cca 12 semen | klíčivost 87 %
| AČOKČA | CYCLANTHERA PEDATA |
Ačokča pochází z Jižní Ameriky, kde ji v Andách pěstovali Inkové. Je to jedna ze “ztracených plodin Inků“. Je obzvlášť vhodná pro permakulturní zahradu a pěstování bez chemie. Patří mezi takové druhy zeleniny, které při minimálním úsilí poskytnou maximální užitek. Plody se sklízejí nedozrálé v době, kdy ještě nemají tvrdá semena. U nás doma je pojídáme syrové nebo fermentované jako kvašáky. Více se dozvíte i v našem článku "5 důvodů proč pěstovat ačokču".
Semenaření: Naše semena ačokči nejsou hybridní, takže si je snadno můžete na zahrádce namnožit sami. Zralá semena jsou černá a mají fascinující bizarní tvar. Stačí je na podzim vydlabat z několika plodů, pečlivě vysušit a uložit do jara na chladném a suchém místě. Ne vždy semena stihnou dozrát. Proto bývá v některých letech semen ačokči nedostatek.
Plody jsou mezi listy maskované díky svému zelenému zbarvení a nemusí být na první pohled patrné. Pravidelná kontrola, rozhrnování porostu a sběr nezralých plodů jsou předpokladem kvalitní sklizně. Ačokče někdy trvá, než se pořádně rozplodí, ale má-li dost sluníčka a vláhy, potom to stojí za to.
Rastlina po zasadení bola chúlostivé. Vysadila som na 2 miesta. Jedno ku stene na menšiu oporu, po prerastené opory sa nemala kde rastlina ťahať prepadla cez spodnú časť, malo rodila ( zrejme malo svetla) druha rastlina bola pri plote kde sa ťahala aj 5 m. Krásne rodila, veľa plodov. Chuťovo ma neohúrila, skúsila som ako kvasaky, bola celkom dobrá. Synovec zavaril ako uhorky, tak som zvedava ako bude chutiť. Mám rozporuplne pocity pri tejto rastline, páči sa mi to množstvo plodov z jednej rastliny no na druhej strane tá chuť nie je až taká ohurujuca.
Pestujem na opore, 600 mnm. Ako tu už niekto spomínal, začína rodiť neskôr, ale podľa mňa hlavným dôvodom je to, že nemá rada horúčavu. Aj posledné leto sa rozbehla, až sa kus ochladilo. Ja ačokču zaváram ako uhorky, dokonca ju dávam do zemiakového šalátu namiesto uhoriek a ani môj manžel, zástanca uhoriek, si to nevšimol. Do leča, do zeleninových šalátov, do všetkého. Mnou odskúšaná veľkosť je 3-5 cm, často aj väčšie, dôležitá je farba. Kým je celá taká tmavšie zelená, je použiteľná vcelku. Akonáhle začne žltnúť, môže byť aj menšia a už sú semienka v nej tvrdšie. Takú očistím (rozkrojím a vyhodím vnútro) a používam ako papriku rovno do varenia. Uhorky mi najskôr nerodili, lebo bolo horúco, potom začalo pršať a zožrala ich plieseň. Paprika u nás ide iba v skleníku, vonku maximálne pár kusov na jedenie. Lečo by som z nej neurobila. Z ačokče mám všetko a bez starostí, nejdú na ňu žiadne choroby, znesie aj keď ju zabudnete poliať. Pestujem už roky a nedám na ňu dopustiť. Gigantická ačokča u nás tak nejde, podarilo sa mi ju vlani vypestovať, ale rodila podstatne menej.
Po vyzkoušení sběru různých velikostí jsem ustálil sběr na malých plodech do 2cm, které chutnají trochu jako hrášek. Větší kusy již mají tužší vnější vlákna (takže to leze do zubů, nebo se musí loupat) a jak píší ostatní, spíše neutrální chuť. Rozhodně to nenahradí ani papriku, ani okurku (na to bych velmi doporučil gigantickou, která okurku velmi připomíná a trhá se větší). Pokud bude plodů příliš (s malými se dá v pohodě ujídat (2 rostliny na domácnost více než stačí a i tak téměř nestíháme jíst), tak ještě zkusím nahradit za papriky v leču, nebo je v leču k paprikám doplnit.
