Permakultura

| ŠRUCHA ZELNÁ SETÁ | PORTULACA OLERACEA SSP. SATIVA|  

• Zapomenutá a nedoceněná sukulentní zelenina.
• Kdysi u nás pěstovaná, dnes málo známá.
• Patří mezi nejlepší zdroje ω-3 mastných kyselin z celé rostlinné říše.
• Protože roste velmi rychle, dá se použít jako živý mulč mezi řádky vyšších plodin, např. česneku, póru či brokolice.
• Někdy nazývána též portulák.
  

| ALLIUM AMPELOPRASUM |

• Tento pór se pěstuje jako trvalka: První rok se podobá klasickému póru, v dalších letech tvoří dceřiné cibulky, z nichž se trsovitě rozrůstá.
• Oproti běžným uniformním odrůdám je rozmanitější co do výšky a barev listů.
• Některé rostliny s příchodem zimy zbarvují listy do modra.
• Pestré osivo k selekci a adaptaci na lokální ekosystémy. 

| REVEŇ (REBARBORA) | RHEUM RHABARBARUM |

• Stará anglická odrůda z 19. století, díky níž došlo k boomu pěstování tehdy málo známé reveně pro kulinářské účely.
• Šlechtitel Joseph Myatt ji uvedl na trh před 200 lety v roce 1837 na počest královny Viktorie.
• Od tehdy běžných zelených či žlutých odrůd se lišila červenou barvou, silnějšími řapíky a jemnější chutí.

| SLÉZ LESNÍ MAURSKÝ | MALVA MAURITIANA |

• Kulturní forma slézu lesního s jedlými listy a květy.
• Protože květy i listy obsahují hodně slizu, používají se jako přísada do různých jídel.
• V Permasemínkách jsme si oblíbili slézovou omeletu a výborné je také slézové smoothie (hrst listů či květů na dva banány).
• Bohatě kvete - skvělá pastva pro včely.

| SILENKA NADMUTÁ | SILENE VULGARIS |

• Silenka patří ve Středomoří mezi nejčastěji sbírané a konzumované divoké trvalky.
• V Itálii se prodává na trzích jako listová zelenina pod názvem "carletti".
• Sklízejí se zejména mladé jarní výhonky do salátů, omelet, polévek a apod.
• Výška 50 - 70 cm, bílé květy s nadmutým kalichem.
• Lze ji pěstovat jako trvalku.
  

| KOPR VONNÝ | ANETHUM GRAVEOLENS |

• Tato odrůda kopru začíná kvést později než jiné odrůdy, takže ji lze sklízet déle.
• Tvoří husté keříčky s bohatou násadou listů. Krásně voní.
• Vhodná na sušení, mražení i zavařování k okurkám, ale nejsilnější chuť mají čerstvé listy.
• Jsou skvělé jen tak na chleba s máslem.
• Je z nich výborná koprová omáčka.

| CIBULE ZIMNÍ, též SEČKA, OŠLEJCH | ALLIUM FISTULOSUM |

• Na zahradě ji lze pěstovat po celý rok jako trvalku.
• Pochází ze Sibiře, je plně mrazuvzdorná.
• Ocení slunné stanoviště.
• V Norsku se tradičně používala k osazování zelených střech.
• Časně zjara raší ze země a skýtá zahradníkovi svou výživnou nať plnou vitamínů.
• Vyniká vysokým obsahem vitaminu C.

| RAJČE TYČKOVÉ | SOLANUM LYCOPERSICUM |

• Sladké plody, odolné praskání.
• Vysoký výnos.
• Velmi rané rajče.
• Barvy: červená, oranžová, žlutá (jedna rostlina - jedna barva).
• Tvary: oválný, kulatý, kulatooválný.
• Vysoká genetická rozmanitost.
• Přizpůsobitelné místní podmínkám.
• Vyšlechtěno ekologicky na farmě v Permasemínách.

| LEBEDA ZAHRADNÍ | ATRIPLEX HORTENSIS |

• Odrůda vyšlechtěná Markem v Permasemínkách.
• Pro radost, okrasu a k jídlu. Vhodná jako ozdoba do salátů i k vaření.
• Vzácná kombinace vodnických barev: Zlatozelené listy s načervenalou čepelí, purpurová lodyha, řapíky a děložní lístky.
• Její předností je, že nevybíhá tak rychle do květu jako špenát a lépe snáší horké počasí.
• Lebedu řadíme mezi samovýsevné druhy, které lze na zahrádce udržovat i bez semenaření, protože se hojně vysemeňují samy.

| BARBORKA | BARBAREA VULGARIS |

• Barborka je divoká trvalka z čeledi brukvovitých.
• Je velmi populární mezi sběrači jedlých planých rostlin.
• V knize Edible Wild Plants od J. Kallase je jí věnována celá kapitola.
• Má jedlé listy, poupata i květy.
• Přízemní růžice listů lze sklízet i v zimě pod sněhem.
• Hrozny poupat nahradí brokolici.

| HOŘČICE ČÍNSKÁ | BRASSICA JUNCEA |

• Japonská odrůda hořčice čínské s obřími jedlými listy.
• Rychlý růst – první úrodu mladých listů lze sklízet už za 30–40 dní.
• Dlouhé období sklizně – při průběžném otrhávání dává úrodu i několik měsíců.
• Chladnomilná zelenina – daří se jí na jaře a na podzim, snáší chlad i lehké mrazíky.
• Skvělá chuť – pikantní, lehce křenová, dodá šmrnc jídlům i bez dalšího koření.
• Praktické využití – mladé listy do salátů, na chleba, starší do polévek či dušených jídel.
• Dekorativní vzhled – zelené listy s červenou žilnatinou (čím více je list vystaven slunci, tím intenzivnější červené zbarvení).
• Odpuzuje škůdce – její kořenové výměšky snižují výskyt půdních patogenů (např. kořenomorky bramborové, fusaria a plísně bramborové).
• Samovýsevná - lze ji pěstovat bez ručního setí.

| RAJČE KEŘÍČKOVÉ | SOLANUM LYCOPERSICUM |

• Velmi rané keříčkové rajče s vysokým výnosem a různorodým tvarem plodů.
• Valouny se dají dobře pěstovat na zamulčovaných vyvýšených záhonech s převisem nejdelších výhonů přes okraje záhonu.
• Keříčky dosahují průměru 0,8 - 1,5 m a jsou obsypány středně velkými plody různorodých tvarů s převahou vejčitých forem (v menší míře jsou zastoupeny také kulaté a zploštělé formy).
• Barva plodů je červená, občas růžová. Plody uzrávají poměrně rychle a v krátkém čase.
• Doporučujeme do chladnějších oblastí.
• Valouny vyšlechtil v Permasemínkách Marek zkřížením extrémně rané odrůdy Latah s rajčetem Divokým havajským a následou selekcí na sladkou chuť.
• Valouny mají chutnější plody než odrůda Latah.