbytečné zalévání. Nadbytečné hnojení. Příliš mnoho škůdců. Umět včas přestat.

6. Nedělání

Odvážit se nedělat. Jak nerýt, neokopávat, nesekat a neošetřovat úplně všechno. Dvacet čtyři dobrých míst, kam nesázet stromy. Sedm důvodů, proč nepokácet strom. Třicet sedm důvodů, proč nepěstovat různé zeleniny. O nepěstování purpurových květin před domem z oranžového zdiva. Košile s květinovým vzorem přitahují včely. Plevel pojmenovaný jinak většinou zůstává plevelem.

7. Začátky – rajčata

Začněte s něčím, co máte opravdu rádi. Druhy a barvy rajčat. Nejlepší chuti. Třicet zajímavých volně opylovaných odrůd rajčat. Začínáme s rajčaty ze semen – pěstování sazenic. Sázecí substrát na klíčení semen a pěstování sazenic. Příprava půdy. Otužování a výsadba sazenic. Má mrkev opravdu ráda rajčata? – dobrodružství zahradnice. Smíšené kultury. Opora a výživa. Zalévání a mulčování. Proč bude brzy nemožné pěstovat běžné tradiční odrůdy rajčat a co s tím dělat – plíseň bramborová. Opatření proti plísni bramborové. Hybridní odrůdy rajčat rezistentní vůči plísni bramborové. Tradiční a volně opylované odrůdy rajčat rezistentní vůči plísni bramborové. Proč nejchutnější rajčata nemusejí být ta, která dozrála na rostlině. Použití zelených rajčat.

8. Ošetřování – pletí

Vyhněte se, zpozděte, odstraňte. Zahradnice čelí merlíku osobitým stylem. Americká čtvercová motyka. Nákup, použití a broušení široké motyky. Nákup, použití a broušení Colemanovy motyky. Třmenová plečka. Kolová plečka. Elektricky poháněná plečka a elektrický rotavátor

9. Nevědění – dýně

Dobrodružství nevědomosti. Dokonalá polykultura – dýně a přezimující kadeřávek. Dýně ,Candystick Dessert Delicata‘. Dýně ,Lofthouse Landrace Moschata‘. Omluva dýni. Vaření z ořechové dýně. Pěstování podle Měsíce. Rozmlouvání s rostlinami. Správné porozumění.

10. Výkon bez námahy – zahrada naťové zeleniny

Zahrada bez práce – jen zasejte a sklízejte. Nutričně nejdůležitější plodina na domácí zahradě. Listy versus hlávky nebo řapíky. Podstatná úloha vaření. Použití naťové zeleniny v polévkách a dušených pokrmech. Zelená míchanina. Sklizeň a zpracování naťové zeleniny. Mražení naťové zeleniny. Sušená zelenina a bylinné čaje. Fermentovaná naťová zelenina. Pěstování naťové zeleniny. Jedenáct výborných odrůd naťové zeleniny.

11. Hrách a fazole

Poutání vzdušného dusíku a luštěniny. Suché zrno nebo jedlé lusky nebo zrno na zeleno. Pnoucí hrách a opory. Hrášek na zeleno. Hrách s jedlými lusky. Pěstování hrachu. Semena luštěnin předkličujte, ale neuduste. Hrách a fazole sklízejte průběžně. Sklizeň a použití hrachu s jedlými lusky. Typy odrůd fazolí – odrůdy na zeleno, na suché zrno, na loupání. Tyčkové fazole. Pěstování fazolí. Pěstování tyčkových fazolí na kukuřici. Sklizeň a použití zelených fazolek.

12. Radost

Skákejte radostí. O přepravě zeleniny. Meditace při pletí. Všímavost. Prostá potěšení. Západ slunce.

13. Završení – osivo

Cykly a kruhy. Vlastnoruční semenná banka. Svět se nezboří, když si nebudete všechno osivo pěstovat sami. Příprava semen k dlouhodobému skladování. Obaly na skladování semen. Osm mýtů o pěstování osiva. Vytvořte vlastní moderní krajové odrůdy. Omlazení tradičních odrůd. Šlechtění plodin pro organické systémy pěstování. Dehybridizace hybridů – rajčata rezistentní vůči chorobám. Geny a genetika rajčat. Šlechtění tradičních odrůd rajčat pro zítřek. 

Rejstřík

    Jsou permasemínka bioosivem?

    Ano, oficiálně jsou Permasemínka v režimu ekologického zemědělství s produkcí certifikovaného bioosiva od roku 2021. V Permasemínkách hospodaříme a vždy jsme hospodařili zcela bez chemie. Semínka nemoříme. Dodržujeme zásady ekologického zemědělství, jak jsou stanoveny v Zákoně o ekologickém zemědělství.

    Naší kontrolní organizací je Biokont: CZ-BIO-003. Registrace je na Marka Kvapila, který je registrovaný jako ekologický zemědělec a zodpovídá za činnost Permasemínek.

