Různé

| ALLIUM AMPELOPRASUM |

• Tento pór se pěstuje jako trvalka: První rok se podobá klasickému póru, v dalších letech tvoří dceřiné cibulky, z nichž se trsovitě rozrůstá.
• Oproti běžným uniformním odrůdám je rozmanitější co do výšky a barev listů.
• Některé rostliny s příchodem zimy zbarvují listy do modra.
• Pestré osivo k selekci a adaptaci na lokální ekosystémy. 

| MUCHOVNÍK OLŠOLISTÝ | AMELANCHIER ALNIFOLIA |

• Nenáročný keř s jedlými plody podobnými borůvkám: Barvou i chutí.
• Okrasná rostlina: Na jaře květem, na podzim načervenalým listím.
• Plody uzrávají na jaře již koncem června, sklízí se hned po jahodách. Dají se využít na džemy, kompoty či k sušení a lá rozinky.
• Patří k nejranějším medonosným rostlinám. Jeho květy jsou lákadlem pro včely a motýly.
• Pestré osivo několika velkoplodých odrůd muchovníku olšolistého.
• Muchovník je samosprašný, ale matečné keře byly pěstovány v blízkosti, takže mohou být prokřížené.
• Díky tomu budou keře vypěstované ze semen vykazovat vyšší genetickou pestrost s potenciálem selekce a vyšlechtění nové odrůdy.

| JAHODNÍK OBECNÝ | FRAGARIA VESCA |

• Jahodník původně rostoucí v lesích na ostrově Korsika.
• Oproti našim běžným lesním jahodníkům je velmi plodný, nasazuje extrémně hodně plodů, které jsou větší a mají výtečnou sladkou chuť - mrkněte na video níže.
• Raný jahodník: Dle srovnávacího testu v roce 2023 plodí dříve než mnohé jiné odrůdy (např. než odr. Rügen).
• Plodí v červnu až červenci.
• V září až říjnu plodí znovu ve druhé vlně, ale jen malé množství plodů.

| ALTAJSKÁ PAŽITKA | ALLIUM LEDEBOURIANUM |

• Asijský druh divoké pažitky původem z pohoří Altaj.
• Podobný naší pažitce, o něco vyšší vzrůst.
• V Asii se pěstuje zejména pro drobné cibulky, které jsou pálivé česnekové chuti a dají se nakládat a fermentovat.
• V Japonsku druh známý jako asatsuki.
• Listy lze jíst syrové, přidávat do polévek, pesta apod.

| ŘEDKVIČKA | RAPHANUS SATIVUS |

• Stará odrůda ředkvičky typu "rampouch" registrovaná poprvé v roce 1956.
• Rychle rostoucí odrůda, mohutně olistěná.
• Bílá bulvička dosahuje délky 10 - 12 cm.
• Roste do začné míry směrem nahoru od povrchu půdy, což usnadňuje sklizeň a snižuje pravděpodobnost jejího zalomení v půdě.
• To ocení zejména pěstitelé na středně těžkých až těžkých půdách.
• Kořínky se tvoří až ve spodní části bulvičky kolem její špičky, což ulehčuje čištění a zpracování v kuchyni.
• Pro pěstování venku na zahradě i ve skleníku.

| HOŘČICE ČÍNSKÁ | BRASSICA JUNCEA |

• Rychlý růst – první úrodu mladých listů lze sklízet už za 30–40 dní.
• Postupná sklizeň - průběžné ořezávání vnějších listů.
• Chladnomilná zelenina – snese mírnější mrazíky a hodí se k podzimní sklizni.
• Skvělá chuť – pikantní, lehce křenová, dodá šmrnc jídlům i bez dalšího koření.
• Praktické využití –mladé listy do salátů, na chleba, starší do polévek či dušených jídel.
• Samovýsevná - lze ji pěstovat bez ručního setí.