Letos jsme ji zasadili poprvé a po počátečních obavách, jestli se chytne, se teď spíš bojíme, že se nedostaneme do chaty... Zasadili jsme 5 rostlinek na dvě stanoviště a z jedné strany leze po plotě, z druhé vyšplhala na terasu a už je skoro u dveří. Plodit začla nejdřív pomalu kolem půlky července, ale teď po 14 dnech už skoro nestačíme sklízet, něco jako hrnečku vař ????. Mladé plody jsou vynikající čerstvé, opravdu chuťově mezi paprikou a sladkým hráškem. Starší stačí zbavit tvrdých semínek a použít na nějakou úpravu. Zkoušeli jsme pickles ve sladkokyselém nálevu, kvašáky, grilovanou ve směsi s další zeleninou (paprika, cuketa, mrkev atd. a ačokča z toho byla nejoblíbenější), vše výborné. Další experimenty máme v plánu. Kromě případného zalévání a přihnojení žádná práce, žádná chemie, bohatá sklizeň. Po sklizni se nekazí tak rychle jako okurky nebo paprika, maximálně dozrávají semínka. Skoro každý, komu jsme je dali ochutnat, uvažuje, že je příští rok taky zasadí. My chceme zkusit gigantickou.
Legrační, zpočátku choulostivá rostlinka, jejíž kritickou fází je přesun na záhon. Může ji spálit slunce, ale hlavně chutná slimákům více, než okurky nebo salát. Během léta zakoření a začne bujně růst, popínat se po všem v okolí a utlačovat okolní rostliny i svými rozsáhlými podpovrchovými kořeny. A saje vodu jako duha. Na začátku podzimu konečně začne plodit, a máte problém, protože každé dva dny musíte nasbírat hromadu lusků, které po krátkém čase už nikdo nechce jíst. Protože je to taková zelenina bez chuti a bez zápachu, dá se použít skoro do všeho. Nejraději ji používáme jako zahušťovadlo do guláše (1 kg cibule, 1kg masa a 1+ kg ačokči). Sklizeň skončí s prvním mírným šlehnutím mrazíku, svěsí listy a uhnije.
Vlani sme sa presťahovali do nového domu takmer 600 mnm a ačokču sme priniesli so sebou. Vysadila som na skúšku iba tri rastlinky, ktoré cez celé horúce leto živorili a sotva rástli. A len čo sa trochu ochladilo, začali rásť ako divé a ja pomaly denne mám čo zbierať, a to je už koniec septembra. Na budúci rok pestujem už iba ačokču, ani paprike ani uhorkám sa tu veľmi nedarí. A ačokča v pohode nahradí oboje, dala som ju aj do leča, aj som také drobné zavarila ako uhorky.
Pěstuji asi 10 let - nejlépe na opoře - mám cca 5-7 m dlouhé šlahouny. Má dlouhý start, obvykle začne plodit až v srpnu, ale pak to stojí za to. Používám v kuchyni všude, kde se dá použít paprika, - lečo, plněná mletým masem, guláš, čalamády. Jako naložená okurka je vhodné ji vařit dýl, jinak je tužší a pozor na zralost semen, od určitého stáří jsou tvrdá. Malé mladé plody mají hráškovou chuť, starší jsou již neutrální, i když se zdají tuhé, rychle v hrnci změknou. Netrpí žádnými škůdci - jen při klíčení pozor na slimáky. Bohatě kvete - láká spoustu hmyzu - samčí a samičí květy - a plodí až do zámrazu, jen jednou jsem zůstala bez semen, když mi zahradu zplundroval krtek. No použila jsem pak stará semena - ani po 7-mi letech neztratila klíčivost . JInak doma ji raději než papriku, vařená paprika jim vadí, ačokču sní bez brblání. Z listů se dá uvařit špenát. Takže vřele doporučuji
Pěstuji druhou sezónu na jihu Moravy. Loni jsem predpestovane sazenice v rychlostu vysadila ven rovnou z okna a az na jednu je spálilo sluníčko. Letos jsem je postupně zvykala a rostliny jsou krásné a bujné. Davam hlavně do leča a plněné masem, nebo syrem zapekam. Je skvělá a vypadá krásně. První plody jsem nechala na semeno a bez problémů dozralo.
Máme zkušenosti ze dvou sezón v centru Hané. Zpočátku byl růst pomalý (z předpěstovaných sazenic), ale pak se najednou rozjela až na dvě sousední zahrady ( po plotě). Zpočátku mi dělalo problém uhlídat zralost ve fázi "tak akorát", aby nebyla slupka tuhá. Variabilita použití je velká, u nás využívána v čerstvé podobě, zapékaná/dušená i nakládaná. Chuť se nám jeví poměrně neutrální až nijaká (papriku ani okurku nenahradí), v kombinacích s jinými neruší....
Ano, oficiálně jsou Permasemínka v režimu ekologického zemědělství s produkcí certifikovaného bioosiva od roku 2021. V Permasemínkách hospodaříme a vždy jsme hospodařili zcela bez chemie. Semínka nemoříme. Dodržujeme zásady ekologického zemědělství, jak jsou stanoveny v Zákoně o ekologickém zemědělství.
Naší kontrolní organizací je Biokont: CZ-BIO-003. Registrace je na Marka Kvapila, který je registrovaný jako ekologický zemědělec a zodpovídá za činnost Permasemínek.
Přesto v tuto chvíli nejsou všechna naše semena oficiálně bio. Z jednoho důvodu. Poptávka po permasemínkách neustále roste. Abychom ji uspokojili, musíme přikupovat nové pozemky. Přechod do ekologického zemědělství na novém pozemku trvá dva roky.
Semena vypěstovaná na novém pozemku jsou z tzv. přechodného období. I když při jejich výrobě neaplikujeme žádné chemické ošetření, certifikaci bio nemají.
Je to však dočasný stav.
Hybrid = kříženec. Hybridní F1 semena vznikají zkřížením dvou či více rodičovských linií. Dokáže je produkovat pouze šlechtitelská firma, která má vybrané linie pod kontrolou. Hybridní semena nejsou v první tzv. F1 generaci geneticky stabilní. Při semenaření u nich proto dochází ke štěpení znaků a obvykle i poklesu kvality. Proto nejsou vhodná ke svépomocnému množení. Pěstitelé je obvykle každý rok znovu kupují.
Naopak nehybridní semena jsou geneticky stabilní. Při dodržení základních pravidel semenaření jsou množitelná bez výraznějších změn a kdokoli si je může svépomoci množit.
Ne. Chceme našim zákazníkům poskytovat pouze odrůdy nehybridní, které jsou geneticky ustálené a dají se semenařit.
Hybridní semena poznáte tak, že na pytlíku se semeny je napsáno buď „hybrid“ nebo „F1“. Pokud tam nic z toho uvedeno není, jedná se o nehybridní osivo a lze ho semenařit. Permasemínka jsou vždy nehybridní.
Protože na hybridních semenech lze více vydělat. Hybridní semena vznikají křížením několika linií, které má pod kontrolou jen šlechtitel či osivářská firma. Nikdo jiný potom nemůže hybridní semena množit, aniž by došlo ke ztrátě důležitých znaků odrůdy. To pěstitele odrazuje od semenaření a naopak je to motivuje k opakovaným nákupům hybridních semen. To vše je pro osivářské firmy ekonomicky výhodné.
Nejefektivnější ekologická ochrana před slimáky na zahradě je ruční sběr kombinovaný s kladením pastí, případně nasazení kachen. Zeleninu je lepší nemulčovat, zejména doporučujeme vyhnout se organickému mulči, který slimákům poskytuje úkryt. Nic jiného se nám v Permasemínkách neosvědčilo. Aromatické bylinky, jehličí, popel, drcené skořápky apod. jsou jen ztrátou času a proti slimákům nefungují.
Není třeba slimáky sbírat po celý rok. Důležitá je ochrana rostlin zejména v jarním období, kdy jsou drobné a zranitelné. Jakmile zesílí, slimáci již pro ně nejsou hrozbou. Slimáci se sbírají v době, kdy na zahradu nesvítí přímé slunce. To jest večer po západu či ráno před východem slunce, za deštivého a zamračeného počasí, případně za tmy s čelovkou. Při jasném dni jsou slimáci zalezlí v úkrytech, těžko se hledají a posbíráte jich málo.
Velmi se nám osvědčilo kombinovat sběr s kladením pastí z prken či velkých listů rostlin, jako je bohyška, rebarbora či křen. Prkna či listy se rozloží kolem záhonů a slimáci se pod ně začnou stahovat. Pak už jen čas od času prkna otočíte a slimáky máte pěkně pohromadě na jednom místě.
Nejčastější příčiny špatného klíčení semen jsou nekvalitní osivo, nízká či vysoká teplota, nedostatek vláhy, příliš hluboký výsev, příliš krátká doba od výsevu.
1) Nekvalitní osivo s nízkou klíčivostí. Solidní osivářské firmy Vám takové osivo neprodají. První zásadou by proto mělo být kupovat semena z prověřených zdrojů. U nás v Permasemínkách si kvalitu semen pečlivě hlídáme a pravidelně testujeme jejich klíčivost. Nejste-li však přesto s klíčením spokojeni, neváhejte nám napsat na info@permaseminka.cz. Než tak učiníte, projděte si prosím body níže.
2) Nízká či vysoká teplota. Teplota má na klíčení semen zásadní vliv. Nízká teplota patří častým příčinám nevyklíčení semen. Týká se to zejména rajčat, paprik, lilku, okurek, melounů, ačokči. Optimální teplota pro vyklíčení semen těchto druhů se pohybuje v rozmezí 25 - 30°C. Některá semena vyžadují k vyklíčení naopak teplotu nižší v rozmezí 15 - 20°C. To je případ salátu, špenátu, cibule a hrachu. Při vyšších teplotách může být klíčení semen těchto druhů problematické.
3) Nedostatek vláhy. Semena potřebují k vyklíčení vláhu. V suchém stavu klíčit nezačnou. Problém může nastat, když částečně naklíčená semena po výsevu vyschnou. V suchu jim okamžitě zasychá klíček a nastává uhynutí. Proto je důležité výsevní misky či oseté záhony pravidelně zavlažovat a nenechat nikdy vyschnout. Zároveň ale pozor na přemokření a vyplavení semen.
4) Příliš hluboký výsev. Drobná semena zasetá příliš hluboko nemají dost energie k tomu, aby prorazila silnou vrstvou zeminy či substrátu. Platí jednoduché pravidlo, že semena vysévám přibližně do hloubky rovné čtyřnásobku jejich velikosti. Drobná semínka opatrně přihrneme jen několika mm substrátu. Větší semena můžou přijít do hloubky pět až deset centimetrů (fazole, bob).
5) Příliš krátká doba od výsevu. I v optimálních podmínkách může klíčení některých semen trvat sedm až deset dnů. Nejsou-li podmínky optimální (například z důvodu nízké teploty), může se klíčení protáhnout na tři týdny až měsíc. To platí pro většinu zeleninových semen. U semen některých trvalek, stromů a keřů však klíčení běžně trvá tři a více měsíců, přičemž je zde nutná stratifikace - dlouhodobé vystavení semen chladu a vlhku.
Zakoupená semena vydrží minimálně jeden rok nebo déle. Jak dlouho přesně, to se odvíjí od druhu a staří semen a také od podmínek skladování. Každopádně se není třeba obávat, že když koupíte semena například na podzim, nevydrží Vám do jara. Doba spotřeby je vždy uvedena na obalech, v nichž jsou semena balena. Pokud semena uchováte na suchém a chladném místě (pod 20°C), vydrží až pět let. V mrazáku při teplotě -18°C mohou vydržet až 20 let.