    Přesto v tuto chvíli nejsou všechna naše semena oficiálně bio. Z jednoho důvodu. Poptávka po permasemínkách neustále roste. Abychom ji uspokojili, musíme přikupovat nové pozemky. Přechod do ekologického zemědělství na novém pozemku trvá dva roky.

    Semena vypěstovaná na novém pozemku jsou z tzv. přechodného období. I když při jejich výrobě neaplikujeme žádné chemické ošetření, certifikaci bio nemají.

    Je to však dočasný stav.


    Proč mi semena neklíčí?

    Nejčastější příčiny špatného klíčení semen jsou nekvalitní osivo, nízká či vysoká teplota, nedostatek vláhy, příliš hluboký výsev, příliš krátká doba od výsevu.

    1) Nekvalitní osivo s nízkou klíčivostí. Solidní osivářské firmy Vám takové osivo neprodají. První zásadou by proto mělo být kupovat semena z prověřených zdrojů. U nás v Permasemínkách si kvalitu semen pečlivě hlídáme a pravidelně testujeme jejich klíčivost. Nejste-li však přesto s klíčením spokojeni, neváhejte nám napsat na info@permaseminka.cz. Než tak učiníte, projděte si prosím body níže.

    2) Nízká či vysoká teplota. Teplota má na klíčení semen zásadní vliv. Nízká teplota patří častým příčinám nevyklíčení semen. Týká se to zejména rajčat, paprik, lilku, okurek, melounů, ačokči. Optimální teplota pro vyklíčení semen těchto druhů se pohybuje v rozmezí 25 - 30°C. Některá semena vyžadují k vyklíčení naopak teplotu nižší v rozmezí 15 - 20°C. To je případ salátu, špenátu, cibule a hrachu. Při vyšších teplotách může být klíčení semen těchto druhů problematické.

    3) Nedostatek vláhy. Semena potřebují k vyklíčení vláhu. V suchém stavu klíčit nezačnou. Problém může nastat, když částečně naklíčená semena po výsevu vyschnou. V suchu jim okamžitě zasychá klíček a nastává uhynutí. Proto je důležité výsevní misky či oseté záhony pravidelně zavlažovat a nenechat nikdy vyschnout. Zároveň ale pozor na přemokření a vyplavení semen.

    4) Příliš hluboký výsev. Drobná semena zasetá příliš hluboko nemají dost energie k tomu, aby prorazila silnou vrstvou zeminy či substrátu. Platí jednoduché pravidlo, že semena vysévám přibližně do hloubky rovné čtyřnásobku jejich velikosti. Drobná semínka opatrně přihrneme jen několika mm substrátu. Větší semena můžou přijít do hloubky pět až deset centimetrů (fazole, bob).

    5) Příliš krátká doba od výsevu. I v optimálních podmínkách může klíčení některých semen trvat sedm až deset dnů. Nejsou-li podmínky optimální (například z důvodu nízké teploty), může se klíčení protáhnout na tři týdny až měsíc. To platí pro většinu zeleninových semen. U semen některých trvalek, stromů a keřů však klíčení běžně trvá tři a více měsíců, přičemž je zde nutná stratifikace - dlouhodobé vystavení semen chladu a vlhku.


    Jak dlouho semena vydrží klíčivá?

    Zakoupená semena vydrží minimálně jeden rok nebo déle. Jak dlouho přesně, to se odvíjí od druhu a staří semen a také od podmínek skladování. Každopádně se není třeba obávat, že když koupíte semena například na podzim, nevydrží Vám do jara. Doba spotřeby je vždy uvedena na obalech, v nichž jsou semena balena. Pokud semena uchováte na suchém a chladném místě (pod 20°C), vydrží až pět let. V mrazáku při teplotě -18°C mohou vydržet až 20 let. 


    Jak správně skladovat semena?

    Základní podmínky správného skladování semen jsou: Sucho, chladno a temno.

    1) Sucho. Semena musejí být dobře vysušená a zabezpečená proti zvlhnutí. Máte-li doma relativní vlhkost nad 60%, uložte semena do plastových sáčků se zipem nebo sklenic s klipovým uzávěrem a gumovým těsněním.

    2) Chladno. Čím nižší teplota, tím déle semena vydrží. Uložte je proto doma na co nejchladnější místo. Pokud chcete semena uchovat po dobu deseti a více let, uložte je do mražáku při teplotě -18°C. Tak Vám vydrží až dvacet let. Ujistěte se ale před tím, že jsou opravdu dobře vysušená. Jinak by je mráz mohl poškodit.

    3) Temno. Na semena by nemělo svítit přímé slunce a ideální je uchovávat je v úplné tmě. Třeba jako sušené bylinky. Sucho a chladno jsou ovšem důležitější faktory.


    Může mráz poškodit semena?

    Dobře vysušená semena mráz nepoškodí. Nemusíte se tedy bát zasílání semen poštou v zimě, když je venkovní teplota pod nulou. Semena, která nabízíme, jsou z naší vlastní produkce, takže můžeme garantovat, že jsou dostatečně suchá na to, aby je mráz nepoškodil.