| ŘEDKVIČKA SETÁ | RAPHANUS SATIVUS |

• Předností této odrůdy s kulatými bulvičkami je ranost a pozdější vybíhání do květu než řada jiných odrůd.
• Kombinace těchto vlastností nás nadchla, protože rané odrůdy obvykle vybíhají do květu nejrychleji.
• Chuť středně pálivá.
• Vhodná ven i do skleníku.

| ROKETA SETÁ | ERUCA SATIVA | 2 gramy osiva

• Roketa patří mezi tzv. samovýsevné rostliny, které se v zahradě snadno množí samy.
• Je to jedna z nejsnadněji pěstovatelných listových zelenin.
• Svižně klíčí a rychle roste, doslova jako plevel.
• Ovšem jedlý a chutný plevel.
• Její křehké pikantní lístky můžeme používat takřka denně ke zpestření či dochucení pokrmů.
  

| LEBEDA ZAHRADNÍ | ATRIPLEX HORTENSIS |

• Různobarevná směs lebed.
• Do Vaší zahrady vnese více pestrosti než jednobarevné odrůdy.
• Zahrnuje zlatozelenou, zelenou, purpurovou a temně fialovou barvu.
• Lebeda se dříve pěstovala místo špenátu.
• Její předností je, že nevybíhá tak rychle do květu jako špenát a lépe snáší horké počasí.
• Lebedu řadíme mezi samovýsevné druhy, které lze na zahrádce udržovat i bez semenaření, protože se hojně vysemeňují samy.

| ČECHŘICE VONNÁ | MYRRHIS ODORATA |

• Vypěstujte si na zahrádce přírodní hašlerky:-) Semena čechřice voní po lékořici, mají nasládlou chuť a lze je cucat / kousat jako bonbóny podobné hašlerkám.
• Poskytují přírodní sladidlo vhodné i pro diabetiky. Sklízí se nezralá, ještě za zelena.
• Ve zralosti jsou zbarvena do tmavě hnědé až černé barvy a nejdou rozkousat.
• Mladé listy lze přidávat do salátů či k ovoci. Používají se také na čaj.
• Mají nasládlou chuť a sklízí se před květem. Po vykvetení jejich chuť slábne.
• Sklízet lze také květ či kořen.
• Čechřice vonná patří mezi jedlé trvalky.
• Dá se pěstovat jako podsadba ovocných stromů, je adaptovaná na polostín i plné slunce.
• Preferuje vlhčí půdu.

| MÁTA DLOUHOLISTÁ | MENTHA LONGIFOLIA |

• Máta dlouholistá je množitelná semeny.
• Tím se liší od máty peprné, která je hybrid a klíčivá semena tvoří jen zřídka. 
• Ušetřete a z jednoho pytlíku vypěstujte klidně 100 sazenic.
• Původ Valašky je z volně rostoucí populace máty u Valašských Klobouk.
• Vysoká produkce květů a nektaru – silně láká motýly a další opylovače.
• Kvetení od července do září – dlouhá doba užitku i estetického efektu.
• Střední obsah silic s převahou mentolu – výrazná, nepřepálená chuť.
• Široké využití – čaje, koření, léčivka; listy vhodné ke kandování i sušení.
• Statná vytrvalá bylina – dorůstá cca 80–100 cm.
• Vhodná pro vlhčí stanoviště – preferuje zásaditější půdy.
• Snadné pěstování – spolehlivě přezimuje, rychle obrůstá.

| SILENKA NADMUTÁ | SILENE VULGARIS |

• Silenka patří ve Středomoří mezi nejčastěji sbírané a konzumované divoké trvalky.
• V Itálii se prodává na trzích jako listová zelenina pod názvem "carletti".
• Sklízejí se zejména mladé jarní výhonky do salátů, omelet, polévek a apod.
• Výška 50 - 70 cm, bílé květy s nadmutým kalichem.
• Lze ji pěstovat jako trvalku.