Základní podmínky správného skladování semen jsou: Sucho, chladno a temno.
1) Sucho. Semena musejí být dobře vysušená a zabezpečená proti zvlhnutí. Máte-li doma relativní vlhkost nad 60%, uložte semena do plastových sáčků se zipem nebo sklenic s klipovým uzávěrem a gumovým těsněním.
2) Chladno. Čím nižší teplota, tím déle semena vydrží. Uložte je proto doma na co nejchladnější místo. Pokud chcete semena uchovat po dobu deseti a více let, uložte je do mražáku při teplotě -18°C. Tak Vám vydrží až dvacet let. Ujistěte se ale před tím, že jsou opravdu dobře vysušená. Jinak by je mráz mohl poškodit.
3) Temno. Na semena by nemělo svítit přímé slunce a ideální je uchovávat je v úplné tmě. Třeba jako sušené bylinky. Sucho a chladno jsou ovšem důležitější faktory.
Dobře vysušená semena mráz nepoškodí. Nemusíte se tedy bát zasílání semen poštou v zimě, když je venkovní teplota pod nulou. Semena, která nabízíme, jsou z naší vlastní produkce, takže můžeme garantovat, že jsou dostatečně suchá na to, aby je mráz nepoškodil.
Bytové zahradničení se musí vypořádat se dvěma limitujícími faktory, jimiž jsou nedostatek místa a nedostatek světla. Platí to jak pro pěstování na balkóně, tak pro pěstování doma za oknem. Jedině správným výběrem plodin a odrůd se lze těmto limitům přizpůsobit.
Nedostatek místa dobře snášejí chilli papričky zakrslejšího vzrůstu. Například odrůdy Numex Twilight nebo Gelbe Kirschen. Nebudou sice plodit tak hojně jako na prosluněné zahrádce, ale pálivého kapsaicinu sklidíte pořád dost. Z rajčat jsou dobře adaptovaná na nedostatek místa balkonová rajčata, která lze pěstovat v květináčích. Jsou to odrůdy Red Robin, Micro Tom a Bogus Fruchta. Existuje dokonce balkonová mrkev, odrůda Parmex, která je díky zakrslému kořenu skvěle adpatovaná na limitovaný prostor truhlíků či květináčů!
Nedostatek světla snáší nejlépe listová zelenina. Velice vhodná pro pěstování v truhlících je roketa setá, která neuvěřitelně rychle roste a dá se pěstovat i v zimním období. Podobně portulák a saláty, z nichž lze doporučit starou odrůdu Stupický kamenáč, která má velmi malé hlávky. Pokud plánujete bytovou zahrádku na déle než rok, tak můžete zkusit i jedlé trvalky - například cibuli sečku nebo česnek ořešec.
Nejvhodnější plodiny do skleníku jsou rajče, salát, mrkev, kopr, ředkvička, fazol tyčkový a okurka. Tyto druhy lze snadno pěstovat a rychlit i v nevytápěném skleníku. Rychlení znamená, že zkracujeme dobu od výsevu do sklizně.
Ze sortimentu permasemínek doporučujeme do skleníku zejména tyčková rajčata. Výhodou skleníku při pěstování rajčat je teplejší mikroklima a ochrana před jarními a podzimními mrazíky. Díky tomu lze rajčata dříve vysadit, dříve je začít sklízet a na podzim je sklízet déle. Zásadní výhodou skleníku je také ochrana rajčat před deštěm, takže jim mnohem méně praskají plody a mnohem méně podléhají plísni bramborové. Tato choroba při dlouhodobě deštivém a chladném počasí mnohdy zničí veškerá rajčata na zahradě. Z tyčkových rajčat doporučujeme do skleníku odrůdy Dívčí prs, Green Tiger, Black Cherry, Summer Cider, Red Cherry, Goldiana, Zuckertraube, Primabella, Rosa, Berner Rose, Gardener´s Delight, Auriga, Ruthje, Quadro.