    Jak na slimáky bez chemie?

    Nejefektivnější ekologická ochrana před slimáky na zahradě je ruční sběr kombinovaný s kladením pastí, případně nasazení kachen. Zeleninu je lepší nemulčovat, zejména doporučujeme vyhnout se organickému mulči, který slimákům poskytuje úkryt. Nic jiného se nám v Permasemínkách neosvědčilo. Aromatické bylinky, jehličí, popel, drcené skořápky apod. jsou jen ztrátou času a proti slimákům nefungují.

    Není třeba slimáky sbírat po celý rok. Důležitá je ochrana rostlin zejména v jarním období, kdy jsou drobné a zranitelné. Jakmile zesílí, slimáci již pro ně nejsou hrozbou. Slimáci se sbírají v době, kdy na zahradu nesvítí přímé slunce. To jest večer po západu či ráno před východem slunce, za deštivého a zamračeného počasí, případně za tmy s čelovkou. Při jasném dni jsou slimáci zalezlí v úkrytech, těžko se hledají a posbíráte jich málo.

    Velmi se nám osvědčilo kombinovat sběr s kladením pastí z prken či velkých listů rostlin, jako je bohyška, rebarbora či křen. Prkna či listy se rozloží kolem záhonů a slimáci se pod ně začnou stahovat. Pak už jen čas od času prkna otočíte a slimáky máte pěkně pohromadě na jednom místě.


    Co pěstovat na balkoně či doma za oknem?

    Bytové zahradničení se musí vypořádat se dvěma limitujícími faktory, jimiž jsou nedostatek místa a nedostatek světla. Platí to jak pro pěstování na balkóně, tak pro pěstování doma za oknem. Jedině správným výběrem plodin a odrůd se lze těmto limitům přizpůsobit.

    Nedostatek místa dobře snášejí chilli papričky zakrslejšího vzrůstu. Například odrůdy Numex Twilight nebo Gelbe Kirschen. Nebudou sice plodit tak hojně jako na prosluněné zahrádce, ale pálivého kapsaicinu sklidíte pořád dost. Z rajčat jsou dobře adaptovaná na nedostatek místa balkonová rajčata, která lze pěstovat v květináčích. Jsou to odrůdy Red Robin, Micro Tom a Bogus Fruchta. Existuje dokonce balkonová mrkev, odrůda Parmex, která je díky zakrslému kořenu skvěle adpatovaná na limitovaný prostor truhlíků či květináčů!

    Nedostatek světla snáší nejlépe listová zelenina. Velice vhodná pro pěstování v truhlících je roketa setá, která neuvěřitelně rychle roste a dá se pěstovat i v zimním období. Podobně portulák a saláty, z nichž lze doporučit starou odrůdu Stupický kamenáč, která má velmi malé hlávky. Pokud plánujete bytovou zahrádku na déle než rok, tak můžete zkusit i jedlé trvalky - například cibuli sečku nebo česnek ořešec.


    Jaký je rozdíl mezi hybridními a nehybridními semen y?

    Hybrid =  kříženec. Hybridní F1 semena vznikají zkřížením dvou či více rodičovských linií. Dokáže je produkovat pouze šlechtitelská firma, která má vybrané linie pod kontrolou. Hybridní semena nejsou v první tzv. F1 generaci geneticky stabilní. Při semenaření u nich proto dochází ke štěpení znaků a obvykle i poklesu kvality. Proto nejsou vhodná ke svépomocnému množení. Pěstitelé je obvykle každý rok znovu kupují.

    Naopak nehybridní semena jsou geneticky stabilní. Při dodržení základních pravidel semenaření jsou množitelná bez výraznějších změn a kdokoli si je může svépomoci množit.


    Jsou v sortimentu Permasemínek i hybridní semena (odrůdy)?

    Ne. Chceme našim zákazníkům poskytovat pouze odrůdy nehybridní, které jsou geneticky ustálené a dají se semenařit.


    Jak poznat hybridní semena?

    Hybridní semena poznáte tak, že na pytlíku se semeny je napsáno buď „hybrid“ nebo „F1“. Pokud tam nic z toho uvedeno není, jedná se o nehybridní osivo a lze ho semenařit. Permasemínka jsou vždy nehybridní.


    Proč osivářské firmy nabízejí stále více hybridní odrůdy?

    Protože na hybridních semenech lze více vydělat. Hybridní semena vznikají křížením několika linií, které má pod kontrolou jen šlechtitel či osivářská firma. Nikdo jiný potom nemůže hybridní semena množit, aniž by došlo ke ztrátě důležitých znaků odrůdy. To pěstitele odrazuje od semenaření a naopak je to motivuje k opakovaným nákupům hybridních semen. To vše je pro osivářské firmy ekonomicky výhodné.


Ze stejné kategorie (4):

Podobné produkty pro více pestrosti v zahradě i na talíři: