Abyste u nás nakoupili co nejpohodlněji, používáme cookies. Nastavení používání cookies můžete upravit v nastavení Vašeho prohlížeče. Souhlasím

Ačokča

58,00 Kč

Nový produkt

8 semen | klíčivost: 91% (12/2021)

| AČOKČA | CYCLANTHERA PEDATA |

Ačokča, zvaná též paprikookurka, je bujně rostoucí liána s plody, které chutnají jak po okurce, tak po paprice. Na rozdíl od okurky netrpí mnoho plísněmi a poskytuje bohatší sklizeň. Plodí později než okurka, za to ale až do zámrazu. Z jediné rostliny sklidíte až sto plodů!

Více…

Do seznamu přání

Ačokča pochází z Jižní Ameriky, kde ji v Andách pěstovali Inkové. Je to jedna ze “ztracených plodin Inků“. Je obzvlášť vhodná pro permakulturní zahradu a pěstování bez chemie. Patří mezi takové druhy zeleniny, které při minimálním úsilí poskytnou maximální užitek. Plody se sklízejí nedozrálé v době, kdy ještě nemají tvrdá semena. U nás doma je pojídáme syrové nebo fermentované jako kvašáky.

Semenaření: Naše semena ačokči nejsou hybridní, takže si je snadno můžete na zahrádce namnožit sami. Zralá semena jsou černá a mají fascinující bizarní tvar. Stačí je na podzim vydlabat z několika plodů, pečlivě vysušit a uložit do jara na chladném a suchém místě. Ne vždy semena stihnou dozrát. Proto bývá v některých letech semen ačokči nedostatek.

Plody jsou mezi listy maskované díky svému zelenému zbarvení a nemusí být na první pohled patrné. Pravidelná kontrola, rozhrnování porostu a sběr nezralých plodů jsou předpokladem kvalitní sklizně. Ačokče někdy trvá, než se pořádně rozplodí, ale má-li dost sluníčka a vláhy, potom to stojí za to.

HLOUBKA VÝSEVU: 3 cm

VÝSEV DOMA: duben - květen

VÝSADBA VEN: květen - červen

PŘÍMÝ VÝSEV: možný

POLOHA: plné slunce

OPTIMÁLNÍ TEPLOTA PRO KLÍČENÍ: 24 - 28 °C

OPORA: ano, ale lze pěstovat i bez opory

SPON (NÁROKY NA PROSTOR): 100 x 50 cm 

UMÍSTĚNÍ: venku

 I když lze ačokču pěstovat z přímého výsevu, doporučujeme předpěstovat sazeničky na chráněném stanovišti doma či ve skleníku. Venku jsou klíčící semena ohrožena řadou faktorů, které lze doma eliminovat (slimáci, hraboši, ptáci, mráz).

Vysejte koncem dubna po jednom semínku do samostatných kontejnerů. Umístěte na teplé místo s teplotou cca 24–28 °C (u topení, u kamen, v kotelně, do skleníku). Vysejte více semen, než kolik chcete sazenic. Nejlépe celý obsah sáčku. Ne každé semínko musí vyklíčit. Ne každá sazenička přežije.

Předpěstované sazenice vysaďte ven v druhé polovině května. V polohách nad 350 m n. m. až v červnu.

Ačokča je cizosprašná. Proto pro dobrou násadu plodů vysaďte tři a více rostlin, aby se vzájemně dobře opylily.

Ačokča ráda obrůstá ploty, zdi, zídky a šplhá i na stromy. Můžete jí dát jako oporu i kari síť. Opora ale není nutností. Může se plazit i po zemi. Potom však zabere každá jednotlivá rostlina opravdu hodně místa! Nároky na prostor má srovnatelné s dýněmi.

Známka 
30.11.2021

Chutná i slimákům

Legrační, zpočátku choulostivá rostlinka, jejíž kritickou fází je přesun na záhon. Může ji spálit slunce, ale hlavně chutná slimákům více, než okurky nebo salát. Během léta zakoření a začne bujně růst, popínat se po všem v okolí a utlačovat okolní rostliny i svými rozsáhlými podpovrchovými kořeny. A saje vodu jako duha. Na začátku podzimu konečně začne plodit, a máte problém, protože každé dva dny musíte nasbírat hromadu lusků, které po krátkém čase už nikdo nechce jíst. Protože je to taková zelenina bez chuti a bez zápachu, dá se použít skoro do všeho. Nejraději ji používáme jako zahušťovadlo do guláše (1 kg cibule, 1kg masa a 1+ kg ačokči). Sklizeň skončí s prvním mírným šlehnutím mrazíku, svěsí listy a uhnije.

  • Pro 1 z 1 je toto hodnocení užitečné.
Známka 
29.09.2021

Zuzana

Vlani sme sa presťahovali do nového domu takmer 600 mnm a ačokču sme priniesli so sebou. Vysadila som na skúšku iba tri rastlinky, ktoré cez celé horúce leto živorili a sotva rástli. A len čo sa trochu ochladilo, začali rásť ako divé a ja pomaly denne mám čo zbierať, a to je už koniec septembra. Na budúci rok pestujem už iba ačokču, ani paprike ani uhorkám sa tu veľmi nedarí. A ačokča v pohode nahradí oboje, dala som ju aj do leča, aj som také drobné zavarila ako uhorky.

  • Pro 2 z 2 je toto hodnocení užitečné.
Známka 
20.09.2021

Ačokča

Pěstuji asi 10 let - nejlépe na opoře - mám cca 5-7 m dlouhé šlahouny. Má dlouhý start, obvykle začne plodit až v srpnu, ale pak to stojí za to. Používám v kuchyni všude, kde se dá použít paprika, - lečo, plněná mletým masem, guláš, čalamády. Jako naložená okurka je vhodné ji vařit dýl, jinak je tužší a pozor na zralost semen, od určitého stáří jsou tvrdá. Malé mladé plody mají hráškovou chuť, starší jsou již neutrální, i když se zdají tuhé, rychle v hrnci změknou. Netrpí žádnými škůdci - jen při klíčení pozor na slimáky. Bohatě kvete - láká spoustu hmyzu - samčí a samičí květy - a plodí až do zámrazu, jen jednou jsem zůstala bez semen, když mi zahradu zplundroval krtek. No použila jsem pak stará semena - ani po 7-mi letech neztratila klíčivost . JInak doma ji raději než papriku, vařená paprika jim vadí, ačokču sní bez brblání. Z listů se dá uvařit špenát. Takže vřele doporučuji

  • Pro 2 z 2 je toto hodnocení užitečné.
Známka 
09.09.2020

Lepší než paprika

Pěstuji druhou sezónu na jihu Moravy. Loni jsem predpestovane sazenice v rychlostu vysadila ven rovnou z okna a az na jednu je spálilo sluníčko. Letos jsem je postupně zvykala a rostliny jsou krásné a bujné. Davam hlavně do leča a plněné masem, nebo syrem zapekam. Je skvělá a vypadá krásně. První plody jsem nechala na semeno a bez problémů dozralo.

  • Pro 3 z 3 je toto hodnocení užitečné.
Známka 
09.03.2020

Nezmar

Máme zkušenosti ze dvou sezón v centru Hané. Zpočátku byl růst pomalý (z předpěstovaných sazenic), ale pak se najednou rozjela až na dvě sousední zahrady ( po plotě). Zpočátku mi dělalo problém uhlídat zralost ve fázi "tak akorát", aby nebyla slupka tuhá. Variabilita použití je velká, u nás využívána v čerstvé podobě, zapékaná/dušená i nakládaná. Chuť se nám jeví poměrně neutrální až nijaká (papriku ani okurku nenahradí), v kombinacích s jinými neruší....

  • Pro 5 z 5 je toto hodnocení užitečné.

Napsat svou recenzi!

Napsat recenzi

Ačokča

Ačokča

8 semen | klíčivost: 91% (12/2021)

| AČOKČA | CYCLANTHERA PEDATA |

Ačokča, zvaná též paprikookurka, je bujně rostoucí liána s plody, které chutnají jak po okurce, tak po paprice. Na rozdíl od okurky netrpí mnoho plísněmi a poskytuje bohatší sklizeň. Plodí později než okurka, za to ale až do zámrazu. Z jediné rostliny sklidíte až sto plodů!

    Jsou permasemínka bioosivem?

    Ano, oficiálně jsou Permasemínka v režimu ekologického zemědělství s produkcí certifikovaného bioosiva od roku 2021. Semena vypěstovaná od tohoto roku dál jsou tedy bio. Nicméně v reálu v Permasemínkách již deset let hospodaříme ekologicky bez pesticidů a průmyslových hnojiv. Fungujeme dokonce v daleko přísnějším ekologickém režimu než stanovuje zákon o ekologickém zemědělství, který povoluje některé chemické postřiky na ochranu rostlin. Na naší farmě jsme nikdy žádné pesticidy nepoužili. Semínka nemoříme.


    Jaký je rozdíl mezi hybridními a nehybridními semeny?

    Hybrid =  kříženec. Hybridní F1 semena vznikají zkřížením dvou či více rodičovských linií. Dokáže je produkovat pouze šlechtitelská firma, která má vybrané linie pod kontrolou. Hybridní semena nejsou v první tzv. F1 generaci geneticky stabilní. Při semenaření u nich proto dochází ke štěpení znaků a obvykle i poklesu kvality. Proto nejsou vhodná ke svépomocnému množení. Pěstitelé je obvykle každý rok znovu kupují.

    Naopak nehybridní semena jsou geneticky stabilní. Při dodržení základních pravidel semenaření jsou množitelná bez výraznějších změn a kdokoli si je může svépomoci množit.


    Jsou v sortimentu Permasemínek i hybridní semena (odrůdy)?

    Ne. Chceme našim zákazníkům poskytovat pouze odrůdy nehybridní, které jsou geneticky ustálené a dají se semenařit.


    Jak poznat hybridní semena?

    Hybridní semena poznáte tak, že na pytlíku se semeny je napsáno buď „hybrid“ nebo „F1“. Pokud tam nic z toho uvedeno není, jedná se o nehybridní osivo a lze ho semenařit. Permasemínka jsou vždy nehybridní.


    Proč osivářské firmy nabízejí stále více hybridní odrůdy?

    Protože na hybridních semen lze více vydělat. Hybridní semena vznikají křížením několika linií, které má pod kontrolou jen šlechtitel či osivářská firma. Nikdo jiný potom nemůže hybridní semena množit, aniž by došlo ke ztrátě důležitých znaků odrůdy. To pěstitele odrazuje od semenaření a naopak je to motivuje k opakovaným nákupů hybridních semen. To vše je pro osivářské firmy ekonomicky výhodné.


    Jak na slimáky bez chemie?

    Nejefektivnější ekologická ochrana před slimáky na zahradě je ruční sběr kombinovaný s kladením pastí, případně nasazení kachen. Zeleninu je lepší nemulčovat, zejména doporučujeme vyhnout se organickému mulči, který slimákům poskytuje úkryt. Nic jiného se nám v Permasemínkách neosvědčilo. Aromatické bylinky, jehličí, popel, drcené skořápky apod. jsou jen ztrátou času a proti slimákům nefungují.

    Není třeba slimáky sbírat po celý rok. Důležitá je ochrana rostlin zejména v jarním období, kdy jsou drobné a zranitelné. Jakmile zesílí, slimáci již pro ně nejsou hrozbou. Slimáci se sbírají v době, kdy na zahradu nesvítí přímé slunce. To jest večer po západu či ráno před východem slunce, za deštivého a zamračeného počasí, případně za tmy s čelovkou. Při jasném dni jsou slimáci zalezlí v úkrytech, těžko se hledají a posbíráte jich málo.

    Velmi se nám osvědčilo kombinovat sběr s kladením pastí z prken či velkých listů rostlin, jako je bohyška, rebarbora či křen. Prkna či listy se rozloží kolem záhonů a slimáci se pod ně začnou stahovat. Pak už jen čas od času prkna otočíte a slimáky máte pěkně pohromadě na jedno místě.


    Proč mi semena neklíčí?

    Nejčastější příčiny špatného klíčení semen jsou nekvalitní osivo, nízká či vysoká teplota, nedostatek vláhy, příliš hluboký výsev, příliš krátká doba od výsevu.

    1) Nekvalitní osivo s nízkou klíčivostí. Solidní osivářské firmy Vám takové osivo neprodají. První zásadou by proto mělo být kupovat semena z prověřených zdrojů. U nás v Permasemínkách si kvalitu semen pečlivě hlídáme a pravidelně testujeme jejich klíčivost. Nejste-li však přesto s klíčením spokojeni, neváhejte nám napsat na kvapil@permaseminka.cz. Než tak učiníte, projděte si prosím body níže.

    2) Nízká či vysoká teplota. Teplota má na klíčení semen zásadní vliv. Nízká teplota patří častým příčinám nevyklíčení semen. Týká se to zejména rajčat, paprik, lilku, okurek, melounů, ačokči. Optimální teplota pro vyklíčení semen těchto druhů se pohybuje v rozmezí 25 - 30°C. Některá semena vyžadují k vyklíčení naopak teplotu nižší v rozmezí 15 - 20°C. To je případ salátu, špenátu, cibule a hrachu. Při vyšších teplotách může být klíčení semen těchto druhů problematické.

    3) Nedostatek vláhy. Semena potřebují k vyklíčení vláhu. V suchém stavu klíčit nezačnou. Problém může nastat, když částečně naklíčená semena po výsevu vyschnou. V suchu jim okamžitě zasychá klíček a nastává uhynutí. Proto je důležité výsevní misky či oseté záhony pravidelně zavlažovat a nenechat nikdy vyschnout. Zároveň ale pozor na přemokření a vyplavení semen.

    4) Příliš hluboký výsev. Drobná semena zasetá příliš hluboko nemají dost energie k tomu, aby prorazila silnou vrstvou zeminy či substrátu. Platí jednoduché pravidlo, že semena vysévám přibližně do hloubky rovné čtyřnásobku jejich velikosti. Drobná semínka opatrně přihrneme jen několika mm substrátu. Větší semena můžou přijít do hloubky pět až deset centimetrů (fazole, bob).

    5) Příliš krátká doba od výsevu. I v optimálních podmínkách může klíčení některých semen trvat sedm až deset dnů. Nejsou-li podmínky optimální (například z důvodu nízké teploty), může se klíčení protáhnout na tři týdny až měsíc. To platí pro většinu zeleninových semen. U semen některých trvalek, stromů a keřů však klíčení běžně trvá tři a více měsíců, přičemž je zde nutná stratifikace - dlouhodobé vystavení semen chladu a vlhku.


    Jak dlouho semena vydrží klíčivá?

    Počítejte s tím, že zakoupená semena vydrží minimálně jeden rok nebo déle. Jak dlouho přesně - to se odvíjí od druhu a staří semen a také od podmínek skladování. Každopádně se nemusíte obávat, že když koupíte semena například na podzim, nevydrží Vám do jara. Doba spotřeby je vždy uvedena na obalech, v nichž jsou semena balena. Pokud semena uchováte na suchém a chladném místě (pod 20°C), vydrží Vám až pět let. V mražáku při teplotě -18°C mohou vydržet až 20 let. 


    Jak správně skladovat semena?

    Základní podmínky správného skladování semen jsou: Sucho, chladno a temno.

    1) Sucho. Semena musejí být dobře vysušená a zabezpečená proti zvlhnutí. Máte-li doma relativní vlhkost nad 60%, uložte semena do plastových sáčků se zipem nebo sklenic s klipovým uzávěrem a gumovým těsněním.

    2) Chladno. Čím nižší teplota, tím déle semena vydrží. Uložte je proto doma na co nejchladnější místo. Pokud chcete semena uchovat po dobu deseti a více let, uložte je do mražáku při teplotě -18°C. Tak Vám vydrží až dvacet let. Ujistěte se ale před tím, že jsou opravdu dobře vysušená. Jinak by je mráz mohl poškodit.

    3) Temno. Na semena by nemělo svítit přímé slunce a ideální je uchovávat je v úplné tmě. Třeba jako sušené bylinky. Sucho a chladno jsou ovšem důležitější faktory.


    Může mráz poškodit semena?

    Dobře vysušená semena mráz nepoškodí. Nemusíte se tedy bát zasílání semen poštou v zimě, když je venkovní teplota pod nulou. Semena, která nabízíme, jsou z naší vlastní produkce, takže můžeme garantovat, že jsou dostatečně suchá na to, aby je mráz nepoškodil.


    Co pěstovat na balkoně či doma za oknem?

    Bytové zahradničení se musí vypořádat se dvěma limitujícími faktory, jimiž jsou nedostatek místa a nedostatek světla. Platí to jak pro pěstování na balkóně, tak pro pěstování doma za oknem. Jedině správným výběrem plodin a odrůd se lze těmto limitům přizpůsobit.

    Nedostatek místa dobře snášejí chilli papričky zakrslejšího vzrůstu. Například odrůdy Numex Twilight nebo Gelbe Kirschen. Nebudou sice plodit tak hojně jako na prosluněné zahrádce, ale pálivého kapsaicinu sklidíte pořád dost. Z rajčat jsou dobře adaptovaná na nedostatek místa balkonová rajčata, která lze pěstovat v květináčích. Jsou to odrůdy Red Robin, Micro Tom a Bogus Fruchta. Existuje dokonce balkonová mrkev, odrůda Parmex, která je díky zakrslému kořenu skvěle adpatovaná na limitovaný prostor truhlíků či květináčů!

    Nedostatek světla snáší nejlépe listová zelenina. Velice vhodná pro pěstování v truhlících je roketa setá, která neuvěřitelně rychle roste a dá se pěstovat i v zimním období. Podobně portulák a saláty, z nichž lze doporučit starou odrůdu Stupický kamenáč, která má velmi malé hlávky. Pokud plánujete bytovou zahrádku na déle než rok, tak můžete zkusit i jedlé trvalky - například cibuli sečku nebo česnek ořešec.


    Co pěstovat ve skleníku?

    Nejvhodnější plodiny do skleníku jsou rajče, salát, mrkev, kopr, ředkvička, fazol tyčkový a okurka. Tyto druhy lze snadno pěstovat a rychlit i v nevytápěném skleníku. Rychlení znamená, že zkracujeme dobu od výsevu do sklizně.

    Ze sortimentu permasemínek doporučujeme do skleníku zejména tyčková rajčata. Výhodou skleníku při pěstování rajčat je teplejší mikroklima a ochrana před jarními a podzimními mrazíky. Díky tomu lze rajčata dříve vysadit, dříve je začít sklízet a na podzim je sklízet déle. Zásadní výhodou skleníku je také ochrana rajčat před deštěm, takže jim mnohem méně praskají plody a mnohem méně podléhají plísni bramborové. Tato choroba při dlouhodobě deštivém a chladném počasí mnohdy zničí veškerá rajčata na zahradě. Z tyčkových rajčat doporučujeme do skleníku odrůdy Dívčí prs, Green Tiger, Black Cherry, Summer Cider, Red Cherry, Goldiana, Zuckertraube, Primabella, Rosa, Berner Rose, Gardener´s Delight, Auriga, Ruthje, Quadro.