Osvědčenou plodinou pro skleník je salát, který se zde pěstuje buď na jaře či na podzim, čímž pěkně doplňuje rajčata. V létě se zde salát nepěstuje, protože vybíhá do květu. Pro dubnovou sklizeň se dělá výsev salátu již v prosinci s výsadbou v únoru až březnu. Pro sklizeň v listopadu až prosinci vyséváme salát koncem srpna a do skleníku vysazujeme koncem září. Odrůdy salátu vhodné k rychlení ve skleníku jsou Zlatý rekord, Rolando a Stupický kamenáč.
Ve skleníku lze rychlit také mrkev. Ta se vysévá koncem února až začátkem března do půdy, kterou je vhodné připravit si již předešlý rok na podzim. Sklízí se potom v květnu až červnu. K rychlení ve skleníku je velmi vhodná stará československá odrůda karotky Stupická k rychlení.
Ve skleníku můžeme na jaře velmi rychle vypěstovat úrodu kopru. Kopr ve skleníku vyséváme od konce února do dubna a sklízíme za cca 5 týdnů. Kopr parádně funguje ve smíšené kultuře s mrkvičkou nebo salátem, kdy ho vyséváme do meziřádku.
Málo se ví, že ve skleníku lze na podzim pěstovat tyčkové fazole, které jsou zde chráněné před mrazem a můžeme je sklízet až do Vánoc. Využijeme tak skleník po sklizni rajčat. Výsev fazolí se dělá v červenci až srpnu. Do skleníku doporučujeme odrůdy Helda a Blauhilde.
Ve skleníku se vyplatí pěstovat také ředkvičky. Urychlíme tím jejich sklizeň o několik týdnů. Při únorových výsevech můžeme sklízet za 35 - 40 dní. Při březnových výsevech za 25 - 30 dní. Při výsevu v září sklízíme za 40 - 45 dnů.
Ve skleníku lze pěstovat také okurky. Nicméně nehybridní okurky ze sortimentu Permasemínek mohou mít ve skleníku problém s opylením. Abychom tomu předešli, je třeba umožnit opylovačům vstup do skleníku skrze otevřená okna a dveře. Čím lepší přístup budou opylovači mít, tím lépe budou okurky plodit. Opylovače lze ke skleníku přilákat pomocí kvetoucích bylin jako je sléz maurský, saturejka, třapatka, měsíček apod.
Některé druhy je lepší ve skleníku z různých důvodů nepěstovat. Týká se to zejména divokých rajčat, ačokči a papriky.
Divoká rajčata rostou velmi bujně a zaberou spoustu místa, což je ve skleníku škoda. I když se jim v teplejším mikroklimatu bude náramně dařit, je výhodnější pěstovat je venku na zahradě. Co se týče výnosů na malé ploše uvnitř skleníku, určitě zde vychází lépe rajčata tyčková.
Ani ačokča do skleníku příliš vhodná není ze stejného důvodujako divoká rajčata – příliš bujný růst. Setkali jsme se s případy, kdy zarostla celý skleník a začala se tlačit okny a dveřmi ven.
Papriky bývají ve skleníku napadány mšicemi, sviluškami, případně molicemi více než venku na zahradě. Existují sice mšicomaři a jiní draví predátoři, které lze ve skleníku proti těmto škůdcům nasadit, ale ne vždy se tím problém zcela vyřeší. Při pěstování bez chemických postřiků se nám proto zdá vhodnější i papriky situovat na zahradu mimo skleník na teplé a dobře prosluněné stanoviště. Naše nejranější papriky (Lipstick a Liebesapfel) lze pěstovat bez skleníku i v chladnějších oblastech.
Příliš vhodné nejsou ani nehybridní okurky, které potřebují k dobrému opylení přístup hmyzu. Pro pěstování ve skleníku je potřeba mít skleník co nejvíce otevřený, aby se hmyz dostal ke květům.
cca 12 semen | klíčivost 87 %
| AČOKČA | CYCLANTHERA PEDATA |
| AČOKČA | CYCLANTHERA PEDATA |