    Osvědčenou plodinou pro skleník je salát, který se zde pěstuje buď na jaře či na podzim, čímž pěkně doplňuje rajčata. V létě se zde salát nepěstuje, protože vybíhá do květu. Pro dubnovou sklizeň se dělá výsev salátu již v prosinci s výsadbou v únoru až březnu. Pro sklizeň v listopadu až prosinci vyséváme salát koncem srpna a do skleníku vysazujeme koncem září. Odrůdy salátu vhodné k rychlení ve skleníku jsou Zlatý rekord, Rolando a Stupický kamenáč.

    Ve skleníku lze rychlit také mrkev. Ta se vysévá koncem února až začátkem března do půdy, kterou je vhodné připravit si již předešlý rok na podzim. Sklízí se potom v květnu až červnu. K rychlení ve skleníku je velmi vhodná stará československá odrůda karotky Stupická k rychlení.

    Ve skleníku můžeme na jaře velmi rychle vypěstovat úrodu kopru. Kopr ve skleníku vyséváme od konce února do dubna a sklízíme za cca 5 týdnů. Kopr parádně funguje ve smíšené kultuře s mrkvičkou nebo salátem, kdy ho vyséváme do meziřádku.

    Málo se ví, že ve skleníku lze na podzim pěstovat tyčkové fazole, které jsou zde chráněné před mrazem a můžeme je sklízet až do Vánoc. Využijeme tak skleník po sklizni rajčat. Výsev fazolí se dělá v červenci až srpnu. Do skleníku doporučujeme odrůdy Helda a Blauhilde.

    Ve skleníku se vyplatí pěstovat také ředkvičky. Urychlíme tím jejich sklizeň o několik týdnů. Při únorových výsevech můžeme sklízet za 35 - 40 dní. Při březnových výsevech za 25 - 30 dní. Při výsevu v září sklízíme za 40 - 45 dnů.

    Ve skleníku lze pěstovat také okurky. Nicméně nehybridní okurky ze sortimentu Permasemínek mohou mít ve skleníku problém s opylením. Abychom tomu předešli, je třeba umožnit opylovačům vstup do skleníku skrze otevřená okna a dveře. Čím lepší přístup budou opylovači mít, tím lépe budou okurky plodit.  Opylovače lze ke skleníku přilákat pomocí kvetoucích bylin jako je sléz maurský, saturejka, třapatka, měsíček apod.


    Co ve skleníku raději nepěstovat?

    Některé druhy je lepší ve skleníku z různých důvodů nepěstovat. Týká se to zejména divokých rajčat, ačokči a papriky.

    Divoká rajčata rostou velmi bujně a zaberou spoustu místa, což je ve skleníku škoda. I když se jim v teplejším mikroklimatu bude náramně dařit, je výhodnější pěstovat je venku na zahradě. Co se týče výnosů na malé ploše uvnitř skleníku, určitě zde vychází lépe rajčata tyčková.

    Ani ačokča do skleníku příliš vhodná není ze stejného důvod jako divoká rajčata – příliš bujný růst. Setkali jsme se s případy, kdy zarostla celý skleník a začala se tlačit okny a dveřmi ven.

    Papriky bývají ve skleníku napadány mšicemi, sviluškami, případně molicemi více než venku na zahradě. Existují sice mšicomaři a jiní draví predátoři, které lze ve skleníku proti těmto škůdcům nasadit, ale ne vždy se tím problém zcela vyřeší. Při pěstování bez chemických postřiků se nám proto zdá vhodnější i papriky situovat na zahradu mimo skleník na teplé a dobře prosluněné stanoviště.


Další odrůdy

Kompletní nabídka semen

Odběr novinek